Mlok skvrnitý - Salamandra Salamandra

Nápadně žlutočerně zbarvený obojživelník ukrývající se nejčastěji pod kameny, kůrou stromů nebo ve skalních štěrbinách a chránící se tak před slunečními paprsky. Výstražným zbarvením dává ostatním druhům najevo, že cíl ukořistit ho se pro ně může stát smrtelným.

Mlok skvrnitý - klikněte pro zobrazení detailuMlok skvrnitý
Luboš Mráz - www.naturfoto.cz, autor: Jiří Bohdal, http://www.naturfoto.cz
třída obojživelníci - (Amphibia)
řád ocasatí - (Caudata)
čeleď mlokovití- (Salamandridae)
rod mlok (Salamandra)

Vzhled

Mloka skvrnitého poznáme na první pohled díky nepravidelně tvarovaným, žlutým či oranžovým skvrnám, které by měli potencionálního nepřítele varovat (viz níže)před útokem. Tyto skvrny mnohdy přecházející ve dva na hřbetě splývající pruhy, které jsou na lesklé černé kůži velmi zřetelné.

Hlava je široká a shora částečně zploštělá. Mločí trup je válcovitě protažen, přechází v ocas,který je u kořene zřetelně zesílený a na konci tupě zakončený. Dospělí jedinci dorůstají délky kolem 20 centimetrů. Kromě velkých vystouplých očí na hlavě jsou patrné příušní žlázy (parotidy). Jde o párové zduřeniny, které vyměšují jedovatou látku (samandarin). Světlé, žluté nebo oranžové, zbarvení má mlok vždy právě na těchto parotidách, dále na horním očním víčku a na končetinách.

Pro člověka není mločí jed nikterak nebezpečný, nedostane-li se např. do očí, kde způsobuje silné pálení. Pro svou kořist či pro případného nepřítele v podobě menších živočichů může být samandarin i smrtelný. Vyvolává totiž silné svalové křeče a navyšuje činnost krevního oběhu celého těla, čímž znesnadňuje dýchání. Kvůli této obranné pomůcce, kterou si během evoluce vytvořil tak nemá takřka žádného přirozeného nepřítele. Největším nebezpečím je pro něj, jak jinak než člověk.

Samčí a samičí zbarvení se nijak výrazně neliší. Samci mívají delší a štíhlejší končetiny. U kořene ocasu mají zduřelý kloakální vak (viz rozmnožování).

Rozšíření

Mlok skvrnitý - klikněte pro zobrazení detailuMlok skvrnitý
autor: Luboš Mráz, http://www.naturfoto.cz
Tento obojživelník je trvalým obyvatelem především od jižních až po střední části evropského kontinentu, dále se objevuje v jihozápadní Africe a je také nejrozšířenějším zástupcem mlokovitých v celé západní Asii.

Mloka skvrnitého jako jediného zástupce rodu Salamandra najdeme na celém našem území. Výjimkou jsou západní okraje Českomoravské vrchoviny a bezlesé nížiny, hlavně na jihu Čech a Moravy. Obvykle se zabydluje ve vlhkých listnatých a smíšených lesích, zejména v bučinách. Nejčastější výskyt můžeme zařadit mezi 200-600 metrů n.m. Velmi často se ale objevuje i v nížinatých oblastech, ale i na horách. Zdržuje se v blízkosti vodních toků a studánek nebo jezírek, kam každoročně naklade i snůšku vajec.

Způsob života a potrava

Mlok skvrnitý je živočich s převažující noční aktivitou. Ve dne a za suchého počasí se schovává pod kořeny či kůrou stromů, pod pařezy, zdržuje se také v norách hlodavců nebo ve skalních štěrbinách. Ve dne jej můžeme pozorovat například po dešti, kdy si shání potravu. Aktivní je od března či dubna až do října, někdy do listopadu. Přes zimu se ukrývá ve větších skupinkách pod zemí, např. v jeskyních, štolách, dokonce i ve sklepech.

Mloci se živí suchozemskými bezobratlými. Především vyhledává žížaly, stonožky, pavouky a drobný hmyz, červy a slimáky.

Rozmnožování

Larva mloka skvrnitého - klikněte pro zobrazení detailuLarva mloka skvrnitého
foto: Michal Štěpánek
Mezi třetím a čtvrtým rokem života mločí jedinci pohlavně dospívají. Dožít se přitom v přírodě mohou až 20 let. Nejvhodnějším obdobím pro rozmnožování pro ně je období od začátku července až do října.

Vlastní akt rozmnožování probíhá tak, že sameček přenáší samičku na zádech, cestou naklade na zem spermie v podobě váčku, tzv. spermatofor. Samička ho sebere do svého kloakálního otvoru, kde následně probíhá vývoj oplozených vajíček. Během března a dubna následujícího roku, nebo také až dalšího roku je klade do vody v podobě vyvinutých larev ve vaječných obalech. Samička naklade přibližně 40 larev ročně. Larvy se přetvářejí k obrazu rodičů až do listopadu téhož roku nebo do jara následujícího.

3-6 centimetrové larvy mají hnědou nebo černohnědou barvu s mramorováním. Za hlavou, po stranách mají vnější keříčkovité žábry. Zřetelné jsou oba páry končetin. Ploutevní lem se táhne od ocasu až na hřbet. Na rozdíl od larev čolků je ukončen asi v polovině trupu. Čolci jej mají až k ramennímu kloubu. Jsou masožravé, ve svém okolí loví rybí potěr, drobné korýše a členovce. Běžně se požírají i navzájem.

Ochrana

Všeobecně je mlok skvrnitý považován za zranitelný, málo ohrožený druh. V České republice je však díky vysazování smrkových monokultur, postupnému odlesňování, intenzivnímu zemědělství a především díky rozvoji automobilové dopravy považován za silně ohrožený druh, který je přísně chráněn a nesmí proto být ve volné přírodě odchytáván za účelem chovu (Bernská konvence). Státem udělenou výjimku mohou získat ti, kteří si pořídí mloka skvrnitého z registrovaných chovů. V zajetí se mloci dožívají 40-50 let.

Chovatel mloků musí hlídat teplotu teráriu, která by neměla přesáhnout 20°C. Mloci totiž při dlouhodobě vyšších teplotách ztrácejí svůj imunitní systém a často hynou na mločí mor způsobený patogenními bakteriemi, které zdravému jedinci nevadí.

český název mlok skvrnitý
latinský název Salamandra Salamandra
hlavní znaky žluté skvrny na lesklé černé kůži, vystouplé oči na široké hlavě, válcovité protažení těla a ocasu, který je tupě zakončen, párovité příušní žlázy za hlavou obsahující jed, krátké končetiny
způsob životasám, přezimuje ve skupinách
rozšíření Čr mozaikovitě, téměř celá
rozšíření svět Evropa, západní Asie, jihozápadní Afrika
potrava drobní bezobratlí (žížali, pavouci, stonožky, červi apod.)
doba březostizáleží na konkrétních podmínkách
počet mláďat až 40 larev
ochranaSilně ohrožený druh

zdroje:
Jan Ryngel, Zdeněk Řehák;Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky
cs.wikipedia.org
www.biolib.cz

Autor fotografií:Luboš Mráz - www.naturfoto.cz
foto larvy: Michal Štěpánek




Debata k článku 'Mlok skvrnitý - Salamandra Salamandra'
autor článku:
datum zveřejnění:
18. ledna 2010


Nejnovější články ze stejné kategorie
Potápka černokrká - pták roku 2015
Potápka černokrká - pták roku 2015
Tento ohrožený ptačí druh byl vybrán jako pták letošního roku s cílem upozornit na neutěšenou...
Dlouhozobka svízelová – Macroglossum stellatarum
Dlouhozobka svízelová – Macroglossum stellatarum
Jedná se o motýla z čeledi lišajovitých, typických svým nočním životem. Dlouhozobka svízelová se...
Křižák obecný - Araneus diadematus
Křižák obecný - Araneus diadematus
V mnohých z nás vyvolává pohled na pavouky nepříjemné pocity. Někteří z nich mají dokonce panický...
Babočka bodláková – Vanessa cardui
Babočka bodláková – Vanessa cardui
Babočka bodláková se řadí mezi tažné motýly. Přilétá k nám na jaře až ze severní Afriky....
Cvrčilka zelená – Locustella naevia
Cvrčilka zelená – Locustella naevia
Cvrčilky jsou často označovány za myši mezi ptáky, a to zcela oprávněně. Tito malí, rákosníkům...
Tetřívek obecný – Tetrao tetrix
Tetřívek obecný – Tetrao tetrix
Je chladné březnové ráno. Šumavskou paseku ještě stále zahaluje tma a všude kolem je hrobové ticho,...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 38%

Poznávací test: Motýli a jejich housenky
Jaký motýl se z housenky vylíhne?
poznávačka Motýli a jejich housenkypoznávačka Motýli a jejich housenky
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 26%

Vyhledávání


Reklama



Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Žebřík do nebe

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz