Tesařík piluna - Prionus coriarius (L.)

Tesařík piluna
Autor: Oldřich Rod

Vzhled

Tento tesařík má černohnědé lysé tělo. Krovky jsou hrubě kožovité, vrásčitě tečkované, u samičky poněkud lesklejší, s 3 naznačenými podélnými žebry. Štít je silně příčný. Chodidla a makadla jsou rezavě červená, břicho také světlejší. Štít po stranách s ostrou hranou a 3 trny. Samečci mají tykadla 12člená, dlouhá a silně pilovitá (odtud název), samičky 11člená, kratší a slabě pilovitá. Přestože se piluna nemůže poměřovat se svými tropickými příbuznými, největšími brouky světa tesaříky Titanus giganteus (L.) (až kolem 20 cm), se kterými patří do stejné podčeledi (Prioninae), díky svým na naše poměry úctihodným rozměrům 20-45mm je naším osmým největším broukem.

Rozšíření

Jeho areál rozšíření zahrnuje téměř celou Evropu s výjimkou severních oblastí Skandinávie a Ruska, dále západní Sibiř, Kavkaz, Malou Asii a větší část severní Afriky. U nás se tesařík piluna vyskytuje roztroušeně v pahorkatinách dubového a bukového stupně, s hlavním centrem rozšíření v pásmu doubrav. Přestože dává přednost především listnatým porostům, nalezneme jej sekundárně i v přestárlých jehličnatých lesích, v jejich odumírajících partiích. Tam ho můžeme spatřit poletovat od června do září za teplých večerů. Právě díky své večerní aktivitě není druhem příliš známým.

Rozmnožování

Samičky kladou na podzim do puklin dřeva a pod kůru několik desítek vajíček. Nepohrdnou starými ovocnými stromy, či dokonce dlouho skladovanými kmeny. Larvy žijí krátce právě pod kůrou, později ve dřevě. Mají vyšší nároky na vlhkost, a proto ve stojících dřevinách nebo pařezech pronikají až do kořenů. Většinou se kuklí v zemní kolébce, připomínající zámotek. Vývoj probíhá asi přes 14 instarů a trvá 3 roky. Piluna je typicky polyfágní druh.

Ochrana

Tesařík piluna býval poměrně rozšířený a místy hojný druh, který je nyní možno považovat za všude rychle ubývající a ohrožený. Ohrožení spočívá v intenzívním lesním hospodaření, kdy nedochází k ponechání starých a přestárlých stromů a vymizení jeho primárního stanoviště tedy původních listnatých porostů.

Použitá literatura: Javorek V.: Klíč k určování brouků ČSR- R. Promberger, Olomouc 1947.
Křísek J. / Urban J.: Lesnická entomologie-ACADEMIA, Praha 2004.
Rybář P. a kol.;Přírodou od Krkonoš po Vysočinu; Kruh; Hradec Králové 1989.
Zahradník J.: Svět brouků-PRÁCE, Praha 1974.
Časopis ABC-č.5., 41. ročník-r.1996.
Novák I. / Spitzer K.;Ohrožený svět hmyzu; ACADEMIA; Praha 1982.