Bouřky

autor: Ing. Dagmar Honsová
'V březnu a dubnu hrom, nebojí se mrazu strom.' Tato lidová pranostika hovoří o bouřkách v březnu. Možná se to zdá podivné, bouřky máme spojeny s horkými červencovými a srpnovými dny, ale opravdu se vyskytují i v jarních měsících. Pro letošní jaro je navíc opravdu výstižná. Například 31. března byly bouřky zaznamenány na 28 meteorologických stanicích (z celkových 104).

Bouřky řadíme mezi takzvané elektrometeory, který vyjadřuje viditelný nebo slyšitelný projev atmosférické elektřiny.

Bouřka je v podstatě extrémní projev termické (tepelné) konvekce, jehož důsledky jsou elektrické, optické a akustické jevy v atmosféře. Bouřky jsou vždy vázány na oblaky typu comulonimbus.

Rozlišujeme bouřky frontální a bouřky z tepla. V jarních měsících se setkáváme s frontálními bouřkami. Ty se vyskytují převážně na studených frontách, které rychle postupují a díky tomu je na jejich čele podporován prudký výstupný pohyb teplého vzduchu do výšky. Příchod studené fronty s bouřkami na čele vždy znamená prudkou, náhlou změnu počasí a při zemi silný, nárazový vítr, kroupy nebo intenzivní srážky a také samotné bleskové výboje. Přitom srážky se mohou vyskytovat i ve formě přívalových dešťů, které mohou vést k lokálním záplavám. Nejvyšší bouřková aktivita připadá na letní odpolední hodiny, kdy se od prohřáté země nejintenzivněji ohřívá vzduch, který následně stoupá a tvoří bouřková oblaka.

Letní bouřka z tepla je pravděpodobnější v kopcovitém a členitém terénu, kde je ohřívání vzduchu nerovnoměrné. Přitom hlavními předpoklady pro tvorbu bouřek v místní vzduchové hmotě je vytvoření mělké brázdy nižšího tlaku při zemi i ve výšce, vysoké odpolední teploty, vysoká vlhkost vzduchu a slabý vítr. Obecně je pro vznik bouřky potřebná instabilita v atmosféře, o které hovoříme pokud dochází k vertikálnímu promíchávání vzduchových hmot. Konkrétně teplý (a lehčí) vzduch stoupá od zemského povrchu vzhůru, přitom se sice ochlazuje, ale stále zůstává teplejší než okolní vzduch a tak jeho vzestup pokračuje. Jak poznáme, že se blíží bouřka. Často lze vysledovat postupný vývoj oblaků - v ranních hodinách jsou na obloze beránky (cirrocumulus a altocumulus floccus), které mizí a v nízkých hladinách se tvoří první kupovitá oblačnost (cumulus). Její vertikální rozsah je stále mohutnější, kolem poledne už mají kumuly tvar věží a nakonec se vytváří typický kovadlinový vrchol bouřkových oblaků cumulonimbus.

V souvislosti s bouřkami často hovoříme i o nárazovitém větru. V cumulonimbu dochází na přední straně k intenzivnímu výstupu vzduchu a naopak na zadní straně dochází k propadům vzduchu, které mohou dosáhnout až zemského povrchu a způsobit značné škody - tomuto jevu se říká downburst.



autor:
datum vydání:
26. dubna 2006


Diskuze k článku „Bouřky“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!