Přírodovědná soutěž pro mladé zoology

autor: Krkonošský národní park
Správa Krkonošského národního parku vyhlašuje tradiční přírodovědnou soutěž pro středoškolskou mládež. V letošním roce přicházejí na řadu otázky se zoologickým zaměřením. Některé jsou obecnější, jiné se vztahují ke Krkonoším. Odměnou pro čtyřicet nejúspěšnějších řešitelů je oblíbený odborný zoologický kurz, který se koná 1 - 5. 7. 2006 na Krkonošském středisku ekologické výchovy Rýchorská bouda.

Zde, v I. zóně národního parku, účastníci dostanou velké množství informací a určitě zažijí pěkné chvíle mezi lidmi, kteří mají podobné zájmy.Těšíme se na vaše odpovědi (správná je vždy jen jedna), které zakřížkujte a posílejte do 20. dubna 2006 na adresu: Správa Krkonošského národního parku - oddělení ekologické výchovy, Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí.

1. Veverka obecná se při šplhání vzhůru po kmeni pohybuje tak, že:
a) šplhá ve šroubovici
b) šplhá ve šroubovici i přímo, avšak vždy při tom musí využívat oporu větví
c) šplhá pouze přímo

2. Do podsady srsti mnohých savců můžeme zařadit:
a) osiny, žíně
b) pesíky, osiníky
c) vlníky, osiníky

3. Co je hubertka:
a) klopa na mysliveckém kabátu hubertus
b) speciálně tvarovaná pažba lovecké pušky
c) zkostnatělá chrupavka v srdci např. jelení zvěře

4. K čemu slouží spirakulum paryb:
a) k nasávání vody při dýchání
b) k posunu potravy ve střevu při trávení
c) k propojení mozečku s prodlouženou míchou

5. Který z následujících druhů ryb nemá plynový měchýř:
a) bolen dravý
b) vranka pruhoploutvá
c) cejnek malý

6. "Kotlíkování" znamená:
a) vytesávání dutin šplhavci ve stromech
b) vyhrabávání lesní hrabanky daňky v době říje
c) úprava místa pro kladení mláďat zajíců

7. Nejnápadnějším chvostoskokem v Krkonoších je modře zbarvená larvěnka obrovská. Tento druh:
a) je slepý a v dospělosti nepřijímá potravu
b) má dobře vyvinutý zrak a živí se dravě
c) je slepý a živí se seškrabáváním nárostů lišejníků, řas a bakterií z kůry stromů a z povrchu kamenů

8. Již koncem února můžeme v blízkosti větších potoků a řek zaslechnout poměrně nenápadný zpěv:
a) skorce vodního
b) ledňáčka říčního
c) konipasa horského

9. Jeden velký savec byl v Čechách během 18. století zcela vyhuben (údajně poslední kus byl uloven r. 1801 u Hluboké nad Vltavou) a až ve 20. století se znovu rozšířil z obor a sousedních zemí. Je to:
a) daněk evropský
b) prase divoké
c) rys ostrovid

10. V Krkonoších se v subalpínském a alpínském stupni vyskytují běžně následující dva druhy sekáčů:
a) sekáč pestrý (Mitopus morio) a Platybunus bucephalus
b) klepítník členěný (Ischyropsalis hellwigi) a sekáč obecný (Oligolophus tridens)
c) sekáč domácí (Opilio parietinus) a plošík malý (Trogulus tricarinatus)

11. Ježek s jablíčkem nabodnutým na bodlinách se vyskytuje na obrázcích již od starověké Číny. Za nejpravděpodobnější důvod tohoto jevu se uvádí, že ježek:
a) se parfémuje přezrálým kvasícím ovocem kvůli parazitům
b) si dělá zásoby, protože ovoce bývá doplňkem jeho jinak živočišné potravy
c) takto na ovoce láká svoji případnou živočišnou potravu

12. Které druhy ryb jsou schopné přežít při velmi nízké koncentraci kyslíku ve vodě:
a) karas obecný, ostrucha křivočará, piskoř pruhovaný
b) candát východní, karas stříbřitý, karas obecný
c) piskoř pruhovaný, karas obecný, karas stříbřitý

13. Epigamními projevy hmyzu rozumíme:
a) zásnubní hry předcházející kopulaci
b) obranné chování při ohrožení
c) upozornění jedince téhož druhu na zdroj potravy

14. Především z důvodu ochrany hospodářských zvířat byly v Krkonoších vyhubeny mnohé šelmy. V případě vlka obecného došlo ke skolení posledního na české straně Krkonoš v roce:
a) 1761
b) 1896
c) 1842

15. Mezi známé oddělené toxiny mloka skrvnitého patří:
a) serotonin, salamandrin, batrachotoxin
b) samandarin, samandaron, samandaridin
c) tetrodotoxin, samandarin, salamandrin




autor:
Krkonošský národní park
email: podatelna@krnap.cz

datum vydání:
26. března 2006


Diskuze k článku „Přírodovědná soutěž pro mladé zoology“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2023 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.