Vosa obecná - Vespa vulgaris

Náhoda je nevyzpytatelná . Pracoval jsem brzy ráno na dvorku. Nechal jsem si přivést fůru zeminy na jeho zarovnání. Vybíral jsem kameny, které se místy vyskytly, když jsem pod jedním objevil vosu. Neměla tendenci uletět a pořád se snažila ukrýt právě tam kde jsem chtěl sáhnout pro další kámen. Protože pracuji bez rukavic, nezbylo mi nakonec nic jiného než vzít klacík a vosu "vyšťouchnout."

Vosa obecná - klikněte pro zobrazení detailuVosa obecná
autor: Petr Kadlík, http://www.priroda.cz
V poledne jsem se pro téměř nesnesitelný žár rozhodl práci venku přerušit. Udělal jsem si po obědě kávu, naservíroval bublaninu z rybízu, zasedl v pracovně k počítači..., když mi kolem ucha zabzučela vosa. Po pěti minutách "epileptického záchvatu" se mi podařilo vystrnadit ji zpět na terasu odkud přiletěla. Připojil jsem se v klidu k internetu, otevřel www. Příroda.cz, aby první dotaz jednoho ze čtenářů nebyl o tom, jestli někdo, něco, neví ... o vosách.

Jó, jak pak bych nevěděl. Hned jsem si vzpomněl na loňský rok, kdy jsem pomáhal v lese "vožinovat". Zajel jsem srpem do hnízda lesních vos zrovna v momentě, kdy se za mnou objevil revírník. Lítali jsme pak oba po lese jak ..."jeleni, jsouce do anusu střeleni."

Takže zkušenosti mám. I když... asi uznáte, že příjemnější je zkoumat hnízdo ptačí než vosí.

Třída: hmyz ( Insecta)
Řád: blanokřídlí (Hymenoptera)
Čeleď: sršňovití (Vespidae)
Rod: vosa (Vespa)
Druh: vosa obecná ( Vespa vulgaris)

Vzhled

Vosa obecná patří k našim nejhojnějším a nejznámějším druhům sršňovitých. Charakteristická je černožlutě pruhovaným zadečkem. Velká je 10 až 19 mm. U samečků se uvádí průměrná délka 17mm. Samičky 19 mm a dělnice 13 mm. Samice a dělnice tohoto druhu se nejsnadněji poznají podle tří žlutých skvrn na čelním štítku s podélným tmavým pruhem a podle žlutých spánků s černou skvrnou uprostřed. To je popis pro dospělé. A pro děti?

"Paní vosa štíhlá v pase,
podle módy obléká se.
Puntíky? Pche...! Kdesi cosi,
žlutočerný kostým nosí..."

Promiňte mi to odlehčení a vraťme se k serioznímu popisu.

Vosy jsou vyzbrojeny silnými kusadly a žahadlem, jehož účinky řada z nás velice dobře zná. Vosa obecná má řadu příbuzných, které jsou ji velmi podobní. Sršeň obecný (Vespa crabro) , největší z čeledi o velikosti 19 až 35 mm. Dolichovespula norvegica dosahující délky od 12 do 14 mm, Vespula rufa přibližně stejně velká jako druh předcházející. Vosa útočná (Paravespula germanica), velká jako vosa obecná. Vosa lesní (Dolichovespula silvestris) a vosa kukačka (Dolichovespula ommisa), poměrně vzácný druh parazitující v hnízdech vosy lesní.

Za vosu můžeme zaměnit vosíka francouzského ( Polistes gallicus) a některé zástupce čeledě kutilkovytých (Sphecidae). Domnívám se, že pro laika není podstatné rozlišovat jednotlivé druhy. Neškodného vosíka francouzského poznáme podle zadečku, který je na rozdíl od vosy připojen k přední části těla tenkou stopkou a pomalu se rozšiřuje. U vos je zadeček vpředu široký, jakoby uťatý.

Rozšíření

Vosy jsou známé celou řadou druhů rozšířených téměř po celém světě. Nevyskytují se pouze v nejchladnějších oblastech Země a ve vysokých horských oblastech i když jednou z největších vos na světě je himalájský druh Vespula ducalis jehož matka je až 4,3 cm dlouhá a v rozpětí křídel měří přes 7,5 cm. Mezi nejnebezpečnější patří naopak americká vosa Vespula maculata. Zvířata , která podráždila hnízda velkých vos, bývají někdy smrtelně pobodána rozzuřenými roji, jež vyletěly z hnízda na jeho obranu. U nás se s jednotlivými druhy vos můžeme setkat při pikniku na břehu Novomlýnské nádrže na jižní Moravě i při lízání zmrzliny na Sněžce.

Způsob života a potrava

Vosy jsou společenským druhem hmyzu. A to doslova. Vždyť stačí dát si s dětmi v zahradní restauraci zmrzlinový pohár a zaručeně se najde nějaká vosa dožadující se vaší společnosti. Ale vážně...

Vosy žijí pospolitě v dokonalých stavbách, které si budují z papírovité hmoty vyrobené ze starého dřeva. Nemají rády světlo, a proto si místo pro svá hnízda vyhledávají často v zemi v opuštěných myších, či hraboších dírách nebo pod střechami domů a kůlen. Královna obyčejně najde nějakou dutinu, kde z výstavbou započne. Jak hnízdo roste a prudce stoupá počet jeho obyvatel je nutno podzemní dutinu prohloubit. Činí se dělnice vosy obecné, které trpělivě v kusadlech vynášejí zrnko za zrnkem. Do dutiny se pak pohodlně vejde hnízdo o průměru asi 20 až 30 centimetrů. Hnízda vos jsou jednoletá, vosy je nikdy znovu neosidlují. Najdete-li tedy v zimě na půdě opuštěné vosí hnízdo, můžete si jej po impregnaci klidně zařadit do vaši přírodovědné sbírky. V hnízdě vos může být, podle druhu, několik set až několik tisíc jedinců. U vosy obecné se uvádí 1500 až 2000 jedinců. Vládne jim královna, která se obyčejně příliš neliší od další kasty - dělnic. Ty jsou početně nejhojnější. Jsou to nedospělé samičky, kterým připadá největší úkol: stavět hnízdo, krmit potomstvo a celkově dbát o údržbu celé kolonie. Své funkce mají rozděleny, ovšem jejich specializace zdaleka nedosahuje specializace včely medonosné.

Dospělé vosy většiny druhů se živí nektarem. Milují i sladké zralé ovoce, němž vykusují jamky a jak všichni víme oblíbené jsou pro ně i nanuky, zmrzliny, limonády, tedy vše sladké co jim člověk může nabídnout. Larvy vos se ovšem živí hmyzem. Dospělé dělnice loví mouchy a housenky, které rozmělňují na malé kousíčky a nosí do hnízda jako potravu pro své larvy. Šedesát vos může za hodinu ulovit až 227 much. V tomto případě tedy o užitečnosti vos nemůžeme pochybovat.

Opakem jejich užitečnosti jsou jejich žihadla. Vosy samy jsou neútočné, bodají jen tehdy jsou-li podrážděny. Nesnášejí ve svém okolí prudké pohyby, útěk nebo mávání rukama. Usednou-li nám tedy například na zmrzlinu, nebo i ruku či obličej a zůstaneme v klidu, nic se nám nestane. Bohužel reakce lidí je zpravidla opačná. Pak jen s pláčem či zatnutými zuby čelíme bolesti způsobené vosím žihadlem.

Vosí jed se totiž skládá ze tří základních složek. První jsou biogenní aminy a aminokyseliny způsobující bolest. Druhou složkou jsou enzymy mající neurotoxické účinky a třetí složkou jsou polypeptidy s vazodilatačním účinkem , který způsobuje, že stěny krevních kapilár ztrácejí svou integritu a tím vznikají otoky. Pro zdravého člověka není tento jed nebezpečný, často stačí studený obklad, obklad z octanu hlinitého nebo jen kolečko cibule po vzoru našich babiček. V posledních letech však roste počet lidí alergických na vosí jed a tady už často rozhodují jen minuty, aby se dotyčnému dostalo včas k lékařská péče.

Na rozdíl od včel není vosí žihadlo opatřeno zpětnými háčky. Vosa tedy přežije a po pár dnech vás může píchnout znovu za to, že jste ji s plácáním rukou honili kolem stolu.

Rozmnožování

Královna přezimuje v různých úkrytech - pod kameny, v pařezech, v mechu, pod kůrou stromů, na půdách i v kolnách. Tykadla i křídla má složená pod tělem, nohy nataženy. Když se brzy na jaře probudí z dlouhého zimního spánku, posiluje se nejprve nektarem květů na těžkou práci, která ji očekává. Musí položit základy pro novou kolonii. Stejně jako samičky čmeláků prozkoumává každou dutinu, škvíru a nebo, podle druhu, půdu či kolnu. Jakmile najde příhodné místo, dává se samička do pilné práce. Sbírá dřevo, rozmělňuje je na drobné lupínky papírovité hmoty a vytváří stopku , kterou dobře upevní k podkladu, neboť v budoucnosti na ní bude spočívat váha celého hnízda. Poté vystaví několik prvních buněk a vně je obklopí ochranným papírovým obalem. Do hotových buněk naklade první vajíčka. Poněvadž buňky jsou otočeny dolů, musí je připevnit zvláštní lepkavou hmotou aby nevypadly. I mladé larvy jsou zprvu k buňce přilepeny. Později, když se jejich tělní objem natolik zvětší, že vyplňují celou buňku, není už této ochrany potřeba. S líhnutím prvních larev přibývá královně další povinnost: krmit své potomky. Když larva doroste, zavíčkuje se v buňce a zakuklí. Za krátkou dobu vylétá z buňky dělnice. Mladé dělnice se ihned pouštějí do práce a královna se věnuje už jen kladení vajíček. Zmínil jsem se už o tom, že i vosy mají rozdělenu dělbu práce i když ne tak výrazně jako včela medonosná. Jedny dělnice shánějí potravu, jiné sedí na stráži u vchodu do hnízda. Jakmile ucítí nějakého vetřelce, vydávají chvěním křídel zvláštní bručivé tóny. Je to poplach pro celý roj, který se vyhrne ke vchodu, aby zahnal na útěk narušitele pořádku.

Stejně jako ve včelím úlu je vždy v hnízdě vos vyšší teplota než v okolním prostředí. Rozdíl teploty bývá někdy značný. Jakmile stoupá teplota víc, než mají vosy rády, začínají vibrovat křídly jako větrníky a ochlazují vzduch. Když ani to nestačí, polévají stěny hnízda vodou, kterou sbírají ústním ústrojím a pak vylučují. Při současných vedrech pozoruji denně hejna vos "napájejících" se z misky mých psů. Na rozdíl od lidí reagujících máváním rukama na všechny strany, když jim vosa sedne na okraj sklenice z nápojem, fenky na ně nereagují. A tak se ještě ani nestalo, aby některá z nich dostala žihadlo i když mouchy "loví" s velkou vášní. Koncem léta se vyskytnou v hnízdě samci i samičky. Samičky jako jediné z celé kolonie přečkávají zimu a na jaře zakládají novou kolonii. Všichni ostatní obyvatelé hnízda, včetně staré královny , zahynou.

Ochrana

Držím se struktury článků Lexikonu a najednou jsem u tohoto odstavce na rozpacích. Ochrana vos? Už vidím člověka, který se šišlavým hlasem rozplývá nad "krášnou vošičkou", papající mu třešňovou bulbalinu.

Spíš vidím složené noviny, či plácačku na mouchy a "epileptický záchvat" dotyčného. Přesto se za ty černožluté potvůrky přimlouvám. Z té zmrzliny mi tolik neubude. A když se podívám zpět, kolik škodlivých much a housenek zlikvidují, tak jim tu zlodějnu našich sladkostí rád odpustím.

Použitá literatura:
J. Hanzák, J .Moucha, J. Zahradník - Světem zvířat V.díl (2. část) Bezobratlí Albatros, Praha 1979
J. Zahradník- Náš hmyz, Albatros, Praha 1981
J. Čihař a kolektiv- Příroda v ČSSR Práce , Praha 1978
Všeobecná encyklopedie díl 4. Nakladatelský dům OP, Praha 1998
The Children´s Animal World Encyclopedia in colour, The Hamlyn Publishing Group Limited 1968 London




Debata k článku 'Vosa obecná - Vespa vulgaris'
autor článku:
datum zveřejnění:
20. července 2006


Nejnovější články ze stejné kategorie
Potápka černokrká - pták roku 2015
Potápka černokrká - pták roku 2015
Tento ohrožený ptačí druh byl vybrán jako pták letošního roku s cílem upozornit na neutěšenou...
Dlouhozobka svízelová – Macroglossum stellatarum
Dlouhozobka svízelová – Macroglossum stellatarum
Jedná se o motýla z čeledi lišajovitých, typických svým nočním životem. Dlouhozobka svízelová se...
Křižák obecný - Araneus diadematus
Křižák obecný - Araneus diadematus
V mnohých z nás vyvolává pohled na pavouky nepříjemné pocity. Někteří z nich mají dokonce panický...
Babočka bodláková – Vanessa cardui
Babočka bodláková – Vanessa cardui
Babočka bodláková se řadí mezi tažné motýly. Přilétá k nám na jaře až ze severní Afriky....
Cvrčilka zelená – Locustella naevia
Cvrčilka zelená – Locustella naevia
Cvrčilky jsou často označovány za myši mezi ptáky, a to zcela oprávněně. Tito malí, rákosníkům...
Tetřívek obecný – Tetrao tetrix
Tetřívek obecný – Tetrao tetrix
Je chladné březnové ráno. Šumavskou paseku ještě stále zahaluje tma a všude kolem je hrobové ticho,...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 40%

Poznávací test: Zvířata v pohádkách
V jaké známé pohádce má svou roli toto zvíře?
poznávačka Zvířata v pohádkáchpoznávačka Zvířata v pohádkách
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 72%

Vyhledávání


Reklama


Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta \

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz