Muchomůrka růžovka - Amanita rubescens

Muchomůrka růžovka
Autor: Jiří Bohdal

Charakteristika

A zase od shora. Klobouk má 5-15 cm v průměru. V mládí je polokulovitý, později bochníkovitý a nakonec zcela ploše rozložený. Časté bývá jeho nepravidelné zvlnění. Na okrajích je patrné jemné rýhování. Za mlada je světle růžový, později načervenalý a později získává odstín hnědé. Je pozoruhodné, že v různých částech klobouku má muchomůrka růžovka různé odstíny. Na povrchu je kryt četnými drobnými stroupky rozmanitého tvaru. Tyhle strupy jsou špinavě bílé, šedavé až načervenalé. Převážnou část pokožky masáka lze snadno sloupnout.

Lupeny jsou 6-10 cm vysoké, hustě naskládané vedle sebe a měkké. Jsou volně připojené k třeni. V mládí jsou čistě bílé, později růžoví a potom nabírají červenohnědě skvrnitou barvu. V mládí jsou zakryté bílým měkkým závojem. Výtrusný prach je bílý.

Třeň má 6-16 cm na výšku a 1-3 cm do šířky. V mládí je plný později se stává dutým. Má skoro válcovitý tvar, který se směrem nahoru slabě zužuje. Dole tvoří kyjovitou rozšířeninu. Třeň masáka je bílý až narůžovělý, hlíza bývá až vínově načervenalá. Na povrchu jsou obvykle drobné kruhovitě uspořádané bradavky. Hlíza bývá poškozena larvami hmyzu a kolem jejich chodbiček je nápadně zrůžovělá dužnina. Ze závoje zůstane v horní části třeně velký, měkký a zplihle visící, bílý či narůžovělý prstenec, který má na horní straně patrné zřetelné rýhy.

Čistě bílá dužnina je pod pokožkou klobouku načervenalá.

Rozšíření

Muchomůrka růžovka roste od června někdy až do listopadu v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích od nížin až vysoko do hor. Tvoří mykorrhizy s jehličnatými i listnatými stromy nejrůznějších druhů. Roste i v suchém počasí. Potkat se s ní můžeme nejen v lesích, ale i v rašeliništích, parcích, lipových alejích, na rybničních hrázích pod starými duby apod.

Možné užití

Masák má mírnou chuť, zprvu příjemnou, po chvíli škrábavou. Její nevýrazná houbová vůně v kuchyni také moc nepřidá. Lidé ji většinou neradi suší, protože velmi špatně vysychá, a spíše ji připravují čerstvou. Je to houba vhodná do polévek, omáček i smaženic. Mladé plodnice lze nakládat i do octa. Je možné ji naložit i do soli.

Možnost záměny

Tady pozor. Při sběru se nesmíme splést a zaměnit ji s podobně vyhlížející muchomůrkou panterovou. Růžovku poznáme podle rýhovaného prstenu. Panterovou pak odlišíme podle zřetelně hnědého klobouku.

Platí zde pravidlo, stejně jako u jiných druhů hub, nesbírejte ty houby, které opravdu dobře neznáte.

Další možnost záměny je s muchomůrkou šedivkou. Tady už ale nemusíme mít takové obavy, jedná se totiž o houbu jedlou. Pokud si je tedy spleteme, nestane se nic horšího, než že se nám chuť jídla bude zdát o trochu jiná, než jsme původně předpokládali.

zdroje:
www.nahouby.cz
Doc. ing. Antonín Příhoda;Kapesní atlas hub 1