Množící se útoky medvědů na Slovensku – co je špatně

Moment překvapení

Ve většině případů ani nebudete vědět, že se medvěd, či jiná šelma, ve vaší blízkosti pohybuje. Ona o vás však ví a uklidí se vám z cesty. Riziko útoku tkví ve chvíli, kdy šelmu svou přítomností překvapíte. Proto je na místě být v lokalitách s výskytem šelem hlučnější.

Neutíkat, zůstat v klidu

Vím, lehko se to říká, ale je to jediná šance, že vyváznete bez šrámu. Pokud už na vás medvěd, nebo u nás spíš vlk, cení zuby a nefunguje plašení například tleskáním, snažte se nepanikařit. Nedívejte se zvířeti do očí, to pro něj znamená pobídku k útoku. Zachovejte co možná největší klid, neutíkejte, spíš pomalu ustupujte do strany. Neotáčejte se zády. Pokud to situace dovolí, chraňte si hlavu a břicho, lehněte si na zem na břicho s rukama za hlavou.

Mějte na paměti, že člověk není pro šelmu kořist. Útočí na něj pouze ve chvíli, kdy se jím cítí nějak ohrožena a to nejdřív varuje.

Odpad a jídlo turistů jako lákadlo

Pokud vyrazíte do přírody na Slovensko, je nutné dbát na to, aby po Vás nezůstaly žádné odpadky a zbytky jídla. Právě to je pro medvědy velké lákadlo. - Při přenocování venku v přírodě, jídlo nenechávejte u sebe ve stanu, ale v dostatečné vzdálenosti ho třeba uvažte na strom mimo dosah medvědů. - Jídlo nepřipravujeme v těsné blízkosti stanu.

Slovenské obce, hotely a kempy mají zákonnou povinnost zabezpečit komunální odpad tak, aby se k němu medvědi nedostali. Podrobněji jak se chovat při styku s medvědem a jak mu předcházet vysvětluje Zásahový tým pro medvěda hnědého.

Senzační titulky o krvelačných šelmách

Bohužel svojí polívčičku si na tomto tématu přihřívají i média, která často využívají titulky píšící o krvelačných útočných šelmách a potom se v článku ukáže, že k přímému kontaktu nedošlo nebo to bylo chybou člověka, kterou už ale média nerozeberou. Jen informují o útoku. Lidi pak mají přirozeně strach, který jim nedovoluje zachovat se správně.

Volání po regulaci

„Medvěd tu nemá predátora, proto se tu přemnožil a je potřeba ho zredukovat.“ argumentují zastánci regulace počtu medvědů na Slovensku. Medvěd je, stejně jako u nás vlk, vrcholový predátor. V potravním řetězci již nad ním žádný jiný predátor, který by ho lovil není (krom člověka). Příroda to má ovšem zařízené. Regulace populace těchto vrcholových predátorů je zajištěna množstvím potravy a také množstvím vhodných biotopů. Pokud by neměli medvědi prostor a dostatek žrádla, populace by zareagovala nižší porodností. Co se stalo, když jsme si vyhubili tyto vrcholové predátory? Přemnožila se vysoká zvěř a divočáci, která byla přirozeně lovena právě šelmami. Přemnožená vysoká tak ničí okusem mladé stromky a znemožňují tak lesu zmlazení. Práci vrcholových predátorů v evropských lesích tedy musel převzít člověk.

Problém není množství medvědů, ale to, že ztrácejí plachost před člověkem

Medvědi rozšířili svůj areál pobytu do hustě obydlených oblastí. Cítí tu snadnou potravu, ať už jde o popelnice, sady či úly. Právě díky vyjídání včelích hnízd prý získal medvěd své jméno :-) Neříkám, že není nutné reagovat na jedince, kteří si zvykli navštěvovat lidská sídla. Naopak to považuji za nutnost, která může velmi efektivně zamezit střetům s lidmi.

Taková samice, navyklá na snadnou potravu z popelnic bude do města vodit svá mláďata. Stejně jako lidské mládě pochytí spoustu vzorců chování po svých rodičích, medvíďata zvyklá na přítomnost lidí přijdou o svoji přirozenou plachost a i jako dospělí se budou producírovat po městě.

 „to, čo sa výrazne zmenilo, nie je počet medveďov, ale ich správanie. Nezabezpečené kontajnery, pestovanie kukurice v podhorských oblastiach, či urbanizácia prírodného prostredia zapríčinili, že sa medvede zdržujú v tesnejšej blízkosti ľudských obydlí a strácajú plachosť. To je dôvod prečo je častejší stret človeka s najväčšou slovenskou šelmou,“ řekl Dušan Karaska (Ředitel ŠOP SR) pro agenturu Sita.

Odchyt problematických kusů

Stejně jako je to u nás s vlky, na Slovensku fungují skupiny, které řeší problematické jedince, kteří se opakovaně vracejí do měst a jejich blízkosti a páchají škody. Takovým příkladem je nedávno medializovaný případ medvědí rodinky na hřbitově v Rožumberoku. Je třeba situaci monitorovat a jedince pravidelně se vracející do měst eliminovat. O tom žádná.

Situace s medvědy na Slovensku je podobná jako u nás s vlky. Pokud mu dá člověk příležitost, najde si u něj dostupnější potravu. V případě medvěda působí největší škody na včelstvech a v sadech. Do měst ho lákají i nezabezpečené popelnice, ze kterých cítí potravu. Podobně jako u nás mají lidé na Slovensku nárok na náhradu škody způsobenou zvláště chráněným živočichem.

Podle agentury TASR je za loňský rok evidováno 12 případů kontaktu medvěda s člověkem, kdy došlo ke zranění a dalších 8 bez zranění.

Pejskař s legálně drženou zbraní
Tenhle případ je již z léta minulého roku. Zde medvědice nereagovala na varovné výstřely a dál se přibližovala. Pejskař ji nakonec v sebeobraně usmrtil. Nikde jsem se však nedočetla jak se v tu chvíli choval pes. Medvědice mohla reagovat primárně na něj.
TA3

Prosincový útok medvěda v národním parku Veĺká Fatra
Třídenní hospitalizací muže skončil střet s medvědem, kterého nejspíš ze zimního spánku probudilo teplé počasí a déšť. Podle ŠOP SR medvěd nesjpíš hledal lepší místo pro spánek a byl mužem vyrušen.
teraz.sk

Běloruska v Nízkých Tatrách
spadla ze srázu ve chvíli kdy zpanikařila a začala před medvědem utíkat. Ten ji pronásledoval. Spolu s partnerem se pohybovali mimo vyznačené turistické trasy. Některá média z toho udělala senzaci o napadení a roztrhání medvědem.
Novinky.cz

Medvědi v třicetitisícovém Liptovském Mikuláši
Pár dní po výše zmíněném případu Bělorusky se potuloval během dne medvěd ve třicetitisícovém městě Liptovký Mikuláš a zranil 5 lidí. Nejprve si to namířil k obchodnímu centru a po té na sídliště. Odtud byl pak vytlačen do lesa policejními hlídkami. Tento případ je jeden z těch, kde bude zvíře s největší pravděpodobností eliminováno. Pracuje na tom tým ŠOP SR, místní myslivci i policisti. Enviroportal.sk