Chřástal polní - Crex crex

Bylo to někdy v první polovině osmdesátých let, kdy jsem se poprvé dostal do lokality Sedlec o které se v souvislosti s letošním CzechTekem tolik v posledních dnech píše. Jednotka, jejíž jsem byl příslušníkem "něco" provedla. Já si nepamatuji po těch letech co to bylo. Nicméně velitel praporu rozhodl, že v neděli odpoledne místo odpočinku provede za trest dálkový přesun.

Chřástal polní - klikněte pro zobrazení detailuChřástal polní
Vyrazili jsme po druhé odpoledne v čele s velitelem roty z tábora Sedlec (kde dnes zůstalo jen pár zděných přístřešků) směrem na Doupovské strážiště. Jestli v půlce teplého května to byl pro vojáky trest, já jsem obdivoval každého broučka, kytičku... No, "potrhlý" absolvent. Popisovat setkání s divočákem jako "stodola", pohled z Jánského vršku do nitra Čech, či brodění se džunglí pod Obrovickou horou by stálo za samostatný článek. Při zpáteční cestě přes ŘC - Tureč (řidičské cvičiště), na dohled od tábora, najednou voják v čele vyjekl. "Do r..i!" Z pod nohou mu vyletěla: "Akási čudná škvrnitá sliepka." Zatímco vojáci se smáli kamarádu vyděšenému "čudnou škvrnitou sliepkou," já jsem fascinovaně hleděl za odlétajícím chřástalem polním.
Třída: ptáci - Aves
Řád: krátkokřídlí - Gruiformes
Čeleď: chřástalovití - Rallidae
Rod: chřástal - Crex
Druh: chřástal polní - Crex crex

Vzhled

Chřástal polní je pták nenápadného vzhledu. Velikostí je asi mezi koroptví a křepelkou a jako ony má hnědé skvrnité zbarvení, ovšem po chřástalím způsobu. Křídla a vrch hlavy jsou tmavší s černými skvrnami, naspodu těla je žlutohnědý a jen boky má poněkud temněji příčně pruhované. Křídla zdobí výrazně rezavé pole. Je štíhlejší a jemnější než kurovití ptáci a má o něco delší zobák. Prostě... taková čudná, škvrnitá sliepka...

Než se vrátím k serioznímu popisu tak mi dovolte odbočení. Onen voják pocházející kdesi od Štůrova popisoval při jiné příležitostí, že doma chová ... "Taký tvrdý žab čo něskáče, len plážuje." Tvrdá žába co neskáče a jen se plazí? Po křížovém výslechu jsme pochopili, že doma chová želvu. Ale zpět k chřástalovi. Vylíhlá mláďata chřástala polního jsou celá černá s černohnědým zobákem. Délka dospělých jedinců se uvádí 26, 5 cm. Pohlavní dimorfismus u něj neexistuje a tak těžko rozeznáme samici od samce.

Hlas chřástala polního je hlasité : "rerrp- rerrp- rerrp," slyšitelné hlavně v noci

Rozšíření

Chřástal polní je rozšířen téměř po celé Evropě mimo Pyrenejského, Apeninského a nejsevernějších částí Skandinávského poloostrova. Zimuje v jihovýchodní Africe odkud se vrací na přelomu dubna a května.

V České republice zhruba od roku 1970 chřástal polní téměř úplně vymizel z nížinných oblastí. Poněkud častější výskyt byl zaznamenán pouze ve vyšších podhorských a horských polohách, zvláště na Šumavě, v Novohradských horách, Krkonoších, Jeseníkách, Beskydech a Doupovských horách.

V polovině 80. let vlivem odvodňování a rekultivací ubyly v ČR vhodné biotopy a tak početnost klesla na 200 - 400 volajících samců. Po roce 1990 se situace zlepšila, v roce 2000 bylo odhadnuto 1 500 až 1 700 volajících samců. Přesto všechno patří chřástal polní mezi zvláště ohrožené druhy. Na Doupově je jeho biotopem louka řidičského cvičiště s nesečenou vysokou trávou, kde nachází dostatek úkrytu, potravy a kupodivu i klidu. Řízení bojových vozidel se provádí na ploše několika desítek hektarů a to pouze po vymezených tankových cestách. A tak ani přes intenzivní výcvik v dobách před rokem 1989 zde nedošlo k ohrožení tohoto ptačího druhu.

Způsob života a potrava

Chřástal polní nejraději pobíhal po lukách a polích, ze kterých bohužel s rozvojem intenzifikace zemědělství zmizel. Zdá se, že velkou roli sehrála mechanizace senoseče, před jejímž rychlým postupem se chřástalí hnízda a mláďata nemohla zachránit. (Stejně jako mláďata srnčí a zaječí zvěře). Proto se postupem let populace chřástalů přestěhovaly do méně přístupných podhorských a horských oblastí.

Potravně je chřástal všežravec. Za potravu mu slouží semena různých rostlin. Mláďata živí housenkami, larvami brouků, drobnými pavouky, měkkýši apod. Ze stran zploštělé tělo mu umožňuje snadno se pohybovat mezi řádky obilí či trsy trávy při hledání potravy.

Uvolnil jsem se toho dne, kdy jsem poprvé spatřil chřástala od velitele praporu a v podvečer si vyšel na procházku. Brodil jsem se po pás vysokou loňskou zežloutlou trávou. Z dálky sláblo halekání vojáků hrajících před sruby nohejbal. Byla už téměř tma. Tábor v dálce ztichnul. Na obloze se objevily první hvězdy a jen za Dubinou pozvolna pohasínaly večerní červánky. Doupov usínal. Najednou se kdesi z louky ozvalo hlasité "rerrp- rerrp- rerrp..." Znělo to jako, jako když tvrdým předmětem přejíždíte po hřebínku. Je to volání tak charakteristické, že si je ani laik nemůže splést s hlasem jiného ptáka. První volání zaznělo zprava, aby po krátké odmlce se jiné ozvalo v dálce přede mnou. Byla polovice května a samečci chřástalů lákaly své partnerky.

Rozmnožování

Uplynulo pár let. Tábor na Sedleci byl zbourán. Tankové cesty na řidičském cvičišti téměř zarostly trávou (kolik pak krát se tam dnes ročně cvičí), když jsem se naposledy, stejně jako ten pachatel, který se vrací na místo činu, vrátil na Sedlec. Po více jak dvou desetiletích jsem se chtěl rozloučit s tímto krajem bez lidí, ale s krajem, který má svého génia loci, "ducha místa", abych se na další roky, a asi navždy, usadil o pár desítek kilometrů dále na jih, pod Českým lesem.

Seděl jsem na asfaltu pod stožárem na Jánském vršku a hleděl před sebe, kde se v mlhavé dálce týčily homole Českého středohoří a až kdesi v mlžném oparu, sto kilometrů daleko, kupole Řípu. Kdo ví. Možná právě odsud se praotec Čech rozhodl pokračovat ještě kousek dál...

"Kocháte se...?" Jak já nesnáším průpovídky z populárních filmů! Nevšiml jsem si UAZu ani známého praporčíka z Podbořan, který se nejednou objevil za mnou. "Stalo se něco?" zeptal se znepokojeně při pohledu na mne. "To je dobrý Maroši, já nebrečím. Mně se jen potí oči".

No jo... vždyť já chci vlastně psát o rozmnožování chřástalů a zatím...

Tak tedy:
Sjel jsem z prudkého kopce a zastavil u "šestky" přejezdu. Znovu jako před léty jsem se vydal do po pás vysoké trávy. Byl počátek června. Přesně doba, kdy samice chřástala začínají snášet vejce.

Chřástal polní přilétá v polovině května a na rozdíl od svých příbuzných, chřástala vodního, kropenatého, malého a nejmenšího si vyhledává suchá místa v polích a lukách.

Začátkem června si vybuduje samice na skrytém místě na poli nebo louce v dolíku jednoduché hnízdo, které vystele kousky listů a stébly trav. Samička snese obvykle šest, někdy až 18 vajec a střídá se na nich se samcem v sezení po 19 až 21 dní.

Jedno takové hnízdo jsem objevil. Bylo v něm pět nasezených, smetanových, šedě až červenohnědě skvrnitých vajec o velikosti asi 31,4 až 41,6 x 24,1 až 29,00 mm. (Údaje jsou z literatury, na násadu jsem nesahal). Vylíhlá mláďata opustí hnízdo hned druhý den po vylíhnutí a budou pobíhat po okolí.

Samice vodí mláďata 5 týdnů, poté se osamostatňují. Za potravu jim slouží výše zmínění pavouci, larvy hmyzu apod., které jim samice nosí v zobáku a mláďata je odebírají. Po osmi týdnech jsou mláďata naprosto samostatná. Na podzim, koncem září až začátkem listopadu, podle počasí, odlétají chřástalové na svá zimoviště v jihovýchodní Africe.

Ochrana

Chřástal polní je primární i sekundární konzument drobných bezobratlých živočichů a části rostlin v lučních a polních ekosystémech. Hospodářsky je bezvýznamný, z kulturního hlediska jde však o význačný druh. Chráněn je Bernskou konvencí.

Jestli mám ještě nějaké přání, tak je to projít se loukami pod Doupovským strážištěm. Brodit se v podvečer vysokou trávou a poslouchat zvučné "rerrp- rerrp- rerrp."
Nazdar chřástalové...

Český název:Chřástal polní
Latinský název:Crex crex
Hlavní znaky:Nenápadný vzhled velikosti mezi koroptví a křepelkou, hnědé skvrnité zbarvení
Způsob života:V párech, hnízdění na zemi mezi trsy vysoké trávy, či obilí
Rozšíření ČR:Dříve nížinné oblasti, dnes zatravněné plochy ve vyšších polohách
Rozšíření svět:Evropa mimo Pyrenejského, Apeninského a Skandinávského poloostrova. Jihovýchodní Afrika
Potrava:všežravec, zrniny, drobný hmyz
Doba hnízdění: 19 až 21 dnů
Počet mláďat:6, někdy až 18
Ochrana:ano, uvedený v Červené knize ohrožených druhů

Zdroje:
Walter Černý. Ptáci. Aventinum nakladatelství s.r.o. Praha 2001
Jiří Felix - Květoslav Hýsek. Ptáci v lesích a horských oblastech. Státní zem.naklad. Praha 1975
Jan Hanzák. Světem zvířat II. díl ptáci. Albatros. Praha 1974
Kamil Sedláček. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů
Díl 1. ptáci. Státní zemědělské nakladatelství. Praha 1989




Debata k článku 'Chřástal polní - Crex crex'
autor článku:
datum zveřejnění:
4. srpna 2006





Nejnovější články ze stejné kategorie
Křižák obecný - Araneus diadematus
Křižák obecný - Araneus diadematus
V mnohých z nás vyvolává pohled na pavouky nepříjemné pocity. Někteří z nich mají dokonce panický...
Babočka bodláková – Vanessa cardui
Babočka bodláková – Vanessa cardui
Babočka bodláková se řadí mezi tažné motýly. Přilétá k nám na jaře až ze severní Afriky....
Cvrčilka zelená – Locustella naevia
Cvrčilka zelená – Locustella naevia
Cvrčilky jsou často označovány za myši mezi ptáky, a to zcela oprávněně. Tito malí, rákosníkům...
Tetřívek obecný – Tetrao tetrix
Tetřívek obecný – Tetrao tetrix
Je chladné březnové ráno. Šumavskou paseku ještě stále zahaluje tma a všude kolem je hrobové ticho,...
Králík domácí - Oryctolagus cuniculus f. domesticus
Králík domácí - Oryctolagus cuniculus f. domesticus
Králík domácí dnes už naštěstí není běžně chován na kožešinu. Spíše převládá chov na maso...
Komár pisklavý - Culex pipiens
Komár pisklavý - Culex pipiens
Některé zvuky v přírodě jsou pro mnohé z nás neznámé. Do této skupiny ale určitě nezařadíme...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Zárodky zvířat
Jaké zvíře je na tomto ultrazvukovém snímku zárodku?
poznávačka Zárodky zvířatpoznávačka Zárodky zvířat
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 80%

Poznávací test: Přístupné jeskyně v ČR
Ze které jeskyně pochází fotografie?
poznávačka Přístupné jeskyně v ČRpoznávačka Přístupné jeskyně v ČR
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 27%

Reklama

Již příště zde může být Vaše reklama!


Vyhledávání



Tapety na plochu


tapeta Siesta

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.

Facebook



© 2004 - 2014 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • tiskové zprávy
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz bez výslovného souhlasu provozovatele je zakázáno.     RSS kanál serveru www.Příroda.cz