Jezevec lesní - Meles meles

Vzpomínám si na jeden loňský hon. Pustili jsme do leče netrpělivé psíky a za nimi se "vrhli" honci. Pravidelní čtenáři mne znají jako zapřísáhlého odpůrce střílení a tak jsem se s omladinou začal prodírat téměř nepřístupným terénem úzkých hlubokých roklí , kde se dříve těžil kaolín, dnes zarostlých patnácti, dvacetiletými borovičkami.

Jezevec lesní - klikněte pro zobrazení detailuJezevec lesní, autor: Jiří Bohdal, http://www.naturfoto.cz Se supěním jsem překonával prořezávku a hluboké průrvy, zatím co všude kolem se rozléhal štěkot psů a halekání honců. Sem tam padla rána.

Musel být na mne zábavný pohled, když jsem se při halali jako poslední vyškrábal z houštiny, propocený, poškrábaný a s jehličím až..., vzhledem k tomu, že se honu zúčastnily i dámy jsem jej nemohl vytřepávat z míst, kde mají muži partie... poněkud intimní.

Na zemi leželi tři lončáci s posledním hryzem ve svíráku. Jindy bych se s profesionálním zájmem vrhnul na zkoumání úlovku. Jenže mou pozornost upoutala fenka Jack Russellova teriéra jednoho z německých hostů. Celá od krve si lízala rány "utržené v boji." Proti černé by neměla šanci. Tedy pokud... "No jo, zase jeden co objevil noru toho starýho strejce." Potvrdil mou domněnku hospodář.

Zatím co majitelka Monny sešívala své čubince tržné rány něčím podobným sešívačce na papír (pro neznalého poněkud drsná podívaná), lovci v krátké pauze rozebírali "strategii" a "taktiku" pro další leč, honecká omladina začala vyzvídat kdože to ten "strejc" vlastně je.

A tak jsem v učebně s podlahou po kolena zarostlou orosenou trávou, stropem z mlhavého oparu, kterým prosvítalo podzimní studené slunce a kořenitou vůní lesní hrabanky, zorganizoval improvizovanou přednášku o největší u nás žijící lasicovité šelmě, jezevci lesním.

Třída: Savci - Mammalia
Řád: Šelmy - Carnivora
Čeleď: Lasicovití - Mustelidae
Podčeleď: Jezevci - Melinae
Rod: Jezevec - Meles
Druh: Jezevec lesní - Meles meles
Jezevec lesní - klikněte pro zobrazení detailuJezevec lesní
autor: Jiří Bohdal, http://www.naturfoto.cz

Vzhled

Jezevec lesní je našim největším zástupcem z čeledi šelem lasicovitých. Váží 10 až 20 kg. Měří do 75 cm. Snadno jej poznáme pro jeho příznačnou bílou hlavu se dvěma černými pruhy přes světla (oči) . Srst má šedožlutou s černými a bílými konci, hrubou a štětinatou. Břicho a končetiny jsou černavé. Postava je zavalitá , hlava zašpičatělá. Pod štětcem nad řití má párovou pachovou žlázu se žlutým , polotekutým, mazlavým výměškem, tzv. sádelníkem. Celé tělo je svými nízkými končetinami a dlouhými silnými drápy přizpůsobeno k hrabání. Našlapuje na celá chodidla, a proto jej se stejně našlapujícími zvířaty nazýváme p l o s k o c h o d c e m . ( Kočka nebo pes našlapují jen na prsty, proto jim říkáme p r s t o c h o d c i. A lidem, kterým ujel autobus říkáme c h o d c i).

" No jo..., tak se omlouvám. Chtěl jsem jen trochu "oživit" poněkud suchopárný výklad."

Rozšíření

Jezevec lesní obývá mírné pásmo Evropy a Asie. Rozšířen je téměř v celé Evropě (včetně britských ostrovů) jižně od polárního kruhu a v celé Asii až po Japonsko na východě, po střední Ob na severu a po Izrael, Irán, Tibet a jižní Čínu na jihu. S oblibou vyhledává lesy prostoupené poli a lukami, kde nachází možnosti budovat své složité nory a dostatek potravy.

Způsob života a potrava

Jezevec vede noční způsob života, ale rád se v klidu též sluní. Na skrytých místech si vyhrabává velmi složité a propletené chodby, které vedou až 5 m hluboko a jsou dlouhé kolem 10 m. Na nejvzdálenějším konci má prostorný brloh, v němž samice vrhá mláďata. V brlohu udržuje jezevec úzkostlivou čistotu.

Vystýlá jej mechem a kapradím, které dopravuje do nory pozpátku, "nacpané" pod břichem. Jezevec si svůj trus ukládá do jamky několik kroků (ale také až do vzdálenosti 100 m) od nory. Tento "záchod" nezahrnuje, ale vyměňuje ho za jiný, je-li tento již plný.

Často se do obydlené jezevčí nory nastěhuje liška, ale čistotného původního nájemníka po čase vypudí svou nepořádností. Velmi pěkně popisuje "soužití" těchto dvou druhů Karel Nový ve své knize Potulný lovec.

Zmínil jsem se již, že jezevec žije velmi skrytě a svou noru opouští jen v noci. Není tedy divu, že jej lidé neznají. A přece není tento živočich u nás nijak vzácný. Nevyhýbá se ani lidským sídlům. V publikaci Světem zvířat I. díl Savci, Hanzák a Veselovský uvádějí : " Jednou byl statný jezevec usmrcen dokonce i v Praze! V tiché ulici na Novém Městě, necelý kilometr od Václavského náměstí, má Národní divadlo skladiště kulis. Jednou tam spadla zaměstnancům kulisa, ozvalo se zakviknutí a překvapení kulisáci spatřili pod dekorací mrtvé zvíře , které nikdo z nich neznal..." V nedalekém zoologickém ústavu Karlovy university zjistili, že se jedná o jezevce. A jak se dostal do centra města? Nejspíš z Krčského lesa. Při pitvě bylo zjištěno, že uhynulý jedinec byl ve výborném stavu, doslova obalen tukem. Jak dále oba autoři uvádějí. V žaludku zmíněného jedince našli zbytky potkanů, kteří jej zřejmě do centra Prahy přilákali.

Byli jsme kdysi s ženou na procházce v jednom z příměstských lesoparků obklopujících Plzeň. Nepamatuji si jestli to byla intuice, či tělesná potřeba... Prodral jsem se bezovým houštím , abych deset metrů od stezky , kde denně prošly snad stovky Plzeňanů, objevil obydlenou jezevčí noru. Ve dne patřil lesopark Plzeňákům, v noci jezevcům.

Jezevec není vybíravý strávník. Z našich šelem má nejméně přizpůsobený chrup k chytání a požírání masité kořisti. Zvláště stoličky mají široké korunky, které prozrazují, že chrup je uzpůsoben převážně rostlinné potravě i když živočišné se nevyhýbá. Za potravou vychází až v noci a vyhledává ji jemným čichem. Tlapami rozhrabuje lesní půdu, drolí ztrouchnivělé pařezy, obrací kameny nebo vyhrabuje doupata drobných podzemních obratlovců. Spokojí se i s různým hmyzem, sbírá slimáky, žáby, mršiny a tuto živočišnou stravu doplňuje lesními plody, kořínky, houbami nebo hlízami. V revíru mého "strejce" pravidelně nacházím vyhrabaná hnízda lesních včel s plásty rozházenými po okolí. Je to tedy typický všežravec. Jeho lovecké území není velké, činí v průměru obvykle jen 2 km.

Při "nabídce" potravy vychází za žírem i přes den.

Pár dní před tím než jsem začal psát tento článek jsem hovořil s hajným , který se účastnil honu na divoká prasata ničící úrodu kukuřice místnímu zemědělci.

" Slyšel jsem nějaké funění a chrochtání... připravil jsem se k ráně, když se na mně vyřítil jezevec . Vyžraný kukuřičnými klasy byl velký jak..."

No, nechejme stranou mysliveckou latinu o jak velkého jezevce se jednalo. Fakt je ten, že za žírem vyšel téměř v pravé poledne.

Rozmnožování

Chruje ( páření) jezevců probíhá v červenci, u mladých jedinců a samic dosud neoplodněných do srpna i déle. Březost se udává 28 - 32 týdnů a z toho 5 měsíců embryonální latence, tedy pozastavení vývoje plodu tak, aby se mláďata narodila do příznivějších klimatických podmínek. Samice vrhá 3 – 5 jezevčat, která jsou holá a asi měsíc slepá. Prohlédnou po 28 až 35 dnech. V červenci loví již mláďata samostatně. S matkou zůstávají dost dlouho a ještě na podzim můžeme potkat celé jezevčí rodiny. Po roce dospívají. Jezevec se dožívá až 15 let .

Ochrana

Kdo ze čtenářů by se domníval, že po "napadení" Monny se strhla trestná výprava na "vražedného jezevce", bude na omylu.

Myslivci (zodpovědní) nejsou jen bouchalové, kteří pálí po všem živém (včetně honců a houbařů) co se mihne ven z leče. Při každém honu je přesně stanoveno, který druh zvěře se bude lovit. Tedy například černá zvěř- lončáci, jelen sika- holá zvěř. Aspoň v mysliveckém sdružení, jehož honů se zúčastňuji, jsou sankce za porušení pravidel neúprosné.

Zahraniční host se "spletl" a místo jelena siky střelil chovného srnce. Následoval vysoký finanční trest a bezpodmínečné vyloučení z účasti na honech místního mysliveckého sdružení. Ale zpět k jezevci...

Chráněn je vyhláškou 134/ 1996 Sb. Ministerstva zemědělství ze dne 9. května 1996, kde je podle § 3 hájen celoročně s výjimkou § 6 odst. 2 , kdy je povolen jeho celoroční odstřel v bažantnicích a honitbách s výskytem tetřeva, tetřívka, jeřábka a dropa.

Monna je už dnes zdravá, ale vysvětlete temperamentní teriérce, že tohoto "strejdu" má nechat na pokoji. Možná, že si pamatuje jeho "kotel" a opět jej letos navštíví. Nevím jestli je to správně německy, ale už se učím : ... Monna! Pfui! Du darfst nicht!"

Český název: Jezevec lesní
Latinský název: Meles meles
Hlavní znaky: Zavalitá postava, bílá hlava se dvěma podélnými, černými pruhy. Délka až 75 cm, hmotnost 10 až 20 kg.
Způsob života: Samotářsky
Rozšíření ČR: Lesy prostoupené poli a lukami
Rozšíření svět: Téměř celá Evropa, Asie až po Japonsko, na jihu po Izrael a Irán
Potrava: Všežravec, drobní savci, ptáci, hmyz, plži. Dále ovoce, houby bobuloviny ad.
Doba březosti: 28 až 32 týdnů ( embryonální latence)
Počet mláďat: 3-5
Ochrana: dle Myslivecké vyhlášky.

Zdroje:
HANZÁK, VESELOVSKÝ, Světem zvířat I. díl - savci. Albatros, Praha 1975
Kolektiv autorů, Myslivost, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1966
HERÁŇ , Zvířata celého světa - 9 Kunovité šelmy, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1982
HŮNA, Co, jak a proč?, Petrklíč , Praha 2000




Debata k článku 'Jezevec lesní - Meles meles'
autor článku:
datum zveřejnění:
27. listopadu 2006


Nejnovější články ze stejné kategorie
Potápka černokrká - pták roku 2015
Potápka černokrká - pták roku 2015
Tento ohrožený ptačí druh byl vybrán jako pták letošního roku s cílem upozornit na neutěšenou...
Dlouhozobka svízelová – Macroglossum stellatarum
Dlouhozobka svízelová – Macroglossum stellatarum
Jedná se o motýla z čeledi lišajovitých, typických svým nočním životem. Dlouhozobka svízelová se...
Křižák obecný - Araneus diadematus
Křižák obecný - Araneus diadematus
V mnohých z nás vyvolává pohled na pavouky nepříjemné pocity. Někteří z nich mají dokonce panický...
Babočka bodláková – Vanessa cardui
Babočka bodláková – Vanessa cardui
Babočka bodláková se řadí mezi tažné motýly. Přilétá k nám na jaře až ze severní Afriky....
Cvrčilka zelená – Locustella naevia
Cvrčilka zelená – Locustella naevia
Cvrčilky jsou často označovány za myši mezi ptáky, a to zcela oprávněně. Tito malí, rákosníkům...
Tetřívek obecný – Tetrao tetrix
Tetřívek obecný – Tetrao tetrix
Je chladné březnové ráno. Šumavskou paseku ještě stále zahaluje tma a všude kolem je hrobové ticho,...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 39%

Poznávací test: Druhy dřeva
Jaký druh dřeva je na obrázku?
poznávačka Druhy dřevapoznávačka Druhy dřeva
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 31%

Vyhledávání


Reklama


Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Hlemýžď

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz