Tomáš Černý - botanik duší i tělem

autor: RNDr. Jiří Jakl
Představuji Vám dalšího botanika. Tentokráte jsme rozvinuli více téma 'smysl vědy'.

Tomáš Černý je botanickým doktorandem PřF UK v Praze, pracovníkem Botanického ústavu AV ČR a také jedním z průkopníků internetové popularizace v oboru. Podílel se mj. na zpracování Národní strategie ochrany biodiverzity. Botaniku prý prožívá duší i tělem.

Co Tě přivedlo k botanice?

Hledal jsem tajemství přírody, dobrý vliv na mne měli i rodiče (výlety do přírody). Oslovila mě i knížka Naše květiny od Deyla a Híska. Osobně nemám rád lidské artefakty, které jsou mnohdy kýčovité a pomíjivé, zato příroda málokdy zklame.

Jaký má podle Tebe smysl botanika a Tvá práce?

Společnost ovlivňuje i nehmotné statky a mne tento vliv zajímá (věda je vlastně praktickou stránkou hledání nehmotného). Vezměme takovou druhovou rozmanitost (biodiverzitu) - není to nic hmotného, člověk to však silně ovlivňuje a svého vlivu by si měl být vědom. Alespoň z hlediska etického je biodiverzita důležitá. Smysl botaniky - jaký smysl má věda?

Jaký smysl má tedy ta věda?

O smyslu vědy řada lidí nepochybuje. Je to možná chyba, protože smyslnost vědy opravdu není mnohdy jednoznačná a náš postoj k ní by měl být kritický. Vědecký pokrok je dlouhý běh, jehož cíl není vidět a není také předem vyhrazený. Chceme například díky vědě žít dlouhý pohodlný život i za cenu zničení zbytků panenské přírody? Nikdy nic není jen tak, vždy je třeba něco obětovat, oběti mají ale být přiměřené. Bylo by určitě dobré, aby se pomocí vědy konané ve jménu rozvoje civilizace neobětovalo to nejcennější co na zemi máme a cíle tak byly rozumné. Díky vědě můžeme na druhou stranu lépe poznat opravdové hodnoty. Věda je vlastně moderní vymoženost, protože její pěstování mohlo začít až tehdy, když měli lidé na víc než jenom na své uživení a na válčení. Poznání nás neuvěřitelně obohacuje, vytváří základ kultury a činí člověka hodného nošením titulu Homo sapiens.

Co děláš, když se zrovna nezabýváš botanikou?

Patřím své disciplíně duší i tělem, "obcuji s květenou českou…", jak trefně poznamenala jedna klasická filmová postava. Z ostatních zálib mne zajímá například turistika (to ale často zase jezdím za kytičkami), miluji lesní interiéry, chladným mě nenechá krajinomalba (hlavně začínající preromantická a pak až mánesovský realismus), architektura (za geniální považuji projekt Šumná města od Davida Vávry), no a v posledku jsem propadl digitální fotografii (můj malý sen je tvorba katalogu krajin a lesů, ale to mám zasunuto až kdesi vzadu).

Co si myslíš o popularizaci vědy?

Popularizace se dnes našim vědcům bohužel nevyplácí. Je to podle mne věčná škoda, ale lze to pochopit v kontextu dnešní doby. Žijeme v době specializací a každý máme své vyhraněné zájmy. Přílišná vyhraněnost je mnohde asi nezbytná (špičkový chirurg na obor asi musí myslet, kudy chodí), ale jedince na druhou stranu také omezuje. Znalosti nejen z příbuzných oborů se mohou uplatňovat v nečekaných situacích. Dobrá popularizace z jakéhokoli oboru nám rozšiřuje obzory, proto ani povrchní popularizaci nelze nikdy předem zavrhnout (koneckonců není určena odborníkům). Ideálním je příklad Stevena Hawkinga, který je nejen geniálním teoretickým fyzikem, ale též nadaným popularizátorem (jeho knihy mají milionové náklady, o teorii strun asi už slyšel kdekdo). Zde je však třeba se zamyslet, zda lze obou dokonalostí dosáhnout jen v momentě úplného připoutání na vozík - když se nemůžeš pohybovat, tak se vlastně nemáš čím rozptylovat a cvičení mozku tak věnuješ sto procent času. Kdo by to chtěl podstoupit?

Proč a jak se sám snažíš popularizovat?

Vytvořil jsem stránky o Přírodě Labe, v úmyslu mám také přípravu seriálu v Českém rozhlase (oslovil mě můj jmenovec, redaktor, kterého zaujaly informace podané na "labském" webu). Momentálně ale finišuji disertační práci, takže pobíhání s mikrofonem nepřipadá v úvahu. Popularizační články zatím moc nepíši (nevím, jestli říci bohužel - myslím, že přístup k Internetu má určitě víc lidí, než kolik jich koupí např. Živu). Na to, abych něco napsal třeba do denního tisku, není obsah mého tématu zase dostatečně šokující nebo perverzní. Této činnosti se věnuji ve volném čase, cítím za nutné uvědomovat ostatní a tím je tak kultivovat. Také mě to osobně uspokojuje a baví.

Jaký názor máš na server Příroda.cz?

Je to dobrý server, který splácí dluh v popularizaci tématu "příroda". Přiznám se, že nepatřím k pravidelným čtenářům (denně se potýkám s množstvím odborného tisku), takže podrobněji tento server ohodnotit nemohu. Nicméně je užitečné, že se autoři snaží zpřehlednit dnes již velmi rozvětvenou nabídku všemožných informací na dané téma a zprostředkovat tak zájemci rychlou a snadnou cestu ke kýženému zdroji.

Děkuji za zajímavý rozhovor a přeji mnoho úspěchů v rozvíjení dalších témat.

Osobní webové stránky Tomáše Černého



autor:
datum vydání:
27. října 2005


Diskuze k článku „Tomáš Černý - botanik duší i tělem“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!