Křižák pruhovaný - Argiope bruennichi

Potkali jste na toulkách přírodou křižáka pruhovaného? Pokud ano, určitě Vás napadly otázky typu: Není tento pavouk tropický? A není dokonce jedovatý?

Křižák pruhovaný - klikněte pro zobrazení detailuKřižák pruhovaný
Autor snímku: Renata Jindrová
Poprvé jsem se setkala s křižákem pruhovaným letos v září na zahradě. Samice, která měla postavenou pavučinovou síť u zdi domu, mě upoutala na první pohled svojí velikostí a hlavně barevným pruhováním. Z literatury jsem se dozvěděla, že jde o křižáka pruhovaného, který není u nás původní, ale že je zde nyní hojně rozšířen.

Při další návštěvě zahrady jsem už zde samici křižáka nenašla, jen na stěně domu byl přilepen vaječný kokon podobný makovici. Už teď se těším na jaro, až začnou z kokonu vylézat malí pavoučci...

Třída: pavoukovci - Arachnida
Řád: pavouci - Araneae
Čeleď: křižákovití - Araneidae
Rod: křižáci - Argiope
Druh: křižák pruhovaný - Argiope bruennichi (Scopoli, 1772)

Vzhled

15-20 mm velký pestře zbarvený pavouk, který je původem tropický, avšak vlivem globálního oteplování zdomácněl také v České republice. Na první pohled upoutá svým nezaměnitelným zbarvením, žlutými a černými pruhy, které jsou protkané tenkým bílým lemem. Hlavohruď je porostlá hustým lesklým stříbřitým chloupkováním. Samička je plnější a větší, hlavně, pokud má v sobě vajíčka U nás jsou samičky velké okolo 15 mm, ale v jižní Evropě dosahují délky 20 mm.. Samci jsou velcí pouze 4-6 mm a jejich zbarvení oproti samičkám je nenápadné, světle hnědé s nevýraznou tmavší kresbou. Křižák pruhovaný pro usmrcení kořisti používá jed, avšak pro člověka není nebezpečný, protože stěží může při kousnutí proniknout kůží.

Rozšíření

Do roku 1991 je jeho výskyt udávaný pouze z jižní Moravy, nyní i jinde hojný. Původně středozemní druh byl ještě před 50 lety ve střední Evropě vzácný, vyskytoval se jen v klimaticky zvláště příznivých oblastech Porýní a izolovaně v oblasti Berlína. Od toho času pronikl na sever až k Labi. V Čechách se objevil až v roce 1991. Od té doby se po našem území rychle šíří, takže jsou dnes známy již stovky lokalit výskytu. Nyní ale podle odborníků tito poměrně velcí pavouci, svým zbarvením připomínající vosu, doslova zaplavují nejen Českou republiku, ale celou střední Evropu. Rozšiřují se dále a dále na sever, entomologové předpokládají, že za rozšíření pavouků může globální oteplování.

Způsob života a potrava

Nejčastěji se vyskytuje na otevřených slunných místech s napolo vzrostlou trávou, řídkou bylinnou vegetací nebo na mokrých loukách. Živí se různým hmyzem, ale hlavním zdrojem potravy jsou kobylky. Kořist chytá do své sítě, do které ji zaplete, dokáže ji bleskově omotat hedvábnými vlákny. Zamotanou kořist pak napustí trávicími šťávami a po nějakém čase jednoduše vysaje. Pokud se pavoukovi chytí do sítě příliš velká kořist, překouše vlákna sítě, aby velký hmyz vypadl. Pavučinovou síť spřádá těsně nad zemí, nejčastěji mezi bylinami na loukách či zahradách. Síť je kolová a vyznačuje se svislým pruhem husté pavučiny, místy zakřiveným, tzv. stabilimentem. Podobný druh stabilimenta má u nás pouze drobnější druh křižák vířivý. Stabilimentum je vysoce dobré maskovací zařízení. Pruhovaný křižák, sedí obvykle uprostřed pavučiny na klikatém pruhu pavučiny. Při rozrušení rychle rozkmitá síť, takže se kořisti naskytne jen rozmazaný obraz. V něm se obrys křižáka ztrácí. Je-li však pavouk znepokojován dále, svoje místo opustí a spustí se k zemi, kde nehybně setrvá. Bílá klikatá čára na pavučině může sloužit i k jiným účelům. Na slunci se lesknoucí může lákat hmyz nebo naopak odrazovat dravce. Mladí pavouci staví jinak vypadající pavučinu, bez nebo s méně zřetelnou klikatou čarou.

Rozmnožování

kokon - klikněte pro zobrazení detailukokon
Autor snímku: Renata Jindrová
V červenci probíhá páření, bez pářícího vlákna, tím se odlišuje od ostatních druhů rodu Araneus. Samec se před pářením zdržuje nějakou dobu se samicí na pavučině, než mu samice dovolí přiblížit se. Poté samice oddálí tělo od pavučiny a samec může vlézt mezi samici a pavučinu a spářit se s ní. Po spojení ba dokonce během něho ve většině případů samice samce uchopí, usmrtí a vysaje. Jen ve vzácných případech se mu podaří útěk, většinou za cenu ztráty nohy. Samice v srpnu až září přede 2-3 velké hnědé kulovité kokony. Před utvořením kokonů večer opustí svou síť a v noci začne tkát nejdříve řídkou pavučinu a potom masivní pavučinový váleček. Z pohlavního otvoru vypustí kapku tekutiny, do které naklade vajíčka, pak obalí vajíčka vrstvou hladkých bílých a hnědých načechraných vláken a pak vše pokryje vnějším obalem z pergamenovitého přediva a kokon, podobný makovici, připevní vlákny k vegetaci. Kokon, obsahující 300-400 vajíček poblíž sítě hlídá. V kokonu se prvním rokem líhnou nymfy, které zůstávají však po celou zimu uvnitř kokonu, chráněná vatovitým předivem, po přezimování se v kokonech vyvinou v malé křižáky. Samice v zimě hyne. Koncem jara se mladí křižáci prokoušou pergamenovitým obalem a zdržují se pohromadě poblíž, dokud se nezačnou pomocí pavučinového vlákna šířit po okolí. U mladých pavouků není zřetelné pohlaví, ale dá se poznat podle tvaru tykadla, které je u samečků víc cibulkovité. Mláďata nalezneme od května, dospělé pavouky od července do srpna, ale samice až do října.

Ochrana

V poslední době rychle se rozšiřující po území ČR. V Červené knize je křižák pruhovaný veden jako ohrožený druh.

český název Křižák pruhovaný
latinský název Argiope bruennichi
hlavní znaky Délka samečka 4-6 mm, samičky 15-20 mm. Zadeček samice žlutý a bílý s výraznými černými pruhy. Hlavohruď je stříbřitá, končetiny pruhované.
způsob života Samec se samicí žijí společně na jedné síti pouze krátkou dobu před pářením.
rozšíření ČR Celá republika.
rozšíření svět Hlavně jižní a střední Evropa.
potrava Hmyz, hlavně kobylky
pavučinová síť Od sředu sítě nahoru a dolů běží široká klikatá páska hustě pokrytá vlákny (=stabilimentum).
vaječný kokon Hnědý, tvarem připomíná makovici, obsahuje 300-400 vajíček
Ochrana V Červené knize veden jako ohrožený druh.

Zdroje:
Heiko Bellmann, 2004: Pavouci
Vladimír Motyčka, 2006: Fauna a flóra středomoří
www.xs4all.nl
www.aracnofilia.org

Fotografie: Renata Jindrová




Debata k článku 'Křižák pruhovaný - Argiope bruennichi'
autor článku:
datum zveřejnění:
18. října 2006


Nejnovější články ze stejné kategorie
Potápka černokrká - pták roku 2015
Potápka černokrká - pták roku 2015
Tento ohrožený ptačí druh byl vybrán jako pták letošního roku s cílem upozornit na neutěšenou...
Dlouhozobka svízelová – Macroglossum stellatarum
Dlouhozobka svízelová – Macroglossum stellatarum
Jedná se o motýla z čeledi lišajovitých, typických svým nočním životem. Dlouhozobka svízelová se...
Křižák obecný - Araneus diadematus
Křižák obecný - Araneus diadematus
V mnohých z nás vyvolává pohled na pavouky nepříjemné pocity. Někteří z nich mají dokonce panický...
Babočka bodláková – Vanessa cardui
Babočka bodláková – Vanessa cardui
Babočka bodláková se řadí mezi tažné motýly. Přilétá k nám na jaře až ze severní Afriky....
Cvrčilka zelená – Locustella naevia
Cvrčilka zelená – Locustella naevia
Cvrčilky jsou často označovány za myši mezi ptáky, a to zcela oprávněně. Tito malí, rákosníkům...
Tetřívek obecný – Tetrao tetrix
Tetřívek obecný – Tetrao tetrix
Je chladné březnové ráno. Šumavskou paseku ještě stále zahaluje tma a všude kolem je hrobové ticho,...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 38%

Poznávací test: Zvířata v pohádkách
V jaké známé pohádce má svou roli toto zvíře?
poznávačka Zvířata v pohádkáchpoznávačka Zvířata v pohádkách
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 72%

Vyhledávání


Reklama



Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Žebřík do nebe

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz