Poštolka obecná - Falco tinnunculus

Pokud uvidíte menšího dravce, jak se třepotá nad polem na místě, nemůžete se splést, když budete tvrdit, že je to právě poštolka obecná - jeden z našich nejběžnějších a také nejmenších sokolovitých dravců. Charakteristický je pro něj jeho vzhled stejně jako právě tento způsob letu.

Poštolka obecná - klikněte pro zobrazení detailuPoštolka obecná
autor: Jiří Bohdal, http://www.naturfoto.cz
třídaptáci - Aves
řáddravci - Falconiformes
čeleďsokolovití - Falconidae
rodpoštolka - Falco
druhpoštolka obecná - Falco tinnunculus

Vzhled

Velikostí by se poštolka dala přirovnat k hrdličce. Jak už bylo řečeno, patří mezi sokolovité, má tedy jejich typické znaky - dlouhá, trochu srpovitě zahnutá křídla, která se na konci zužují v uzavřenou špičku, a dlouhý ocas. Pokud máte možnost si dravce prohlédnout zblízka, poznáte jeho příslušnost k sokolovitým podle tzv. zejku, což je ostrý zoubkovitý zářez na horní čelisti. Tmavé oči dodávají tomuto dravci příjemný inteligentní výraz. Poštolka má rozpětí křídel 70 - 80 cm a jako u většiny dravců je samice větší než samec. Ten má světle šedou hlavu i ocas, a červenohnědý hřbet s černými kapkovitými skvrnami. Samice je celá rezavohnědá s příčnými skvrnami na hřbetě. Prachový šat mají bílý a mláďata jsou podobná samici, jen celkově trochu tmavší.

Rozšíření

Tento dravec se vyskytuje v Evropě, Asii i Africe. Na takto rozsáhlém území můžeme najít více barevných poddruhů. Jedinci popsaní výše jsou typičtí právě pro evropské populace. Nejlépe poštolkám vyhovuje otevřená krajina nížin a pahorkatin, především takové prostředí, kde je hodně skalek, luk a řídkých lesů, odkud můžou snadno vyletovat na lov do polí. V posledních desetiletích však přibývá poštolek, které osídlily městské prostředí.

Hnízdění

Původním hnízdním prostředím poštolky obecné byla skalní města a dutiny starých stromů. Dnes hnízdí v tomto prostředí poměrně vzácně, ale přesto místy i pravidelně (skály v Českém Švýcarsku, Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, Pavlovské vrchy apod.; duté stromy obsazuje dodnes ve větší míře v jihomoravských stromořadích). V zemědělské krajině hnízdí často v opuštěných hnízdech strak, vran a jiných větších ptáků, na hradech a zříceninách, kde obsazuje různé výklenky, škvíry a skuliny. Na mnohých takových místech se usazují celé kolonie tohoto dravce. S přeměnou krajiny se začaly poštolky stěhovat do měst a vesnic. Zde hnízdí na kostelních věžích, na římsách budov, v balkónových truhlících ale i na továrních komínech či ve výklencích dálničních mostů. S velkou ochotou přijímají i vyvěšené budky, protože ve stavbě vlastních hnízd si moc nelibují.

Způsob lovu a potrava

Kdo někdy viděl lovící poštolku, jak létá vysoko nad poli, ten si ji už nikdy nesplete s žádným jiným ptákem. Poštolka totiž ovládá zvláštní způsob letu nazývaný třepotavý, který je opravdu nezaměnitelný. Normální veslovací let nebo i plachtění náhle přerušuje, začne mávat celou plochou křídel proti směru letu a současně sklopí ocas k zemi a široce ho roztáhne. Křídla v té chvíli vykonávají velmi rychlý pohyb a výsledkem všeho je, že poštolka zůstává doslova viset na jednom místě jako přišpendlená. Při tomto třepotání sleduje každé hnutí pod sebou. Jakmile objeví na zemi například hraboše, bleskurychle přitáhne křídla k tělu a střemhlav padá dolů. Těsně nad zemí křídla opět rozevře, let přibrzdí, obrátí se do normální polohy a drobné drápky zatne do hrabošího hřbetu. Kořist pak usmrtí prudkým stiskem zobáku. Hlavní složku jejího jídelníčku tvoří drobní hlodavci, loví také hmyz, výjimečně i drobné ptáky, ale hraboši a myši tvoří kolem 86% její potravy. Denně potřebuje k nasycení až tři drobné obratlovce. Z hospodářského hlediska je proto velice užitečným ptákem, i ve městech ji vidí rádi, protože pomáhá snižovat stavy často přemnožených holubů.

Rozmnožování

Poštolka na hnízdě - klikněte pro zobrazení detailuPoštolka na hnízdě
autor: Jiří Bohdal, http://www.naturfoto.cz
V době zásnub provozuje poštolka podivuhodné svatební reje, které doprovází jásavým "kli-kli-kli-kli". V dubnu či květnu snese samice do nevystlaného hnízda 4 až 7 hnědočerveně mramorovaných vajec, zasedne na ně a nechává se až měsíc krmit potravou, kterou přinese samec. I po vylíhnutí mláďat zůstává ještě několik dní na hnízdě, aby je krmila a chránila. Pokud samice v raném věku mláďat uhyne, hrozí stejný osud i jim. Samec totiž nedovede porcovat kořist na malé kousky, které by mláďata mohla spolknout, proto předává ulovené hraboše a myšky samici. Časem musí na lov i samice, protože samec by sám celou rodinu neuživil. Mláďata opouštějí hnízdo po pěti týdnech a pohlavně dospívají v prvním či druhém roce života. Poštolky se dožívají až 16ti let.

český názevpoštolka obecná
latinský názevFalco tinnunculus
hlavní znakyšpičatá srpovitá křídla, třepotavý let
délkasamice: 38 cm, samec: 32 cm
hmotnostsamice: 220 - 300 g, samec: 190 - 240 g
délka života16 let
způsob životačástečně tažná, mnohé zimují
rozšíření - světEvropa, Asie, Afrika
rozšíření - ČRtéměř všude hojná
potravahraboši, myši
hnízdění1x ročně, IV. - VI.
sezení na vejcích27 - 29 dní, samice
mláďata4 - 7, krmivá (4 - 5 týdnů)

Zdroje:
Černý, W.;Ptáci; ARTIA 1980
Bouchner M.; Ptáci bez hranic; Granit s.r.o. 1997

tinnunculus.wz.cz
www.csop-plzensko.cz
www.hobbyzahrada.cz
www.oa.svitavy.cz
www.biolib.cz - taxonomie

fotografie: Jiří Bohdal - www.naturfoto.cz




Debata k článku 'Poštolka obecná - Falco tinnunculus'
autor článku:
datum zveřejnění:
24. února 2004


Nejnovější články ze stejné kategorie
Potápka černokrká - pták roku 2015
Potápka černokrká - pták roku 2015
Tento ohrožený ptačí druh byl vybrán jako pták letošního roku s cílem upozornit na neutěšenou...
Dlouhozobka svízelová – Macroglossum stellatarum
Dlouhozobka svízelová – Macroglossum stellatarum
Jedná se o motýla z čeledi lišajovitých, typických svým nočním životem. Dlouhozobka svízelová se...
Křižák obecný - Araneus diadematus
Křižák obecný - Araneus diadematus
V mnohých z nás vyvolává pohled na pavouky nepříjemné pocity. Někteří z nich mají dokonce panický...
Babočka bodláková – Vanessa cardui
Babočka bodláková – Vanessa cardui
Babočka bodláková se řadí mezi tažné motýly. Přilétá k nám na jaře až ze severní Afriky....
Cvrčilka zelená – Locustella naevia
Cvrčilka zelená – Locustella naevia
Cvrčilky jsou často označovány za myši mezi ptáky, a to zcela oprávněně. Tito malí, rákosníkům...
Tetřívek obecný – Tetrao tetrix
Tetřívek obecný – Tetrao tetrix
Je chladné březnové ráno. Šumavskou paseku ještě stále zahaluje tma a všude kolem je hrobové ticho,...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Včely, čmeláci a vosy
Jaký blanokřídlý hmyz je na obrázku?
poznávačka Včely, čmeláci a vosypoznávačka Včely, čmeláci a vosy
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 41%

Poznávací test: Motýli a jejich housenky
Jaký motýl se z housenky vylíhne?
poznávačka Motýli a jejich housenkypoznávačka Motýli a jejich housenky
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 27%

Vyhledávání


Reklama


Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Mladá kopřiva

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz