Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Jak se Gregor Johann Mendel málem nestal otcem genetiky

autor: Lenka Kadlíková
Dnes je tomu 200 let, co se v Hynčicích narodil kněz, opat, včelař, přírodovědec, zakladatel genetiky a z jedné čtvrtiny Čech Johann Gregor Mendel (Řehoř Jan Mendel). A neměl to v životě vůbec jednoduché.


Johann Gregor Mendel

Johann Mendel se narodil 20. července 1822 v rodině německy mluvících zemědělců. Otec byl poloviční Čech a i Johann se naučil plynně česky. Mateřským jazykem mu byla ale němčina.

Po středoškolských studiích zatoužil dál studovat. Měl však neustálé potíže s financemi, protože nemohl najít práci. Nakonec mu pomohla sestra, která se vzdala dědictví a opat Augustiniánského kláštera v Brně, kam vstoupil a přijal řeholní jméno Gregor. Byl vysvěcen na kněze a později se stal opatem kláštera. Už jako starší se tam potkával s tehdy mladičkým Leošem Janáčkem. O jejich setkáních však nejsou písemné zmínky. Během studia si přivydělával jako zastupující učitel. Aby mohl plnohodnotně učit, začal studovat ve Vídni. Díky chatrnému zdraví a neshodám s učitelem však nikdy nesložil zkoušky. Ve Vídni se setkal s kombinatorikou. Ta byla zásadní pro jeho další vědecký život.

Na klášterní zahradě Mendel započal své slavné pokusy s křížením hrachu. Jedná se o práci, která položila základy vědy zvané genetika. Ve své době ani netušil, jak zásadní jeho objevy jsou. Jako první odhalil, že se nedědí znaky, ale vlohy k nim. Přesněji to dokázali popsat a znázornit až Nobelisti o 90 let později. Jeho práce je významná nejen díky tomu, co objevila ale i tím, jakým způsobem v ní využil své znalosti matematiky. Svá pozorování statisticky zpracovával a porovnával s předpokládanými výsledky. Na základě jeho pokusů byla později zformulována tři pravidla – Mendelovy zákony dědičnosti.

Slavným díky sekretáři Přírodozkumného spolku a vědcům další generace

O jeho práci by se svět patrně nedozvěděl, kdyby nebylo sekretáře Přírodozkumného spolku Gustava von Niessla, který si vyžádal rukopis Mendelovy přednášky nazvaný v překladu Pokusy s rostlinnými hybridy (vznikl v roce 1865) a publikoval ho v ročence, která byla rozeslána učeným společnostem, vědeckým akademiím, univerzitám a spolkům v Evropě i v zámoří. Mendelova práce však byla doceněna, jak už to tak často bývá, až po jeho smrti, kdy jeho práci kolem roku 1900 nezávisle na sobě objevilo několik vědců.


Strastiplná cesta rukopisu Pokusy s rostlinnými hybridy z odpadkového koše do muzea

Učenci v době publikace Mendelových výzkumů nepovažovali jeho práci za významnou a nechovali se k jeho pozůstalosti tak jak by měli. Rukopis si zažil velmi strastiplnou cestu z odpadkového koše do archivu Přírodozkumného spolku, úschovny v bance, odkud se na dlouhé roky ztratil, až do Mendelova muzea Masarykovy university v Brně.

Podle některých informací cestoval po klášterech ve Vídni a v Německu, kde se dostal do rukou potomka Mendelovy sestry Veroniky. V roce 1992 byla pořízena velmi přesná kopie rukopisu, která poukázala na jeho existenci. Po dlouhých přích Augistimiánů, Mendelových příbuzných, Německa, Česka a Rakouska se vrátil v roce 2012 zpátky do Brna. Odtud byl opět tajně odvezen do Vídně. S tímto tvrzením přišly Lidové noviny. Zpět se „Pokusy s rostlinnými hybridy“, vrátily v roce 2018.

Aktuálně je rukopis vystaven v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity

Univerzitě ho zapůjčilo opactví. Je vystaven ve speciální vitríně zamčené čtyřmi klíči, které střeží představitelé Masarykovy univerzity, Biskupství brněnského, města Brna a Jihomoravského kraje.


Včelař Gregor Johann Mendel

Krom hrachu a jiných rostlin, které pěstoval a zkoumal v zahradě kláštera, zde postavil i včelín a dosud holé stráně pod Špilberkem nechal osázet akáty. Snažil se nakřížit včely tak, aby byly odolnější vůči chorobám. Veškeré vědecké poznatky dával k dispozici veřejnosti a samozřejmě i kolegům včelařům. O této jeho zálibě se dozvídáme zejména z oborového časopisu Včela brněnská, kam přispíval.

Meteorolog a astronom Grehor Johann Mendel

Už méně se ví, že Johann Gregor Mendel byl i významný meteorolog. Zdroje uvádí, že je první na světě, kdo popsal trombu - tornádo. Konkrétně ta, kterou tehdy popsal, se přehnala přes jeho opactví v Brně.

V rámci meteorologického bádání ho zajímal vliv slunečních skvrn na lokální počasí. Tato hypotéza se však nepotvrdila. Co se mu ale prokázat podařilo je souvislost mezi skupinou slunečních skvrn a rozsáhlou polární září viditelnou v Evropě i Americe a vysloužil si za to uznání. Později po něm byla pojmenována i jedna z planetek. Když už jsme u vesmíru, je po něm pojmenován i kráter na Marsu. Ten se nachází v místech, kde byly nalezeny stopy, ukazující na přítomnost tekoucí vody.

Poslední jeho měření pochází z července 1883. V lednu 1884 umírá.

V dnešní době je Johann Gregor Mendel známější spíše v zahraničí, než u nás. Významem své práce je přirovnáván k Charlesi Darwinovi. Jeho rodný dům v Hynčicích byl v roce 2007 zrekonstrurován a slouží především jako muzeum.

Právě nyní probíhají oslavy výročí narození Johanna Gregora Mendela. Více informací o akcích najdete přehledně na webu Mendel22.

Pokud se vyskytnete v Brně, určitě se s dětmi vydejte S Mendelem za pokladem. Pomozte mu najít ztracenou pokladnu. Za návštěvu stojí i Mendelianum.

Zdroje:
Wikipedia
Mendel-genetics.cz
Muni.cz
tech.hn.cz
Magazín Mendel





autor:
Lenka Kadlíková
email: lenka@priroda.cz
www stránky: http://www.priroda.cz

datum vydání:
20. července 2022


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Bejvávalo.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.