Čekanka obecná – nejen skvělá náhražka kávy

Čekanka je specifická tím, že její květy hledí vždy k severu, a otevírají se vždy přesně na pět hodin, přičemž čas jejich otevření závisí zeměpisné šířce. Našim předkům tak kdysi dávno sloužila v orientaci v přírodě, což jsou poznatky, které se v době moderních technologií pomalou vytrácejí. V posledních letech však naši přírodu bohužel opouští, i když díky snaze biologů a botaniků se daří její populaci opět zvyšovat.

Stala se z ní výborná náhražka kávy i dokonalý detoxikační prostředek, zejména při jarních očistách jater. Umí toho však mnohem víc.

Z čekanky sbíráme nať, květ a kořen.

Nať sbíráme před rozkvětem v červnu a červenci, kořen pak nejlépe od září nebo brzy na jaře. Květy se sbírají za slunečného dne v odpoledních hodinách. Všechny části jsou hodnotnější, pokud jsou sbírány z planých rostlin, než těch komerčně pěstovaných, včetně našich zahrádek.

Především kořen je velmi ceněný. Obsahuje velké množství užitečných látek, jako jsou třísloviny, hořčiny, glykosid intybin, levulózu, inulin, cholin, pentózu a mnohé další, včetně velkého množství minerálů a stopových prvků. Díky tomu je požehnáním především pro naše játra a trávicí ústrojí.

Kořen čekanky pomáhá stimulovat tvorbu trávicích enzymů.

Snižuje překyselení organismu, a to tak, že mírně neutralizuje prostředí v trávicím traktu. Inulin obsažený v kořeni je účinným přírodním prebiotikem, takže harmonizuje střevní mikrobiom a ulevuje od trávicích potíží. Velmi účinná je při cestovních průjmech nebo zácpách, či žaludečních potížích, které nás potkají především na cestách. Doporučuje se i na citlivý žaludek nebo žaludeční sliznici se sklony k tvorbě žaludečních vředů. Povzbuzuje také chuť k jídlu a celkově ulehčuje trávení. V poslední době se objevují i studie upozorňující na jeho prospěšnost při nejrůznějších metabolických poruchách.

I naše játra se žlučníkem jsou za čekanku nesmírně vděčná.

Pomáhá totiž při onemocnění žlučníku a dokáže vyplavit nadbytečnou žluč, která by se ve žlučníku mohla hromadit a způsobit nepříjemné potíže, jako například žlučové kameny. Pomáhá také s rozpouštěním žlučových kamenů a ulevuje od bolestí při žlučníkové kolice. Stimuluje také tvorbu žluči a usnadňuje její průchod trávicím traktem. Játrům zase pomáhá s detoxikací organismu, jelikož na sebe dokáže vázat i životu nebezpečné látky, jako je olovo nebo těžké kovy. Pomáhá tak čistit játra při otravách a účinně dokáže působit i při závažných jaterních potížích, jako je žloutenka nebo cirhóza (především listy jsou v případě žloutenky tím nejúčinnějším prostředkem, neboť urychlují její léčbu).

Díky obsahu inulinu je čekanka výborným prostředkem pro diabetiky.

Ne nadarmo se v minulosti stala účinnou náhražkou kávy, neboť pražený kořen připomíná chuť kávy velice nápadně, přitom však neobsahuje kofein a nezatěžuje slinivku. Naopak, podporuje zdraví slinivky, a to především u diabetiků a starších lidí. Pomáhá také udržovat stabilní hladinu cukru v krvi a je účinnou doplňkovou léčbou diabetu. I v dnešní době se prodávají náhražky kávy, určené právě diabetikům nebo například těhotným ženám, vzniklé právě na bázi čekankového kořene (známá je například značka Caro).

Čekanka má také ochlazující a stahující účinky, proto dokáže ulevit při angíně a zánětech horních cest dýchacích.

Díky příznivému působení na naše střeva a játra čistí organismus od plísní a nežádoucích patogenů, a snižuje tak příznaky nejrůznějších alergií. Snižuje hladinu cholesterolu a čistí krev. Při zevním použití účinně odstraňuje kožní vyrážky, čistí pleť a používá se všude tam, kde je třeba pleť vyčistit a hydratovat. Ceněná je také pro svůj vliv na růst vlasů. V neposlední řadě účinně podporuje zdraví naší sleziny (především listy mají na její funkci velmi příznivý vliv), a má příznivý vliv na ledviny a močový systém. Je mírně močopudná a ulevuje od bolestí při ledvinových kamenech. Pomáhá také na bolavé klouby a dnu, kdy podporuje vyplavování nadbytečné kyseliny močové z těla.

Čekanka po utržení rychle vadne.

Je tedy nutné její rychlé zpracování, sušíme obvykle rychle při maximální teplotě 40 stupňů, skladujeme v temnu. Kořen se suší rozřezaný, špatně se však získává ze země, neboť sahá obvykle hodně hluboko. I když se v některých zdrojích uvádí, že je kořen možné skladovat i podrcený na prášek, po čase ztrácí svoji typickou chuť, aroma i léčivé látky, vhodné je tedy jeho podrcení až před samotným užitím. Na jednu porci kávy obvykle stačí množství jedné čajové lžičky.

Pozor, v tomto článku hovoříme o čekance obecné – tzv. čekankové puky pocházejí z čekanky listové,

která je sice její příbuznou, ale obvykle je komerčně pěstována, a připomíná spíš hořko-sladký salát. Čekankové puky jsou však výbornou zimní zeleninou, kdy se zelené hmoty nedostává, zejména pak při brzkých jarních očistných kúrách. Jejich kombinace s klasikou čekankou obecnou je přímo zázrakem pro naše játra a zatížený trávicí systém po těžké zimě.

Získat svoji vlastní čekankovou kávu není nikterak složité.

Čekankový kořen se důkladně očistí, zbaví nadzemních částí, omyje pod studenou vodou a nechá oschnout. Poté se nakrájí na menší kousky, a dá pražit do trouby na 200oC. Během pražení je nutné jej hlídat a pravidelně promíchávat, aby se nepřipálil, hotovo máte v době, kdy kořen získá tmavohnědou barvu. Kořen pak necháme vychladnout, vytřídíme spálené kousky a uchováváme v suchu a temnu. Před přípravou kávy už stačí kořen jen podrtit a připravit jako klasickou kávu. Dochutit jej lze medem nebo rostlinným nápojem, dle libosti. I pro svou snadnou přípravu a dostupnost se právě čekanky stala výbornou náhražkou kávy v dobách, kdy klasická káva nebyla dostupná. Každý si jistě vzpomeneme na babičku z Mikeše, která si posílá chlapce pro cikorku – a to je právě pražená čekanka. Ať i vám čekanka chutná nebo je jen krásnou ozdobu vašich zahrad.

Zdroje:
Bylinky Revue, 2019-2025. Praha. ISSN 1804-3135

HOLZÄPFELOVÁ, Blanka, Bc., 2022. Rostlinná léčba bez rizik. Nakladatelství Dvojka. ISBN 978-80-908601-0-0

THOMAS, Alena, 2018. Děláme si to doma sami 3: herbář receptů pro domácí lékárnu, kosmetický salón i špajz. V Brně: Jota. Populárně naučná. ISBN 978-80-7565-341-3. FOSTER, JOYCE, G., KIMBERLY, CASSIDA, A., TURNER, KENNETH, E. In vitro analysis of the anthelmintic activity of forage chicory (Cichorium intybus L.) sesquiterpene lactones against a predominantly Haemonchus contortus egg population. Veterinary Parasitology. 2011. ISSN 1873-2550.

VAN LAERE, A., VAN DEN ENDE, W. Inulin metabolism in dicots: chicory as a model system. Plant, Cell and Environment, 2002, roč. 25, č. 6, s. 803 - 813.