Nekalé praktiky před hlasováním ve Výboru pro životní prostředí EP

autor: Lenka Kadlíková
Koncem minulého týdne hlasoval Výbor ENVI o Nařízení o obnově přírody. Nařízení bylo představeno již v červnu 2022 v rámci tzv. Green deal. Je to první celokontinentální předpis na světě, který státy zavazuje k obnově pestré krajiny. Což výrazně napomůže v adaptaci na klimatické změny. Proč hlasování ve Výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu nebylo jednoznačné?

Koncem minulého týdne hlasoval Výbor ENVI o Nařízení o obnově přírody. Nařízení bylo představeno již v červnu 2022 v rámci tzv. Green deal. Je to první celokontinentální předpis na světě, který státy zavazuje k obnově pestré krajiny. Což výrazně napomůže v adaptaci na klimatické změny. Proč hlasování ve Výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu nebylo jednoznačné?

První celokontinentální zákon zavazující k obnově biologické rozmanitosti

Zákon stanoví právně závazné cíle v sedmi konkrétních tématech, od opylujícího hmyzu po mořské ekosystémy.

Na základě tohoto zákona státy připraví národní plány obnovy tak, aby splnily cíle, které zákon dává. Měl by to tedy konečně být stát, který bude aktivně pomáhat hledat lokality a společně se zemědělci, organizacemi a dobrovolníky řešit jejich obnovu.

Abychom naplnili závazek zákonné ochrany 30% území souše v ČR, musíme do roku 2030 zvětšit plochu chráněných území o 9%. Vyhlášení několika takových území je již v přípravě. Asi nejzásadnější v tomto je nové CHKO Soutok. Nabízí se i zahrnutí dalších soukromých rezervací, které jsou pod křídly ČSO a ČSOP. V rámci celé EU je potřeba zvětšit plochu chráněných území o 4%. V nařízení ale nejde jen o zákonem chráněná území, řeší se tu stav krajiny jako celku.

Zdaleka nejhorší je situace v zemědělské krajině.

V ČR dostala v minulosti nejvíce zabrat zemědělská krajina. I hůře přístupné louky byly dříve spásány nebo sekány na seno, pole rozdělená remízky, řeky meandrovaly a vytvářely mokřady, lesy byly smíšené. To vše vymizelo. Méně vhodné pastviny a pole zemědělci opustili, takže velmi rychle zarostly keři, tím pádem vymizely druhy, které rostly a žily v nízké trávě a na políčkách. V zájmu zvětšení plochy polí byly rozorány remízky, řeky narovnány a mokřady vysušeny. V lesích vysazeny neodolné smrkové monokultury.

Nemůžeme se tedy divit, že zemědělci bojují s hraboši, protože dravci, kteří je loví, nemají kde stavět hnízda. Nemůžeme se divit, že máme zatopené domy, když se řeka nemůže rozlít do mokřadů. Nebo naopak, že nám je horko, když ve městě není jediný strom a travnaté plochy se sekají každý týden na drn. Nedivme se, že je málo motýlů, když nemáme remízky nebo louky plné květů. Nedivme se kůrovcové kalamitě ve smrkových monokulturách.

To je ve zkratce situace v české zemědělské krajině již řadu desítek let. Díky dobrovolníkům v neziskových organizacích typu ČSOP se to zejména v posledních letech mění. Tohle nařízení to ještě urychlí. Nicméně chtělo by to věcnější diskusi založenou opravdu na vědeckých faktech na obou stranách. Jak na straně odpůrců tak u příznivců nařízení. Podporu vědců zařízení jako takové má.

Zemědělská lobby

Proti nařízení bojují evropská zemědělská sdružení a velcí zemědělci, přestože jsou to právě oni, kdo v první řadě pociťuje ztrátu biodiverzity krajiny, ale evidentně si to neuvědomují. Mají totiž pocit, že jim někdo chce vzít půdu a argumentují tím, že díky tomu vypěstují méně potravin.

Když pomineme to, že celosvětově zemědělci produkují výrazně více potravin, než je třeba pro zdravý život člověka (včetně produkce pro nejchudší země), i oni snad brzy pochopí, že když dají prostor predátorům, nebudou muset trávit potkany a další škůdce. Když nebudou půdu degradovat stále stejnými plodinami, chemickými hnojivy a orbou… příroda jim pomůže vyprodukovat levnější, zdravější a možná i větší úrodu. Bez zadržování vody v krajině, bez přirozených predátorů a kvalitní půdy by se totiž brzy mohlo stát, že by nevypěstovali nic. Výbor pro zemědělství EP nařízení odmítl.

Zakořeněné praktiky z dob komunismu

Bohužel slova zemědělců vyslyšela i veliká část poslanců z výboru ENVI. Naštěstí o jeden hlas ale zájem nás všech zvítězil. Zemědělská loby zafungovala na středopravou Evropskou lidovou stranu EPP, která se rozhodla celé nařízení shodit ze stolu. Vedení svým zástupcům ve výboru začalo dokonce vyhrožovat. Nejspíš se tak chtějí zalíbit voličům, kteří si neuvědomují naléhavost situace, prostě chtějí mít levné potraviny, čistou vodu, elektřinu, jezdit autem na benzín či naftu, ale je jim úplně jedno jak se to zařídí.

Do této frakce patří i české KDU – ČSL a TOP 09/STAN. Český zástupce ve výboru ENVI je Stanislav Polčák z Top 09 (frakce EPP) nepokládá sice rozhodnutí EPP shodit celý zákon pod stůl za rozumné, ale místo toho aby se nebál vyjádřit svůj názor při hlasování, nechal se zastoupit, čili vlastně hlasoval proti tomuto nařízení jako celku. Polčák bohužel podlehl komunistickým manýrům, kdy člověk nesměl mít svůj vlastní názor, pokud se neshodoval s názorem Strany, aby si nerozhněval svého šéfa.

Nutno ale dodat, že na Twiteru píše: „Doufám, že příště budu moci hlasovat dle svého přesvědčení.“ Nahradit se nechal také druhý český zástupce, Alexandr Vondra (ODS/ECR), který též, dle svých vyjádření, nařízení původně podporoval. Výbor ENVI teď ještě bude jednat o pozměňovacích návrzích. Koncem června pak bude hlasovat o konečném návrhu, který předloží na Plénum evropského parlamentu.

eur-lex.europa.eu - odkaz na znění nařízení.



témata článku:
autor:
datum vydání:
19. června 2023


Diskuze k článku „Nekalé praktiky před hlasováním ve Výboru pro životní prostředí EP“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!