Výchova žížal v Čechách

Slovo pedogeneze pochází z řečtiny, je složeno z částí pedo – půda a geneze - vznik. Vznik půd, na kterých je člověk od nepaměti bytostně závislý, a to dokonce i v dobách kdy o zemědělství nemohla být ani řeč. V dobách kdy byl člověk odkázaný na lov zvěře a sběr planě rostoucích plodů.


Půda, nejvyužívanější přírodní zdroj současnosti

Žížala obecná - klikněte pro zobrazení detailuŽížala obecná
autor: Mgr. Jana Hájková
Pedogeneze představuje vzájemné působení několika půdotvorných faktorů na matečnou horninu, která v konečné fázi umožňuje vznik určitého genetického půdního typu. V pojmu pedogeneze se skrývají pojmy jako zvětrávání, vyluhování, sedimentace, podzolizace a spousta dalších procesů, které probíhají současně, výjimečně samostatně, již po tisíce let. Půdu můžeme definovat jako zvětralou část zemského povrchu odlišující se od svého matečného substrátu obsahem uhlíku v organických vazbách, tedy organické hmoty – humusu.

Půdy jsou vystaveny neustálým vlivům: klimatickým, rostlinným, živočišným, mikrobiálním a antropogenním. Na tvorbě humusu (půdního uhlíku) se významnou měrou podílejí půdní živočichové, kteří se označují jako půdní edafon. Tyto organismy se svými životními projevy neustále podílejí na biochemických a biofyzikálních procesech v půdě. V dnešní době jsou půdy, a zvláště ty zemědělské, ovlivňovány lidskou činností. Jedná se zejména o vliv jednotlivých plodin z osevního postupu, zpracování půdy jako je orba, podmítka a předseťová příprava. Po druhé světové válce nabrala na síle aplikace hnojiv a chemických přípravků. Vlivem intenzivního zemědělství můžeme půdy označit jako nejvyužívanější přírodní zdroj dnešní doby.

Zemědělskou činnosti člověk mění půdní vlastnosti. Jedná se zejména o objemovou hmotnost, která je ovlivňována pojezdy a zpracováním půdy za nevhodné půdní vlhkosti, což má dále přímý vliv na pórovitost a tvorbou půdních agregátů. Další problém představuje využívání organické hmoty k energetickým účelům, například pro zpracování v bioplynové stanici. Dochází tak k ochuzování půdy o primární organickou hmotu, která by v opačném případě po sklizni zůstala na orné půdě. A právě negativní ovlivnění těchto parametrů (pórovitost, obsah organické hmoty, objemová hmotnost, provzdušnění půdy atd.) má za následek požkození půdního edafonu. Přitom jeho vliv na tvorbu a vývoj půd je nenahraditelný.

V ČR můžeme potkat přiblížně 50 druhů žížal

Významný zástupce půdního edafonu neboli půdní fauny je žížala obecná (Lumbricus terrestris). V naší republice se můžeme potkat s přibližně padesáti druhy žížal. Dle místa výskytu můžeme žížaly zařadit do tří skupin. Do první skupiny patří žížaly - epigeické. Tyto žížaly žijí v malé hloubce při povrchu půdy, v místech s nadbytkem organické hmoty, posklizňových zbytků nebo mulče, ponechaného na povrchu půdy při použití půdo ochranných technologiích, kdy zůstane přibližně 30 % půdy pokryto organickou hmotou. Druhy žížal v této skupině jsou poměrně malé a pohybují se velmi rychle, mají vysoký reprodukční cyklus a jsou krátkověké, 1-3 roky. Vlastnosti této skupiny se využívají při vermikompostování čili pro průmyslovou výrobu kompostu.

Dále je to skupina žížal – endogeických, tyto žížaly se vyskytují ve větších hloubkách, ale stále v místech s dostatkem primární organické hmoty. Druhy těchto žížal hloubí hlavně chodbičky horizontální, s krátkou trvanlivostí.

Poslední a nejzajímavější je skupina žížal – anektických neboli hlubinných. Ty se vyskytují až v minerálních vrstvách půdy v hloubkách řádově desítkách cm. Při nedostatku  odumřelé organické hmoty v těchto hloubkách vylézají žížaly v noci na povrch půdy a zatahují organickou hmotu do hlubších půdních horizontů. Tento duh žížal se muže dožít i 20 let. Žížaly můžeme považovat za významné půdní živočichy, protože mají významný vliv na půdní vlastnosti, a to v pozitivním slova smyslu. Proto můžeme žížaly nazývat „ekosystémovými inženýry“ – tito inženýři mají obrovský význam pro kvalitu a zdraví půd Žížalí chotbička - klikněte pro zobrazení detailuŽížalí chotbička

Vybudované horizontální půdní chodbičky jsou trvalého charakteru. Jejichž stěny bývají doslova zpevněny žížalími výkaly. Pro rostliny jsou opuštěné žížalí chodby velkým lákadlem. Stěny chodbiček vyztužené žížalími výkaly jsou bohaté na živiny a proto hojně využívány kořeny rostlin. Dále tyto chodbičky představují významné „trasy“ pro pohyb půdního roztoku a výměnu půdních plynů (CO2, CH4, NH3, N2O)

Hluboké vertikální chodbičky, mohou dosahovat až do hloubek 1-2 metry. Tyto chodbičky, sehrávají významnou roli při intenzivních dešťových srážkách. Dokážou pojmout velké množství vody, které by jinak odteklo bez využití z pozemku, a popřípadě by mohlo zapříčinit vznik eroze a ztrátu půdy Kořeny pelušky v opuštěné žížalí chodbičce - klikněte pro zobrazení detailuKořeny pelušky v opuštěné žížalí chodbičce

Jak bylo zmíněno dříve, žížaly hrají roli při distribuci a přeměnách organické hmoty v půdě, protože se živí odumřelou organickou hmotou. Velký význam mají rostlinné zbytky, které jsou ponechány na povrchu půdy ve formě mulče, na rozdíl od zbytků, které byly zaorány. Částečky rostlin jsou žížalami zatahovány do chodeb ve formě zásob, kde tlejí a následně slouží žížalám jako potrava. Můžeme říct, že žížaly se živí primární organickou hmotou neboli živným humusem. Tato část humusu je půdním edafonem využívána jako zdroj živin, část je mineralizována na jednoduché anorganické sloučeniny, ze kterých vznikla. Nepatrná část organické hmoty je přeměněna až na humus trvalý. Ten je odolný proti mikrobiálnímu rozkladu a v půdě je perzistentní až stovky let. Primární organická hmota obsahuje velké množství celulózy a ligninu, které spolu tvoří ligno-celulózový (LG) komplex. LG komplex je nejrozšířenější sloučeninou na světě a dominující strukturální element v biomase rostlinného původu. Novější poznatky ukazují, že základem struktury humusu je skelet ligninu. Na strukturu lignocelulózových sloučenin lze nahlížet jako na vyztužený betonový pilíř, kde celulózová vlákna představuji železné pruty a lignin cement, tedy pojivo. Celulózová vlákna jsou pevně svázána s ligninem vodíkovými a kovalentními vazbami. Vzájemně propletené struktury celulóz, hemicelulóz a ligninu jsou příčinou různé biologické rozložitelnosti. Vertikální žížalí chodbička - klikněte pro zobrazení detailuVertikální žížalí chodbička

Pozřená organická hmota je v žížalím zažívacím traktu vystavena vlivu mikrobiálním společenstev a promísena se zbytky půdy, která ulpěla na potravě.

Mikroorganismy nejsou schopny rozložit lignin obsažený v organické hmotě nebo ho rozloží jen částečně. Dalo by se říct, že po nich zůstane ohlodaná kost. Při částečném rozkladu dojde sice k porušení mnoha vazeb polymeru, ale zbytek skeletu se nerozpadá. Na uvolněné vazby se mohou vázat (biosyntetizovat) různé části sloučenin, které se uvolňují z živného humusu během procesu mineralizace. Velké množství vazebných míst ve zbylém skeletu ligninu a pestrost typů extrahovaných organických sloučenin v půdním profilu dává spoustu kombinačních možností, pro vznik konečné makromolekuly trvalého humusu.

Žížaly zpracují veškeré organické zbytky. Nejsou vybíravé, ale pracovité, a tak stráví prakticky všechno. Jejich trávicí ústrojí je vybaveno mnoha účinnými enzymy. Kromě množství důležitých prvků a minerálních látek, obsahují žížalí exkrementy cenné enzymy a huminové kyseliny, které působí na rostliny jako elixír zdraví. Žížalí trus proto patří k nejlepším hnojivům, které můžeme rostlinám dopřát, jsou dosti odolné vůči erozi a zajišťují žádanou drobtovitou strukturu.

Žížalí exkrement - klikněte pro zobrazení detailuŽížalí exkrement . Na šetrně obhospodařované zahradě žije spousta žížal i bez našeho přičinění, jejich množství je vizitkou zdravé půdy. Jsou-li půdy správně obhospodařovány, poskytují nevyčerpatelný přírodní zdroj a pro zemědělské využití mají charakter udržitelného přírodního zdroje. Žížaly představují pouze jednu část mozaiky, ale jejich přítomnost v půdě v kombinaci s půdními mikroorganismy a dalšími bezobratlými živočichy je nezbytná pro dosažení zdravé půdy. Přesněji takové půdy, která bude odolná vůči půdní erozi a bude nám poskytovat dostatečnou půdní úrodnost spolu s mimoprodukčními funkcemi (zadržení vody v krajině, filtrace vsakující se vody, biodiverzita apod.). Loga partnerů - klikněte pro zobrazení detailuLoga partnerů




Debata k článku 'Výchova žížal v Čechách'
autor článku:
Ing. Jakub Elbl, Ing. Antonín Kintl, Ing. Bc. Lukáš Plošek
Ústav Agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

datum zveřejnění:
1. července 2014


Nejnovější články ze stejné kategorie
Vědci zjistili, že koně dokážou komunikovat s lidmi pomocí symbolů
Vědci zjistili, že koně dokážou komunikovat s lidmi pomocí symbolů
Dokážou koně dát najevo, že potřebují přikrývku? Za normálních okolností ne. Odborníci z Norwegian...
Vědci zachytili proces zrození superbakterie
Vědci zachytili proces zrození superbakterie
Odborníci z Harvard Medical School a Technion-Israel Institute of Technology uskutečnili fascinující...
320 milionů let staré buňky apikálního meristému odhalily tajemství prehistorické flóry
320 milionů let staré buňky apikálního meristému odhalily tajemství prehistorické flóry
Vědcům se vůbec poprvé podařilo objevit zkamenělý aktivně rostoucí kořen. A jeho analýza přinesla...
Sladkovodní hlemýždi činí rozhodnutí pomocí pouhých dvou neuronů
Sladkovodní hlemýždi činí rozhodnutí pomocí pouhých dvou neuronů
Jíst či nejíst? Toto dilema musí hlemýždi řešit pokaždé, když pátrají po potravě. Biologové...
Blesková evoluce pohlavních orgánů hrobaříků
Blesková evoluce pohlavních orgánů hrobaříků
Vědci z University of Exeter odhalili, že nadměrný sex může u hrobaříků obecných (Nicrophorus...
Tajemství nočního vidění pavouků vrhačů odhaleno
Tajemství nočního vidění pavouků vrhačů odhaleno
Většina pavouků disponuje osmi malými očky a jejich zrak je poměrně špatný. Některé druhy však mají...
zobrazit další články...

vytisknout článek



Nejste si jisti významem některého odborného termínu v článku? Zkuste se poradit s naším slovníkem.

Vyzkoušej své znalosti v našich testech


Poznávací test: Sněžka - pohledy známé i neznámé
Odkud je vyfocen pohled na Sněžku?
poznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámépoznávačka Sněžka - pohledy známé i neznámé
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 38%

Poznávací test: Motýli a jejich housenky
Jaký motýl se z housenky vylíhne?
poznávačka Motýli a jejich housenkypoznávačka Motýli a jejich housenky
Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 26%

Vyhledávání


Reklama



Již příště zde může být Vaše reklama!

Facebook

Tapety na plochu


tapeta Mladá kopřiva

Chcete nás podpořit?

Přidejte si na své stránky naši ikonu.
Příroda.cz - příroda, ekologie, životní prostředí, život
Návod naleznete zde.
© 2004 - 2016 PŘÍRODA.cz - registrace ISSN 1801-2787       další odkazy:
  • o nás
  • napište nám
  • počasí
  • ankety
  • vtipy o zvířatech

  • Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
    Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.   RSS kanál serveru www.Příroda.cz