Včelojed lesní - Pernis apivorus

autor: Jana Šoltésová
Včelojed lesní je dravec. A jak už z jeho jména vyplývá, na předních místech v jeho jídelníčku jsou vosy a včely.

TřídaPtáci - Aves
Řád Dravci - Accipitriformes
Čeleď Jestřábovití - Accipitridae
Rod Včelojed - Pernis
Druh Včelojed lesní - Pernis apivorus

Vzhled

Hlava včelojeda lesního je popelavě šedá, pokrytá hustým krátkým peřím, které slouží na ochranu proti bodnutí hmyzu. Nosní otvory jsou štěrbinovité, aby do nich nevnikala zem při hrabání. Opeření jeho těla je většinou tmavohnědé se světlejšími lemy na perech. Spodní strana bývá obvykle světlejší a hnědě skvrnitá. Nohy má velké a silné s velmi ostrými drápy, díky kterým včelojed vyhrabává vosí hnízda. Také typickým poznávacím znamením při letu jsou dopředu protažená hlava a dlouhý ocas se třemi černými pruhy.

K příbuzným druhům patří například včelojed pruhovaný (Pernis celebensis) a včelojed dlouhoocasý (Henicopernis longicauda).

Rozšíření

Včelojed lesní je vskutku lesním ptákem, který se nejraději usazuje na vlhčích a teplých lesnatých územích, většinou do nadmořských výšek 1 000 metrů, kde nachází dostatek potravy. Rád také osidluje krajinu, kde se střídají louky, lesíky, remízky a mokřady. Naopak se vyhýbá blízkosti lidských sídel, zemědělsky obhospodařované krajině a trvale podmáčeným oblastem, např. lužním lesům. Včelojed lesní je přísně tažný pták a na území Evropy je pouze letním hostem. Zimu tráví ve střední a západní Africe. Po skončeném hnízdění v srpnu nebo v září se ptáci spojují do velkých hejn a připravují se na dalekou cestu na zimoviště. Od poloviny dubna až do května se pak zase vracejí zpět na hnízdiště. I když se včelojed lesní rád nechává unášet a zvedat vzdušnými proudy, na tahu obletuje moře nebo si volí cestu přes moře na co možná nejužším místě, například přes Gibraltar.

Hnízdí směrem na sever až po severovýchod Švédska, východně až na území mezi řekami Ob a Jenisej v Rusku a směrem na jih až ke Kaspickému moři na hranicích s Iránem. Přezimuje v západní a střední Africe.

Způsob života a potrava

Lví podíl v potravě včelojeda lesního zaujímají larvy, kukly a dospělí jedinci blanokřídlého hmyzu: včel, vos a sršňů nebo čmeláků. Příležitostně se však živí i jiným hmyzem, pavouky nebo červy, ale občas loví i žáby, hady, drobné hlodavce nebo mláďata jiných ptáků. Tu a tam nepohrdne ani různými lesními plody či ovocem. Včelojed lesní sbírá svou kořist na zemi v lese nebo sedí na větvi, v zorném poli má paseku a přesně si zjišťuje, kudy včely nebo vosy vyletují z hnízda. V momentě, kdy objeví vchod do podzemního hnízda, slétne k němu a ostrým zobákem a drápy ho vyhrabe a všechny dospělé vosy i larvy sežere. Nejdříve přitom odštípne vose žihadlo. Rozdrážděné vosy poletující okolo chytá v letu. Zmocňuje se i vosích hnízd, zavěšených na větvi nebo v dutinách stromů. Během hnízdění krmí svá mláďata larvami blanokřídlého hmyzu, které jsou velmi bohatým zdrojem bílkovin. Pod hnízdy včelojedů můžeme najít velké kusy pláství.

Rozmnožování

Ihned po návratu ze zimovišť v Africe začínají včelojedi lesní s tokem a hnízděním. Často tvoří páry na celý život, ale není to pravidlem. Během prvních dvou až tří týdnů po návratu na hnízdiště probíhají námluvy. Při svatebním letu stoupá sameček příkře vzhůru a předvádí působivý "motýlí" let, který je typický pro včelojedy. Skládá se ze tří až čtyř silných úderů křídel nad zády (připomínají "zatleskání"), pak se pták opět spustí zpět na zem. Hnízdo stavějí oba ptáci vysoko ve větvích stromu. Z tenkých větví a malých větviček si vybudují jakýsi základ, který pak vystelou čerstvým listím a jinými zelenými částmi rostlin. Mláďata jsou v tomto měkkém útočišti velmi dobře schována a chráněna před vylupovači hnízd. Samička snáší v odstupu dvou dní většinou dvě, někdy však i tři hnědavě zbarvená vejce. Snůšku zahřívají oba rodiče po dobu 30 - 35 dní. Po vylíhnutí samec i samice mláďata přibližně 18 dní krmí. Vytahují larvy z plástů a mláďatům je podávají. Pak se mláďata již začnou živit sama potravou přinášenou do hnízda. Letu jsou schopna asi ve věku 40 dní, často se však kvůli krmení ještě vracejí zpět do hnízda. Zcela soběstačná jsou však teprve koncem léta.

Ochrana

Včelojed lesní se vyskytuje řídce po celém našem území. Jeho početní stavy se cca během posledních 50 let snížily, protože mnoho ptáků bylo při tahu do jižní Evropy zastřeleno.

Zajímavost

Každým rokem táhne až 100 000 včelojedů lesních na jih do Afriky trasou přes Gibraltar a dalších 25 000 přes turecký Bospor. Když doletí na místo, obrovská hejna se rozpadnou a ptáci se rozdělí.

Český název Včelojed lesní
Latinský název Pernis apivorus
Délka 52 - 60 cm, samice jsou o něco větší než samci
Rozpětí křídel 135 - 150 cm
Hmotnost 500 - 900 g
Doba hnízdění Květen až srpen
Snůška 2, případně 3 vejce
Doba sezení 30 - 35 dní
Doba hnízdní péče 40 - 44 dní
Potrava Larvy vos a včel, sršni, čmeláci, také žáby, ještěrky a mladí ptáci
Způsob života samotářský
Délka života Nejvyšší známý věk téměř 29 let
Ochrana Ano

Citace:
Kol. Autorů (2000); Encyklopedie zvířat 2000 - 3. svazek; IMP BV/international Masters Publishers s. r. o.; CZ-P-60-10-20-053, Karta 165

Fotografie: Jiří bohdal a Jiří Ševčík - www.naturfoto.cz



autor:
datum vydání:
9. května 2007


Diskuze k článku „Včelojed lesní - Pernis apivorus“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru