Ministři životního prostředí zemí V4, Bulharska a Rumunska jednali o nízkouhlíkové politice a přípravě na konferenci v Durbanu

Příprava nízkouhlíkové ekonomiky

Ministři připomněli důležitost a význam přípravy nízkouhlíkové ekonomiky k roku 2050 a zdůraznili, že jakékoli další kroky je třeba pečlivě posoudit z pohledu všech potenciálních nákladů, přínosů a dopadů na úrovni jednotlivých členských států, a to včetně průmyslových odvětví, aby se minimalizovala rizika úniku uhlíku a zajistila se ekonomická proveditelnost.

Jednostranné rozhodnutí o navýšení závazku ze strany EU, potažmo ČR, by mohlo mít za následek ohrožení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, zpomalení růstu evropské ekonomiky a v konečném důsledku přesun výroby a s ní spojených emisí do zemí s nižšími standardy ochrany životního prostředí a navýšení celkových emisí. Na druhou stranu si je třeba uvědomit, že celkové emise v EU díky ekonomické recesi výrazně poklesly a především díky tomu se cena emisní povolenky dostala pod úroveň 10 EUR – tedy pod hodnotu, která by byla žádoucí z hlediska nastartování nutných inovací v energetice a průmyslu.

Ministři se také shodli na tom, že by EU měla pečlivě posoudit všechny další kroky týkající se vnitřního cíle snížení emisí do poloviny roku 2020 a i cíle pro další mezníky až do roku 2050. Z hlediska trvale klesajícího podílu EU na globálních emisích (cca 12 %) je třeba nadále trvat na podmínění vyššího cíle EU přijetím srovnatelných závazků ze strany všech významných světových emitentů (USA, Čína, atd.) v souladu s předešlými závěry Rad životního prostředí, respektive Evropských rad.

Příprava zemí na konferenci v Durbanu

Ve dnech 28. listopadu – 9. prosince 2011 se v jihoafrickém Durbanu uskuteční sedmnácté zasedání konference smluvních stran Úmluvy („COP 17“) a sedmé zasedání smluvních stran Kjótského protokolu („CMP 7“). Rok 2011 je z pohledu Kjótského protokolu velmi důležitý, jeho první kontrolní období totiž vyprší na konci roku 2012. Konference v Durbanu proto představuje vhodnou příležitost dohodnout se na druhém kontrolním období Kjótského protokolu, a vyhnout se tak vakuu mezi prvním a druhým kontrolním obdobím. Ministři také zdůraznili potřebu domluvit se na využití a převodu jednotek AAU v druhém kontrolním období.

Hlavním cílem konference je příprava a následné schválení časového harmonogramu, respektive mandátu pro přijetí právně závazné dohody. Evropská unie už potvrdila svůj vstřícný postoj k tomu, aby bylo druhé kontrolní období Kjótského protokolu přijato, a došlo tak k uzavření právně závazné dohody.