Kormorán velký - Phalacrocorax carbo

Kormorán velký je nejčastěji se vyskytujícím druhem kormorána, neboť žije na pěti kontinentech. Ačkoli obývá zejména pobřežní mořské vody, občas hnízdí i v ústích řek nebo na jezerech a výjimečně v některých vnitrozemských lokalitách.

Kormorán velký - klikněte pro zobrazení detailuKormorán velký
autor: Jiří Bohdal, http://www.naturfoto.cz
Třída Ptáci - Aves
Řád veslonozí - Pelecaniformes
Čeleď kormoránovití - Phalacrocoracidae
Rod kormorán - Phalacrocorax
Druh Kormorán velký - Phalacrocorax carbo

Vzhled

Jeho tělo je štíhlé, je velký zhruba jako husa. Kormoránovo opeření je černě zbarveno. Na krku je však peří bělavé.. Jelikož se kormorán pohybuje převážně ve vodě, zůstává hádankou, proč nemá jeho peří stejnou voduodpuzující schopnost jako peří většiny ostatních vodních ptáků. Kormoránovo peří se totiž snadno se promáčí. Ocas je široký a při potápění jej kormorán používá jako veslo. Veslonozí, tedy i kormorán velký, mají nohy opatřeny plovacími blánami, které spojují všechny čtyři prsty. Zobák má na konci vybaven ostrým hákem, kterým pevně zachytí ulovenou kořist. Při potápění si kormorán přiloží křídla těsně k tělu a prudkým máchnutím nohou se potopí do hloubky. Stavba těla kormoránů je přizpůsobena plavání ve vodě ale je na překážku při pohybu na pevné zemi, kde se tito ptáci pohybují nemotorným kolébavým krokem.

Rozšíření

hlava kormorána velkého - klikněte pro zobrazení detailuhlava kormorána velkého
autor: Jiří Bohdal, http://www.naturfoto.cz

Život kormoránů a jejich chování se přizpůsobuje ročním obdobím, ale i rozdílným oblastem, v nichž žijí. Na některých územích se kormorán vyskytuje celoročně, přezimuje zde i hnízdí. Jinde je však tažný a z vnitrozemí například přelétá na hnízdiště u pobřežních vod. Některé populace, například u Baltského moře, táhnou před obdobím hnízdění až tisíce kilometrů daleko na jih – k pobřeží Středozemního moře. Často se během tahu spojují do velkých hejn nebo se setkávají na místech s možností potravy a případného odpočinku. Pro kormorány je typické, že při lovu po vynoření z vody před dalším potopením usedají na skály, bójky plovoucí ve vodě, stromy, hráze, někdy i na přivázané čluny. Tam se s doširoka rozprostřenými křídly suší a prohřívají si tělo, které ve studené vodě rychle prochladne.

Na lokalitách ve vnitrozemí si kormoráni často vybírají ke hnízdění klidné ostrůvky uprostřed rybníků. Nejznámějším hnízdištěm u nás jsou nádrže Nové mlýny a rybníky na Třeboňsku. Většina hnízdních kolonií ve střední Evropě se však nachází na pobřežích moří. Kolonie ve vnitrozemí jsou v poslední době závislé na shovívavosti lidí. Kormoráni se začali na vnitrozemských vodách objevovat i mimo dobu hnízdění a proto je rybáři začali považovat do jisté míry za své konkurenty. Na některých rybnících jich hledá obživu i místo k nocování často velký počet najednou. Vyskytují se na severních pobřežích Atlantského oceánu, na severu Německa, Polska a Pobaltí, v nížinách středního a dolního Podunají, dále na jihovýchodě Evropy, v jihovýchodní části Afriky, jižní a východní Asii, v částech centrální Asie, v Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandu.

Způsob života a potrava

Nejčastěji kormoráni loví v mělkých pobřežních vodách, kde jsou schopni ponořit se za kořistí téměř ke dnu. Kormorán se živí různými druhy ryb, a proto je k „rybaření“ dokonale vybaven. Potápí se buď z vodní hladiny, nebo z kamene č větve, kde sedí. Do vody se vrhá malým skokem a zcela bezhlučně se ponoří, aniž by se vodní hladina znatelně zčeřila. Pod vodou se pohybuje velmi rychle, svůj široký ocas používá jako veslo a mohutnými údery nohou plave vpřed. Nohy jsou ovládány silnými stehenními svaly a mají čtyři dopředu směřující prsty, spojené navzájem plovacími blánami. Tím vytvářejí velkou plochu, kterou se noha o vodu opírá. Tento „motor“ je umístěn značně vzadu, na konci těla, takže údery nohou mají velký účinek a plavání je velmi efektivní. Kormoráni mohou zůstat pod hladinou až 60 sekund a většinou se vynořují z vody vzdáleni až několik metrů od místa potopení. Když se kormorán ocitne v blízkosti vhodné kořisti, vrhne se na rybu a uchopí ji do zobáku. Většinou si kořist vynese na hladinu, srovná si ji v zobáku a na jeden ráz zhltne. Loví všechny možné druhy ryb, například sledě, platýse, tresky nebo úhoře, které objeví do hloubky deseti metrů.

Rozmnožování

Kormorán velký - klikněte pro zobrazení detailuKormorán velký
autor: Jiří Bohdal, http://www.naturfoto.cz

Populace kormoránů mají svá hnízdiště jak na mořských pobřežích, tak i v některých lokalitách ve vnitrozemí. K hnízdění jim slouží skaliska, stromy, husté rákosiny nebo holá zem. Hnízdí ve velkých koloniích, které bývají početnější než u většiny ostatních druhů vodních ptáků. Na některých místech spolu hnízdí až 2000 ptáků a mnohdy bývá na jediném stromě i deset hnízd. Během toku samec asi dvakrát za vteřinu trhavě pozvedá a spouští poloroztažená křídla, přičemž pokaždé zasvítí bílé skvrny na bocích jeho těla. Zároveň drží hlavu a zobák svisle vzhůru a nadzvedává vějířovitě rozprostřený ocas, aby zapůsobil na samici. Základ hnízda kormoráni stavějí z hrubších větví a jiného přístupného rostlinného materiálu, hnízdní kotlinku pak vystýlají jemnějším rákosím, travou či listím. Průměr hnízda dosahuje až jeden metr. Samice kormorána snáší tři až čtyři vejce, která jsou s vejci ostatních mořských ptáků poměrně velká.

Ochrana

V některých oblastech početní stavy kormoránů v posledních letech stoupají, ale mnohým hnízdním koloniím ve vnitrozemí hrozí likvidace.

Český název Kormorán velký
Latinský název Phalacrocorax carbo
Délka 80 – 100 cm
Hmotnost 2 – 3,5 kg
Pohlavní dospělost ve 3. – 4. roce
Doba hnízdění květen - červen
Počet snůšek 1
Snůška 3 – 4 modravá či zelenkavá vejce
Doba sezení 28 - 31 dní
Délka hnízdní péče Asi 50 dní
Způsob života Společenský, často hnízdí ve velkých koloniích
Potrava Převážně ryby
Délka života Nejstarší kroužkovaný pták byl starý 20 let
Ochrana Ano

Zdroj:

Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat 2000 – 3. svazek; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-025, Karta 54
Fotografie:Jiří Bohdal - www.naturfoto.cz




Debata k článku 'Kormorán velký - Phalacrocorax carbo '
autor článku:
datum zveřejnění:
3. října 2007


Nejnovější články ze stejné kategorie
Potápka černokrká - pták roku 2015
Potápka černokrká - pták roku 2015
Tento ohrožený ptačí druh byl vybrán jako pták letošního roku s cílem upozornit na neutěšenou...
Dlouhozobka svízelová – Macroglossum stellatarum
Dlouhozobka svízelová – Macroglossum stellatarum
Jedná se o motýla z čeledi lišajovitých, typických svým nočním životem. Dlouhozobka svízelová se...
Křižák obecný - Araneus diadematus
Křižák obecný - Araneus diadematus
V mnohých z nás vyvolává pohled na pavouky nepříjemné pocity. Někteří z nich mají dokonce panický...
Babočka bodláková – Vanessa cardui
Babočka bodláková – Vanessa cardui
Babočka bodláková se řadí mezi tažné motýly. Přilétá k nám na jaře až ze severní Afriky....
Cvrčilka zelená – Locustella naevia
Cvrčilka zelená – Locustella naevia
Cvrčilky jsou často označovány za myši mezi ptáky, a to zcela oprávněně. Tito malí, rákosníkům...
Tetřívek obecný – Tetrao tetrix
Tetřívek obecný – Tetrao tetrix
Je chladné březnové ráno. Šumavskou paseku ještě stále zahaluje tma a všude kolem je hrobové ticho,...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 38%

Poznávací test: Druhy dřeva
Jaký druh dřeva je na obrázku?
poznávačka Druhy dřevapoznávačka Druhy dřeva
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 31%

Vyhledávání


Reklama



Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Zvířecí sex ;-)

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz