příroda.cz

Samička kachny divoké
(klikněte pro detail)

Vzhled

Samice má přírodně hnědé peří s nepřehlédnutelnou, bíle olemovanou, temně modrou částí křídla. Samec je tradičně oděn do pestrobarevného kabátku. Kovově zelenou hlavu zdobí žlutý zobák. Zelenou hlavu od kaštanově hnědé hrudi odděluje bílý obojek. Zbytek těla přechází od modrozelených křídel až po světle šedé břicho. Samec též může pyšnit modrým zrcátkem na křídlech. Jak samec tak i samice mají červené až oranžové nohy.

Rozšíření

Jejím domovem jsou stojaté a pomalu tekoucí vody. Kachna má obzvlášť ráda rybníky a jezera s porostlým křovinatým či rákosovitým břehem. Často ji lze zahlédnout na parkových rybnících, kde si zvykla na lidi a s radostí přijme suche pečivo. Upozorňuji, pouze suché pečivo. Měkké čersatvé rohlíky či jiné pečivo ji mohou způsobit zažívací potíže. Mimo naší republiku se vyskytuje po celé Evropě, Asii, severní Americe a Africe.

Způsob života a potrava

Často ji lze zahlédnout na parkových rybnících, kde si zvykla na lidi a s radostí přijme suche pečivo. Upozorňuji suché pečivo. Měkké čersatvé rohlíky či jiné pečivo ji mohou způsobit zažívací potíže. Její hlavní potravou je však hmyz a jeho larvy, malí měkkýši nebo vodní i suchozemské rostliny. Kachna divoká patří mezi největší žravce mezi ptáky. Je schopna horlivě pronásledovat rybu, červa nebo i obojživelníka.

Jedná se o velice družného ptáka. Není vyjímkou, že ji spatříme mezi jinými druhem příbuzných ptáků. Spolu s nimi pak bojuje o potravu, která se zde přirozeně vyskytuje či kterou do rybníka hodíte vy. Pokud kachny zmerčí na městském rybníčku blížicího se člověka, rychle plavou ke břehu a čekají zda nedostanou něco na zub.

Pokud se stane, že se kachna divoká spáří s domácí kachnou (ta z tohoto druhu byla vyšlechtěna) tak mláďata ztrácí plachost kachny divoké a stávají se z nich krotké kachny domácí.

Naše republika je přibližně na hranici území, odkud se kachna stěhuje na zimu jižněji a kde zůstává, proto je lze u nás vidět i v zimě.

Rozmnožování

Sameček kachny divoké
(klikněte pro detail)

V době hnízdění tvoří dočasné páry. Páření probíhá téměř vždy ve vodě. Předchází mu různé umělecké a plavecké kousky samečka. Svá hnízda ze stonků a listů si staví jak při zemi tak i na stromech či zdech. Po dostavbě ho ještě vystele prachem. Pokud samička odchází od hnízda s vejci, nikdy je nezapomene zakrýt.

Po 25-30dnech samička vysedí 8 - 16 mláďat, která vodí 50-60 dní. První den mláďata ztráví na hnízdě. Ty další už na vodě poblíž břehu. Samec se v době hnízdění od samice odpojí.

Ochrana

Není zvlášť legislativně chráněn

zdroje:
Brehmův život zvířat