Lýkožrout smrkový - Ips typographus L.

autor: Libuše Weinerová
Náš nejznámější a nejrozšířenější škůdce dospívajících horských dřevin, kde díky svému velmi rychlému vývoji každým rokem nadělá nemalé škody.

třídahmyz - Insecta
řádbrouci - Coleoptera
čeleďkůrovcovití - Scolytidae
rodlýkožrout - Ips (De Geer, 1775)
druhlýkožrout smrkový - Ips typographus (Linnaeus, 1758)

Vzhled

Tento malý nenápadný brouček, který dělá starosti nejednomu lesníkovi je černohnědý, lesklý, se světle žlutými chloupky. Tykadla má paličkovitá s lomeným švem. Dosahuje velikosti 4 - 5,5 mm. Štít má v přední části hrbolkatý, v zadní části jemně tečkovaný. Mezery mezi řádkami teček má hladké. Prohlubeň sklonu na krovkách je vroubená na každé straně čtyřmi zuby, z nichž třetí odshora je největší.

Dospělá larva je dlouhá 4-5 mm, bílá, se žlutohnědou hlavou. Kukla je bílá a měří asi 4 mm.

Rozšíření

Vyskytuje se v polohách nad 600 m.n.m. Tam napadá především smrčiny.

Způsob života a potrava

Od konce dubna do začátku května se brouci začínají probouzet na svém zimovišti ve stomně, kde se vyvinuli a rojit. Dospělí brouci vyletí ze svých zimovišť a napadají chřadnoucí či poražené stromy. Po většinu svého života žijí zavrtaní pod kůrou stromů a živí se lýkem, čili transportním pletivem stromu a tím poškodí celý strom. Ten začne usychat a nakonec uhyne. Toto je mínění většiny lidí. Smrk má ale několik možností obrany proti tomuto škůdci. Ve chvíli, kdy se lýkožrout zavrtá do kůry a naruší pryskyřičné kanálky, začne se na něj valit míza, která ho doslova přilepí a vetřelec tak zahyne. Zdravé stromy takto dokáží odolat i náletu mnoha kůrovců. Pokud však nastane kalamita a na strom útočí několik tisíc jedniců, neubrání se ani ten neejstatnější strom.

Rozmnožování

Sameček se nejprve začne zavrtávat do stromu a vyhlodá snubní komůrku. Potom začne vydávat sexuální antraktant, což je výměšek trávicího ústrojí. Na tento antraktant přiletí samička, většinou dvě, a ty začnou vyhlodávat pod kůrou rovnou mateční chodbu, v které střídavě, vodorovně s lýkovými vlákny vyhloubávají jamky do nichž nakladou po 1 vajíčku, které obkládá drtí. Jedna samička může naklást až 60 vajíček. Po skončení kladení vajíček samička prodlužuje matečnou chodbu. Za 2 - 3 týdny zakládají samičky sesterské pokolení, kde je již méně vajíček. Vylíhlé larvy vyhlodávají kolmo na mateční chodbu chodbu larvovou. Na konci této chodby se nachází kukelná kolébka v které se zakuklí.

Celý vývoj za normálních podmínek trvá asi 10 týdnů (stadium vajíčka 12 dní, larvy 24 dní, kukly 12 dní, dospívání 24 dní). Živí se především lýkem, pak jehličím, kůrou nebo listím napadených stromů.

Ochrana

Asi nikoho nepřekvapí, že lýkožrout nepatří mezi chráněné druhy. V současné době velmi často dochází v důsledku narušení rovnováhy lesních ekosystémech k jejich přemnožení. Lýkožrout má však v tomto ekosystému významnou funkci. Ještě než se přemnožil za začal napadat i zdravé stromy patřil ke druhům, které zajišťovali omlazení lesa a jeho dobrý zdravotní stav, protože napadal jen staré, slabé a nemocné stromy.

český názevLýkožrout smrkový
latinsky názevIps typographus
hlavní znakymalý černohnědý brouček
způsob životaosamoceně, každý na jiné části stromu
Vývojdokonalý
rozšíření ČRcelá ČR, hlavně hory
rozšíření světvšude kde mají velké smrkové monokultury
potravajehlice
ochrananení chráněn zákonem

zdroje:
Ochrana lesů a přírodního prostředí (Forst a kolektiv)



autor:
datum vydání:
14. května 2004


Diskuze k článku „Lýkožrout smrkový - Ips typographus L.“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!