Naše olše a křestice

autor: RNDr. Jiří Jakl
Břízovité u nás reprezentují vedle bříz právě i olše (Alnus) a olšičky neboli křestice (Duschekia) o kterých bude tento příspěvek.


Olše (Alnus)

Jednodomé opadavé stromy nebo keře. Pupeny stopkaté, tupé, se 2 šupinami. Listy střídavé, celistvé. Květy jednopohlavné, samčí v dlouhých převislých jehnědách, samičí v přímých, krátkých, většinou elipsoidních jehnědách. Plody nažky s kožovitým lemem v dřevnatých plodních šišticích.

Asi 25 druhů v mírném pásmu severní polokoule, několik druhů v horách Střední a Jižní Ameriky. Nenáročné dřeviny vhodné pro vlhká až zamokřená stanoviště, zejména podél vodních toků a nádrží. Některé druhy se používají při rekultivacích výsypek a hald. Množí se nejčastěji semeny, výsevy nesmí zaschnout. Kultivary většinou roubujeme v zimě ve skleníku. Je možné též hřížení, případně množení dřevitými řízky.

Olšička neboli křestice (Duschekia)

Opadavé keře nebo nízké stromy s přisedlými špičatými pupeny se 3-6 šupinami. Listy střídavé, jednoduché, ostře 2x pilovité až lalůčkaté, s opadavými palisty. Květy v jehnědách, samčí jehnědy přezimující, válcovité, květy přisedlé, se 4-6 četným okvětím a 4-6 tyčinkami, samičí jehnědy přezimující v pupenech, vejcovité, po 3-5 na dlouhých stopkách, květy po 2 za podpůrnými listeny, které po srůstu s květními listénci vytvářejí podpůrné šupiny, za plodu dřevnatějící, pestík srůstá ze 2 plodolistů, blizny nitkovité. Plody nažky s blanitým lemem v paždí podpůrných šupin, skládajících tence dřevnaté nerozpadavé šištice. 8 druhů převážně ve východní Asii, Severní Americe a v Evropě. Nenáročné a otužilé dřeviny vhodné pro vlhké až bažinaté půdy. Mají využití i jako meliorační a půdoochrané dřeviny, hlavně v horských oblastech. Rozmnožovaní hlavně semeny.

Rozdíl mezi olší a olšičkou

Klíč ke květeně ČR rozdíl mezi olší a olšičkou neuvádí, protože nověji se tyto rody nerozlišují (všechno jsou olše). Pro rozdíly jsem tedy sáhl do Květeny ČR.

Pupeny stopkaté; samičí jehnědy přezimují nahé a rozvíjejí se před vyrašením listů; okvětí samčích květů 4četné; nažky s kožovitým, neprůsvitným lemem... olše (Alnus)

Pupeny přisedlé; samičí jehnědy přezimují v pupenech a rozvíjejí se na jaře zároveň s listy; okvětí samčích květů 3-5četné; nažky s blanitým, průsvitným lemem... olšička (Duschekia)

Naše původní druhy

Olšička neboli křestice zelená (Duschekia alnobetula = Alnus alnobetula = Alnus viridis)
Je to keřový druh dorůstající výšky 2-3 metry. Původní (částečně) v jižních Čechách a na jihozápadní Moravě, jinde jen sázená a druhotně se šířící. U nás patří mezi původní druhy silně ohrožené (C2).
Olše lepkavá (Alnus glutinosa)
Rozdíly proti olši šedé - listy okrouhle obvejčité až okrouhlé, tupé nebo vykrojené, v mládí lepkavé, s 5-8 páry postranních žilek, plodní šištice většinou zřetelně stopkaté. Roste v lužních lesích, bažinách, prameništích, březích vod. Kromě vyšších hor a suchých území je hojná, běžně vysazovaná.
Olše šedá (Alnus incana)
Rozdíly proti olši lepkavé - listy vejčitě eliptické, špičaté, nelepkavé, s 8-12 páry postranních žilek, plodní šištice přisedlé (nejspodnější mohou být kratičce stopkaté).
Roste na březích horských řek a potoků a na balvanitých náplavech. Je hojná a podle vodních toků může sestoupit hluboko do nižších poloh. Často vysazována.

Dřevo olše

Dřevo je žluté, někdy narůžovělé až šedooranžové. Je stejnoměrné, bez výrazných letokruhů a barevně odlišeného jádra. Je měkké, pevné, snadno se štípe, dá se řezat dláty i přes vlákna. Dobře přijímá lepidlo. V řezbářství je hned po lipovém nejoblíbenější, ale stejně jako lipové dřevo trpí červotočem. V rukodělné řemeslné výrobě se olšové dřevo využívá na nádobí ... necičky, mísy, okříny i troky na paření prasat. Umělečtí truhláři mořeným olšovým dřevem nahrazovali mimo jiné mahagon nebo palisandr.

Poznámky

Olše mají na kořenech hlízkové bakterie (aktinomycety rodu Frankia) poutající vzdušný dusík. Olše se snadno obnovují z pařezů.

Odkazy:
Nadace dřevo pro život - krása dřeva



autor:
datum vydání:
10. března 2006


Diskuze k článku „Naše olše a křestice“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!