Kopřiva dvoudomá - Urtica dioica L.

Většina z nás považuje kopřivu dvoudomou (Urtica dioica L.) za obtížný plevel, který se na stanovišti udržuje pomocí podzemních oddenků a svojí dominancí vytlačí z porostu méně náročné druhy rostlin. Na dlouhodobě neobhospodařovaných stanovištích s dostatkem živin v půdě nejsou výjimkou porosty kopřiv vysoké až 1,5 metru. Na druhou stranu je možné kopřivu dvoudomou pro některé její významné vlastnosti považovat za rostlinu užitečnou, která může v budoucnosti najít uplatnění jako technická či krmná plodina záměrně šlechtěná a pěstovaná na orné půdě.

Kopřiva dvoudomá - klikněte pro zobrazení detailuKopřiva dvoudomá

Charakteristika

Zajímavostí této rostliny je její přechod od dvoudomosti k jednodomosti a opačně. Na stanovišti se proto mohou spolu vyskytovat jak rostliny oboupohlavné, tak pouze samičí, které se od sebe na první pohled vůbec neliší. Podobně jako v případě výskytu rostlin oboupohlavných a samičích, mohou se na jedné rostlině vykytovat květenství jednopohlavná, velmi vzácně však i oboupohlavná. Kvete od června do října a na jedné rostlině dozrává průměrně 7 000 nažek.

Kopřiva se rozmnožuje jak generativně - prostřednictvím nažek schopných dlouhodobě vytrvávat v půdě (i přes 5 let) a vytvářet "perzistentní" semennou banku. Vegetativně (klonálně) se rozmnožuje prostřednictvím oddenků. Nažky nejlépe klíčí ve svrchní vrstvě půdy do hloubky 5 cm, přičemž 60 až 90 % nažek spadne na zem od mateřské rostliny v okruhu 4 m. Na velké vzdáleností se nažky dostávají pomocí větru (anemochorně) nebo vodního proudu (hydrochorně).

Méně intenzivní je rozmnožování vegetativní: částmi oddenků setrvávají dlouhodobě v půdě, zejména v podorniční vrstvě, odkud mohou rašit a vytvářet nové rostliny. Plazivý oddenek (rhizom) je nápadně žluté barvy, schopen prodloužit se až o 50 cm za rok. Úspěšnost kopřivy v obsazování kultivovaných půd spočívá ve vysoké schopnosti oddenků regenerovat po rozdělení. Lodyhy jsou přímé nevětvené nebo se v horní polovině větví zejména pokud dojde k poškození růstového vrcholu.

Žahavost
Celá rostlina je pokryta žahavými chlupy, které snižují pravděpodobnost spásání. Žahavé chlupy kopřivy jsou drobné duté jehličky tvořené z křemičitanu. Při dotyku se poškodí, ostré hroty probodnou kůži a tekutý obsah dutých rostlinných chlupů (trichomů) je uvolněn do těla. Jed je tvořen směsí histaminů a nervových hormonů acetylcholinu a serotoninu. Žahavé trichomy se pravděpodobně vyvinuly jako obrana proti spásání a z posledních výzkumů bylo prokázáno, že při zvýšeném okusu rostlin se zvýšuje i počet žahavých trichomů na listech.

Rozšíření

Kopřiva dvoudomá se přirozeně vyskytovala na živinami bohatých stanovištích v blízkosti vodních toků (lužní lesy, břehové porosty, náplavy a podobně a v suťových lesích). V současné době patří mezi hojně rozšířené dvouděložné byliny snad všech hnojených, případně spásaných travních porostů, ale i mnohých lesů. Hojná bývá především v lesních porostech s dominancí trnovníku akátu, který je schopný poutat vzdušný dusík a zvyšovat tak úživnost stanoviště. Na zahrádkách se vyskytuje jako plevel zejména na živinami dobře zásobených a dostatečně vlhkých půdách.

Možnost užití

Navzdory své žahavosti nabízí kopřiva široké možnosti využití. Čaj z kopřiv má diuretické (močopudné) účinky a používá se při zánětech močových cest, revmatismu, cukrovce, jaterních a žlučníkových chorobách. Krajově jsou mladé listy kopřivy využívány do tradičních pokrmů jako jsou jarní nádivky a polévky. Vařením, rozsekáním nebo rozdrcením se žahavost chlupů ničí a listy kopřiv jsou pak nejenom chutné, ale obsahují rovněž vysoké množství proteinů a dalších látek. Výsledky španělských badatelů dokládají relativně vysoký obsah beta-karotenu v biomase kopřiv, který je lidským organismem přeměňován na vitamín A, zároveň podporuje pigmentaci kůže při styku se slunečním zářením.

Vlákna kopřivy se používala v minulosti k výrobě tkanin, například za 1. světové války. V nedávné době se v některých evropských zemích dokonce zahájilo pěstování kopřivy v čisté kultuře a šlechtění vláknitých odrůd.ářčáářVVV V dolnosaském Wendlandu je pokusně pěstována zhruba dvaceti zemědělskými subjekty, které mají zaručen odbyt biomasy využívané specializovanou firmou na výrobu netradičních oděvů. Vláknitá kopřiva se seje na jaře do podsevu jetele plazivého na vzdálenost řádků 1,5 m. Odrůda kopřivy speciálně vyšlechtěná pro tyto účely má podíl vlákna od 14 do 16 %. První sklizeň se uskutečnila na podzim roku 2000 a činila 1 až 3 tuny kopřivové "slámy" z hektaru. V dalších letech pěstování počítají zemědělci se zvýšením výnosu na 9 až 11 tun na ha.

Závěrem

Netradiční využívání "nových" plodin může v budoucnosti změnit náš klasický pohled na některé druhy rostlin považované dnes spíše za plevelné. Před zaváděním netradičních plodin je však nezbytné provést podrobný výzkum, který je možné zaměřit jak na technické využití vláken, tak v krmivářství, alternativní medicíně a podobně. Představa, že by agronom pravidelně zařazoval kopřivu do osevního postupu není zatím reálná. Budoucí využití kopřivy dvoudomé však může být mnohem širší než dnes.




Debata k článku 'Kopřiva dvoudomá - Urtica dioica L.'
autor článku:
datum zveřejnění:
9. května 2006


Nejnovější články ze stejné kategorie
Dýně  - tykev obecná
Dýně - tykev obecná
O víkendu jsme oslavili Dušičky a Halloween, tedy svátek Všech svatých. Již několik let se tento...
Tolice Vojtěška - Medicago sativa
Tolice Vojtěška - Medicago sativa
Právě teď je doba sečení vojtěšky. Na polích můžete vídat její modrofialové kvítky a králíci...
Vánoční hvězda - Euphorbia pulcherrima
Vánoční hvězda - Euphorbia pulcherrima
Tato pokojová květina se stala hitem Vánoc. Po svátcích ji ale nemusíte vyhazovat, pokud jste to již...
Ambrozie peřenolistá - Ambrosia artemisiifolia
Ambrozie peřenolistá - Ambrosia artemisiifolia
Tato jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovitých je příbuzná aksamitníku, se kterým si ho někteří i...
Ořešák královský – Juglans regia
Ořešák královský – Juglans regia
Termín Juglans pochází z latinského Jovis glans, což znamená Jupiterovy ořechy. Původ tohoto mohutného...
Čičorka pestrá - Securigera varia
Čičorka pestrá - Securigera varia
Čičorka pestrá není sice u širší veřejnosti tolik známou rostlinou, ale přesto si zachovává své...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Včely, čmeláci a vosy
Jaký blanokřídlý hmyz je na obrázku?
poznávačka Včely, čmeláci a vosypoznávačka Včely, čmeláci a vosy
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 41%

Poznávací test: Přístupné jeskyně v ČR
Ze které jeskyně pochází fotografie?
poznávačka Přístupné jeskyně v ČRpoznávačka Přístupné jeskyně v ČR
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 32%

Vyhledávání


Reklama


reklama

Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Zvířecí sex ;-)

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz