příroda.cz

Ocún jesenní - květ

Charakteristika

Tato trvalka patří mezi na podzim kvetoucí hlíznaté byliny. Ze šupinaté hlízy uložené 10 až patnáct cm pod zemí na podzim vyrůstá šestiplátečný růžovofialový květ. Listy se objeví až na jaře, kdy rostlina vytvoří silnou lodyhu se semeníkem. Po dozrání semen se rostlina opět zatahne do cibule. Pro svůj velmi dekorativní vzhled a pozdní dobu květu je oblíbenou rostlinou zahrádkářů. Všechny její části jsou prudce jedovaté.

Rozšíření

Vyskytuje se téměř po celé evropě. V horských oblastech vyhledává slunná místa. V nižších nadmořských výškách pak spíše polostín. Vždy ji můžeme vidět na vlhkých místech.

Ochrana

Není chráněný žádným zákonem.

Možné užití

Užívanou částí jsou semena, hlíza a v některých případech i květ. Tobolky s téměř zralými semeny se uřezávají v červnu a červenci, dosuší se a pak se z nich vyklepou semena. Hlízy se sbírají v červenci a květy na podzim. Všechny části rostliny obsahují jedovaté alkaloidy. Obsah alkaloidů kolísá podle počasí a stáří rostliny. Z více než dvaceti obsažených je nejdůležitější kolchicin, který patří k nejznámějším mitotickým jedům. Nejvíce alkaloidů mají semena, v květech a hlízách je jejich obsah o něco menší. Ocún se většinou používá při revmatických onemocněních, protože má kladné účinky na tvorbu močové kyseliny. Pro svou velkou jedovatost ho však může předepsat jen lékař a může se také užívat jen pod jeho dohledem. Dnes se užívá jen čistý izolovaný alkaloid kolchicin, jehož výhodou je možnost přesného dávkování.

Zdroje:
www.oa.svitavy.cz
www.kvetenacr.cz