Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

 
 
 
 

Lesní mateřské školky

Možná jste se již s tímto novým trendem ve vzdělávání předškoláků setkali. Dnešní článek se snaží co možná nejobjektivněji popsat chod a základní principy lesních mateřinek. Na internetu se diskutující v podstatě rozčlenili na dva nesmiřitelné tábory, zastánce a odpůrce této pedagogiky. Je však pravdou, že nad lesními mateřskými školami visí Damoklův meč.


Ekologická mateřská škola (ekoškolka)

Lesní školka - klikněte pro zobrazení detailuLesní školka
zdroj: Flickr
Jak již sám název napovídá, je ekologická mateřská škola orientována na ekologii a pozitivní vztah k životnímu prostředí. Toto preprimární (předškolní) vzdělávání vychází ze základních konceptů jakékoliv běžné mateřské školky, ale má samozřejmě ještě něco navíc. Touto přidanou hodnotou mateřinky pyšnící se titulem ekoškolka by měla být především propojenost ekologie s takřka vším, co se zde děje.

Ať už si na první pohled všimnete barevných kontejnerů na třídění odpadu (podílet by se měli zaměstnanci i děti) nebo zahrady s trávníkem, případně v lepším případě i s jinými přírodninami jako jsou například kamínky, kůra stromů nebo třeba jehličí či listí. Typickou součástí zahrady jsou také záhonky s květinami nebo se zeleninou, o které se pomáhají starat i děti. Povětšinou nechybí ani nějaká vodní plocha v podobě malého uměle vytvořeného jezírka nebo se dešťová voda prostě zachytává do nejrůznějších nádob (vyrobených nejlépe z přírodních materiálů). Na stromech bývají zavěšeny krmítka pro ptáky. Také prolézačky, herní prvky a lavičky by měly být vyrobeny z přírodních materiálů nebo v lepším případě mohou být jimi i nahrazeny. K tomu postačí kmeny stromů, kameny apod., které mohou sloužit k aktivnímu vyžití dětí nebo i jen k odpočinkovému posezení. Budova lesní mateřské školky by měla být zateplena a měla by mít kvalitní okna kvůli šetření energií a tepla.

Různorodými přírodninami ze dřeva, slámy nebo hlíny by měl být vybaven i vnitřní prostor školky, tedy třídy a také chodby. V prostorách školky jsou mnohé nástěnky, které zvou na akce pořádané ve spolupráci s rodiči, ukazují četné tipy na výlety do okolní přírody nebo zobrazují jídelníček dětí složený z větší části z regionálních biopotravin. Mohou to být výrobky dětí ze dřeva, slaměné rohože nebo proutěné košíky. I podlahu pokrývá přírodní materiál, třeba dřevěné parkety. Je také dobré, když mají děti možnost častého nebo lépe každodenního kontaktu se zvířetem nebo zvířaty. Možností může být chov vlastního mazlíčka nebo i opakované (nejlépe pravidelné) návštěvy regionálního chovatele. Návštěva zoologické zahrady jedenkrát za rok toto tedy nenahradí. Dokonce ani hračky pro děti by neměly být plastové a stejně tak nábytek by měl být ze dřeva, nejlépe pocházejícího z českých lesů a vyrobeného místním truhlářem.

K tomu, aby mateřská škola začala používat přízvisko ekologická nepotřebuje žádné osvědčení ani certifikát nebo potřebné povolení úřadů. To je svým způsobem pozitivní vzhledem k už tak mnohdy zbytečnému zatěžování pracovníků a správců mateřinek byrokratickým papírováním. Na druhou stranu ale může mateřská školka použít název ekoškolka i v případech, kdy se to zdá zjevně neoprávněné. Nechť tedy rozhodnout pedagogové, děti a jejich rodiče (stávající i budoucí) o tom, zda právě jejich školka splňuje výše uvedené „ekologické“ parametry. Však pozitivní (potažmo) reklama časem rozhodne sama. „K takové proměně se dnes může rozhodnout jakákoli mateřská škola. Aby bylo označení ekoškolka smysluplné, je dobré zvážit níže popsané rysy takto zaměřené vzdělávací instituce.“ (zdroj: 2)

Lesní mateřská škola jako podtyp ekoškolky

To, co bylo popsáno výše, platí i nový směr předškolní pedagogiky shrnutý pod názvem lesní mateřské školy. Základním heslem je „venku za každého počasí“. Tato myšlenka mě osobně zaujala. V duchu jsem se ale ihned zalekla několika „ale“ v podobě nemocí, úrazů, dostatečného dozoru, školní připravenosti.

Podle britského výzkumu „přílišná hygiena oslabuje schopnost regenerace a hojení ran.“ (zdroj: 2) „Rozhovory s rodiči a pedagogy v LMŠ vyplývá, že děti nejsou častěji nemocné, než před umístěním do lesní MŠ, u některých dokonce klesla nemocnost infekčními nemocemi. Důvodem může být postupná adaptace na větší rozpětí teplot venku, což přirozeně posiluje obranyschopnost. Prostředí přírody představuje otevřený prostor, kde se viry nedrží a nekříží tak, jako v interiéru MŠ, kde se děti mnohem snáze vzájemně nakazí. Jediným prokázaným rizikem častého pobytu v přírodě je vyšší pravděpodobnost napadení klíštětem. Je proto třeba věnovat větší pozornost prevenci.“ (zdroj: 2)

„I přes to, že podle výzkumů je úrazovost v lesních mateřských školách nižší než v běžných předškolních zařízeních (Kolářová, 2010), jsou pedagogové připraveni na různé krizové situace. Povinnou výbavou pedagoga je lékárnička a mobilní telefon s čísly na všechny rodiče a rychlou záchrannou službu. Dítě je vedeno k tomu, aby dokázalo zhodnotit své schopnosti a na základě toho se pouštělo do různých pohybových aktivit. Stromy k lezení v6dy nejprve prověřuje pedagog (stav větví, zdraví stromu, ...). Zřizovatelé i pedagogové si musí být vědomi rizik, která mohou děti ohrozit. Společně s dětmi jsou postupně vytvářena pravidla, která je chrání. Naučit se sám odhadnout co je pro mne bezpečné a co není, je pro děti učením se rozlišování rizik. Vysíláli pedagog neustálé signály ochrany (nikam nelez, neběhej, neskákej, nesahej na klacky), má dítě tendenci jim přestávat věřit a porušovat zákazy a příkazy. Německé pojišťovny nabízejí lesním mateřským školám levnější pojištění, protože mají zjištěno, že dětem v LMŠ se stává méně úrazů, než dětem z běžných MŠ.“ (zdroj: 3)

„S rozmanitostí přírody stoupají nároky na připravenost pedagogického doprovodu dětí. Na pobyt v přírodě se dá do určité míry připravit vhodným vybavením a oblečením. V lesní mateřské škole platí pravidlo: „Neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení“. Je vhodné rodiče předem upozornit, že děti přijdou z venku téměř jistě špinavé, někdy i s roztrhanými nohavicemi či rukávy, a je proto vhodné oblečení přizpůsobit této realitě. Během celého roku je uplatňováno tzv. cibulovité vrstvení. V zimě má být spodní vrstva hřejivá; ideálně ji tvoří vlněné (pokud je děti snesou) nebo funkční termoprádlo. Obě varianty mají tu výhodu, že i když se dítě zpotí, prádlo hřeje dál. Následují podle potřeby další (1–3) vrstvy, které opět hřejí a zároveň izolují (což je výhoda cibulovitého vrstvení oproti jedné silné vrstvě, která snadněji profoukne a nevytváří meziprostory udržující stabilní teplotu). Pro zahřátí se vedle vlny velmi hodí také fleece. Vrstvení je stejným způsobem uplatněno i na nohy. Svrchní kalhoty by měly být v první řadě vodotěsné. Bunda by měla být teplá a prodyšná. Pokud padá déšťse sněhem, má přednost nepromokavost, děti často nosí zateplené pláštěnky; v nich se ale velmi rychle přehřívají. Poslední nezbytnou vrstvu do mrazu představuje ochranný mastný krém na obličej a ruce. Také v létě se uplatňuje cibulovité vrstvení. V lese bývá v porovnání s rozehřátou ulicí chladněji, hodí se tedy více tenkých vrstev. Děti by měly mít v lese vždy dlouhé rukávy a nohavice. Nezbytná je pokrývka hlavy, ideálně i krku. K výběru lze rodičům doporučit spíše světlejší barvy. Všechna tato opatření mají své důvody: chrání před sluncem, poškrábáním od větví a před klíšťaty. Pro pohyb v lese jsou celoročně doporučené kotníčkové pevné boty, za deště a bláta holinky (v zimě zateplené), aby se děti nemusely vyhýbat lákavým kalužím.“ (zdroj: 2)

V německých mateřských školách a lesních mateřských školách probíhal výzkum, z nějž vyplynulo „vyrovnané či lepší hodnocení dětí z LMŠ. Častý pobyt v přírodě tedy děti nediskvalifikuje, ani nezanedbává v přípravě na přechod do ZŠ.“ (zdroj: 2)

Negativní ohlasy

Mnozí diskutující na internetu odsuzují lesní školy podle vlastních zkušeností. Někteří tvrdí, že to není žádná převratná metoda, že se s dětmi do přírody chodilo odjakživa. Uvědomme si ale, že principem lesní mateřské školy je „venku za každého počasí“, prostě nejlépe pořád. Takže ano, principiálně určitě vycházejí lesní mateřské školky ze základů klasických mateřinek. Tyto environmentální principy však více prohlubují.

Jiná paní tvrdí, že lesní mateřská škola vznikla poblíž její zahrádky, v osadě, kterou sdílí s jinými zahrádkáři. Zde jsou děti po celý den na jednom místě. Místo suchého WC, kdy nastává problém s likvidací odpadů, prý děti chodí „na malou i na velkou“ někde na louce nebo do přilehlého potoka. Navíc malí nezbedové zatěžijí okolí nadměrným hlukem (řev při hraní a pobíhání). Pojďme si říci, že takto by alternativní lesní mateřská škola opravdu vypadat neměla. Už z toho důvodu, že děti mají objevovat přírodu kolem sebe ve všech ročních obdobích. Učitelé a učitelky vyrážejí s dětmi na různá místa a maximálně se na některé z míst vracejí, aby porovnali změny v průběhu ročních období. Nezůstávají však povětšinou na jednom místě. Zde by bylo použití označení lesní mateřská školka na pováženou.

Lesní mateřské školky se ve své podstatě dělí na dva základní typy, a to na integrovanou a samostatnou lesní mateřskou školu. Funguje-li mateřská škola samostatně, pak většinou nemá svou základnu v podobě klasické budovy, do které se děti vracejí. Děti jsou opravdu po celou dobu pobytu venku. Nezáleží při tom na tom, jestli je moc horko, zima, prší, sněží apod. Pro většinu dospělých už jsou toto extrémní výkyvy počasí, na které si stěžujeme a před nimiž se snažíme utéci. Děti ovšem v sobě tuto nepřiměřenou „obranu“ zakotvenou nemají. Nevnímají negativně přírodní děje jako je déšť, sluneční svit nebo sníh. Tedy dokud jim to my dospělí nebudeme tak dlouho „znechucovat“, až našim negativním argumentům uvěří a přijmou je za své. Rodiče je dovedou na určené místo (např. autobusová zastávka), odkud již vyrážejí do lesů, luk, zahrad a polí s pedagogickým doprovodem. Některé samostatně fungující mateřské školky mají i své základny v podobě maringotek nebo dokonce v mongolské jurtě. „Zde mají děti v kapsářích náhradní oblečení, jsou zde uloženy pomůcky a materiály (nářadí, knihy, lana). Uprostřed jurty je stůl u něhož děti denně obědvají, ale může sloužit i ke společné přípravě jídla, tvoření či setkávání s rodiči a veřejností. Součástí jurty je i malá kuchyňka, kde je připravován oběd. Odvážnější verze LMŠ jsou výhradně venku a v nevyhnutelných případech (silný mráz, bouře apod.) zůstávají děti po předchozí dohodě s rodiči doma, nebo mají náhradní program (muzeum, knihovna apod.). Program LMŠ bez přístřeší bývá často pouze dopolední, děti odcházejí domů před obědem či po něm. Existují však i LMŠ, kde je zajištěno spaní na silných nepromokavých matracích. Vždy záleží na kreativitě i odvaze pedagogů a rodičů. Děti, jsou-li v suchu, v teple a najedené, nemají žádný problém s podmínkami pro nás již extrémními.“ (zdroj: 1)

Integrovaná lesní mateřská škola může fungovat souběžně s klasickou mateřinkou. Buďto je zřízena speciální třída, kdy děti vyrážejí ven a vracejí se pouze na čas oběda a poledního spánku, případně se zde ukryjí před výraznou nepřízní počasí. Nebo může samostatná lesní mateřská škola využívat po dohodě prostory (či kuchyň) klasické školky k obědům či při extrémních mrazech, vichřici apod.

V České republice je momentálně evidováno 115 lesních mateřských škol. (zdroj: 1) Tradice těchto nových vzdělávacích postupů k nám přišla ze západní Evropy. V Německu jsou lesní školky velmi oblíbené (je jich tam kolem tisíce). Mezi jejich pozitiva patří i to, že zaplňují poptávku po nedostatku volných míst pro předškoláky v klasických mateřinkách. Navíc tento rádoby robinsonský typ vzdělávání více láká i učitele-muže, kteří jinak o běžné školství enormní zájem nejeví. Dalšími zeměmi, kde jsou lesní mateřské školky oblíbené, jsou Dánsko, Švýcarsko, Slovensko, Rakousko, Velká Británie, USA nebo Japonsko. „Pojem lesní mateřská škola se objevil v roce 1954 v Dánsku, když Ella Flatau vyřešila nedostupnost mateřské školy pobytem s dětmi v lese.“ (zdroj: 1)

Legislativní problematika

Lesní mateřské školky nejsou uznány ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a nejsou proto ani financovány státem. Prostředky na své zřízení i chod (ač jsou nižší než u běžné mateřinky) si musejí školky zajišťovat samy, především vybíráním poplatků od rodičů. „Lesní mateřská škola nemůže být v současné době zařazena do rejstříku škol a pohybuje se tedy v legislativním vakuu neziskové činnosti. Proto zatím v České republice nenalezneme lesní mateřskou školu ale „dětský klub." V takovém případě nejsdou státní orgrány (např. krajské hygienické stanice) ze zákona povinné tyto subjekty dozorovat. Zároveň to však také znamená, že nyní nemohou být lesní MŠ finančně dotovány státem, jako je tomu u mateřských škol registrovaných u MŠMT. Provoz lesní mateřské školy proto v současné době zcela hradí rodiče.“ (zdroj: 1)

Za záchranu lesních mateřských školek, kterým hrozí likvidace se v petici postavilo přes 11 tisíc občanů. Tyto dětské skupiny by mohly být zrušeny kvůli plánovanému návrhu školského zákona kvůli požadavkům na personál, hygienickým podmínkám, ale i kvůli podmínkám na prostor pro děti. Současný zkon například stanovuje že plocha denní místnosti na jedno dítě musí být minimálně 3 metry čtvereční. (zdroj: 1) „Dětské skupiny začaly vznikat v reakci na nedostatek míst ve standardních mateřských školách. Zákon má dát jejich existenci zákonný rámec. Povinná registrace by znamenala, že zařízení s pravidelným programem pro předškolní děti od jednoho roku věku by musela do roka splnit požadavky, které by v případě skupin nad 12 dětí odpovídaly požadavkům na mateřské školy.“ (zdroj: 5) Vypadá to nadějně, jelikož lesním školkám dalo zelenou jak Ministerstvo, tak i Sněmovna a následně Senát.

Zdroje informací:
1) http://lesnims.cz/
2) www.opzp.cz
3) www.vyzkum-mladez.cz/
4) www.ekopsychologie.cz
5)www.novinkz.cz





Debata k článku 'Lesní mateřské školky '

Reklama

Tapety na plochu


tapeta Žirafa

Vyhledávání


Reklama

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.


© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • napište nám
  • vtipy o zvířatech
  • o nás

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz