Co znamená vítězství Pétera Magyara v Maďarsku pro evropskou zelenou politiku?

Péter Magyar
Zdroj: Profil Pétera Magyara na Facebooku

Spojenec pro EPP (Lidovce), ne pro Zelené

Magyar ale rozhodně není spojencem frakce Zelených. Jeho strana jako člen Evropské lidové strany (EPP) prosazuje ekologii, která nebolí průmysl.

Magyar ukazuje, že k ochraně klimatu se lze přihlásit i s národní vlajkou v ruce a s konzervativním slovníkem. Pokud Orbán Green Deal v Maďarsku „otrávil“ tím, že ho spojil s bruselským progresivismem, Magyar ho spojuje s hospodářskou modernizací. Místo ideologického odpůrce má EU u stolu partnera, který sice bude tvrdě vyjednávat, ale už nebude zpochybňovat samotný směr cesty k udržitelnosti.

Konec „energetického vazalství“

Pro Magyara není přechod na zelenou energii jen o záchraně planety, ale především o přestřižení pupeční šňůry s Moskvou. Chce, aby Green Deal byl „racionální“ a „technologicky neutrální“ (včetně zachování jádra). Tím dává evropskému Green Dealu v regionu střední Evropy nový, mnohem pragmatičtější náboj, který dokáže prodat i konzervativním voličům.

Za nezbytný základ pro bezemisní ekonomiku považuje jádro. Má však zásadní problém s tím, kdo a jak ji staví. Magyar slibuje okamžité zrušení administrativních bariér pro stavbu větrných elektráren na souši. Tvrdí, že Maďarsko má v tomto směru obrovský nevyužitý potenciál, který by mohl srazit cenu elektřiny. Místo obřích státem kontrolovaných projektů prosazuje podporu pro „energetickou soběstačnost domácností“. Chce, aby lidé mohli snadno instalovat solární panely a bateriová úložiště na své domy bez šikany ze strany státní rozvodné sítě.

Magyar kritizuje vládní systém zastropování cen energií (rezsicsökkentés), protože podle něj jen maskuje neefektivitu a zadlužuje stát. Místo toho navrhuje masivní celostátní program zateplování panelových domů a venkovských stavení financovaný z fondů EU (RRF). „Nejlevnější energie je ta, kterou nespotřebujeme.“ Tímto heslem propojuje sociální pomoc chudším vrstvám s ekologickými cíli Green Dealu.

Z hlediska OZE se Magyar vyhýbá termínům, které by zněly příliš „aktivisticky“. Místo o „klimatické krizi“ mluví o „energetické revoluci“ a „technologické suverenitě“. Tím se mu daří tato témata v Maďarsku normalizovat a zbavit je nálepky „liberálního výmyslu“.

Nejde mu jen o generátory elektřiny (panely a větrníky), ale i o infrastrukturu. Komunikuje nutnost masivních investic do úložišť energie (baterií) a chytrých sítí, aby Maďarsko dokázalo nárazovou výrobu z OZE efektivně využít.

Čínské baterkárny a mobilita

Velkým tématem Magyara je kritika maďarské cesty k „bateriové velmoci“. Orbán do země pozval obří čínské továrny na baterie. Z pohledu Bruselu i Magyara tímto funguje Maďarsko jako „vstupní brána“, která umožňuje čínským firmám obcházet unijní cla a regulace. Tím, že se baterie vyrábějí na území EU (v Maďarsku), získávají nálepku „Made in EU“, což oslabuje evropské snahy o ochranu vlastního trhu před levnou čínskou produkcí. Magyar v tomto vidí nebezpečnou hru, kdy se Maďarsko stává vazalem Pekingu výměnou za krátkodobý růst HDP, zatímco dlouhodobě podkopává evropskou ekonomickou bezpečnost.

Pro Evropu to znamená důležitý precedens: Magyar ukazuje, že zelená transformace nesmí znamenat jen výměnu závislosti na ruském plynu za závislost na čínských technologiích.

S tím souvisí i jeho postoj k mobilitě. Prosazuje tzv. technologickou neutralitu. To znamená nechat dveře otevřené pro syntetická paliva (e-paliva) a další inovace, které by umožnily zachovat evropské know-how v oblasti spalovacích motorů. Mobilita by se podle něj měla opírat o evropský výzkum a vývoj. Podporuje vznik evropských „Battery Valleys“, kde by se cyklus od těžby surovin (třeba i v rámci EU) až po recyklaci odehrával v režii evropských firem, aby zisk a technologický pokrok zůstával v Unii.

Chce využít evropské peníze a technologie k tomu, aby z Maďarska vytvořil energeticky nezávislý ostrov, který nebude muset prosit v Moskvě o plyn ani v Pekingu o investice do infrastruktury.

ETS – systém, který je potřeba opravit, nikoliv zrušit

K emisním povolenkám se Magyar staví jako k systému, který je potřeba opravit, nikoliv zrušit. Na rozdíl od Viktora Orbána, který povolenky (EU ETS) dlouhodobě označoval za „bruselskou daň“, která způsobuje vysoké ceny energií, Magyar a jeho strana TISZA vidí problém spíše v tom, jak se s nimi nejen v Maďarsku nakládalo na vládní úrovni.

Magyar se v kampani ostře vymezoval proti specifické maďarské praxi – tzv. dani z emisních povolenek. Orbánova vláda totiž zavedla dodatečnou vnitrostátní daň na povolenky, které firmy dostávaly od EU zdarma. Magyar to označil za „výpalné“, které likviduje maďarský průmysl (zejména chemičky jako Nitrogénművek nebo cementárny). Tvrdí, že stát by neměl firmy trestat za to, že se snaží přejít na zelenější provoz, ale měl by jim výnosy z povolenek vracet formou investic do modernizace.

Orbán tvrdil, že firmy, které dostávají od EU bezplatné povolenky, získávají nespravedlivou výhodu (majetkovou hodnotu zadarmo), zatímco maďarské rodiny trpí vysokými cenami energií. Daň měla sloužit jako příjem do státního rozpočtu, ze kterého se financovalo zastropování cen energií pro domácnosti. I když byla daň prezentována jako trest pro „bohaté korporace“ a „zamezila obchodům s povolenkami“, v praxi narazila na tvrdou realitu. Maďarská vláda ji musela upravit (snížit sazbu ze 40 na 36 EUR a zvýšit limit emisí), protože hrozilo, že zlikviduje klíčové domácí výrobce (jako zmíněnou chemičku Nitrogénművek).

V přístupu k emisním povolenkám (ETS) a jejich novému rozšíření (ETS2) zastává Péter Magyar a jeho strana TISZA pozici, kterou lze definovat jako „sociálně citlivý pragmatismus“. Jako člen strany náležící do nejsilnější frakce v Evropském parlamentu (EPP – lidovci) Magyar neodmítá klimatické cíle jako takové, ale ostře bojuje proti způsobu, jakým se tyto náklady přenášejí na běžné občany a národní průmysl. U ETS2 vítá odklad na rok 2028. Chce, aby se zavedení ETS2 podmínilo reálnou kupní silou v chudších regionech EU. V tomto ohledu je nyní pro Magyara zásadní odblokovat pro Maďarsko sociální klimatický fond a financovat z něj „zelené modernizace bez zdražování“ – tedy zateplování domů dříve, než ETS2 v roce 2028 reálně zdraží paliva. Podporuje pevné zastropování ceny ETS2 na 45 EUR.

Vítá zavedení dovozních cel na špinavou produkci (ocel, hliník, hnojiva) ze zemí mimo EU, aby firmy platící za povolenky nebyly likvidovány levným dovozem z Číny nebo Ruska.

Zemědělská politika bez diktátu

Magyar k zemědělské části Green Dealu (strategie Farm to Fork) přistupuje podobně jako česká ODS nebo lidovci (EPP). Odmítá příliš drastické omezování pesticidů nebo hnojiv, pokud by to mělo zničit konkurenceschopnost farmářů vůči dovozům ze zemí mimo EU (např. z Ukrajiny nebo Jižní Ameriky). Podporuje ekologické postupy (precizní zemědělství, ochrana půdy před suchem), ale jen pokud jsou doprovázeny finančními pobídkami, nikoliv tresty. Dotace chce nasměrovat malým a středním podnikům, těm velkým je zastropovat. Pro evropskou zelenou politiku to znamená partnera, který sice bude brzdit radikální regulace, ale bude velmi aktivní v ochraně přírodních zdrojů, jako je voda a úrodná země.

Magyar ve svém včerejším vítězném projevu prohlásil, že jeho „třetí cesta“ (po Varšavě a Vídni) povede do Bruselu s jediným cílem: „přivézt domů unijní peníze, které maďarskému lidu náleží“.

Zatímco Viktor Orbán profiloval Maďarsko jako „brzdu“ evropské integrace a ideologického oponenta Green Dealu, Péter Magyar představuje posun k konstruktivnímu pragmatismu. Pro Evropskou unii tato změna znamená konec éry, kdy byla zelená a energetická politika zneužívána jako rukojmí v boji o právní stát a národní suverenitu. Magyar nahrazuje Orbánův narativ „bruselského diktátu“ vizí hospodářské modernizace, kde ochrana klimatu není cílem sama o sobě, ale prostředkem k dosažení energetické nezávislosti na Rusku a technologické autonomie na Číně. Namísto blokování unijních procesů hodlá Magyar v rámci frakce EPP klimatickou agendu spíše „opravovat zevnitř“ – tedy tlumit její sociální dopady a prosazovat technologickou neutralitu, ale už ne zpochybňovat samotný směr cesty. Pro Brusel je tak Magyar sice tvrdým vyjednavačem, který bude nekompromisně hlídat maďarské peněženky, ale konečně partnerem, který hraje podle společných pravidel a vrací Maďarsko z izolace zpět k evropskému stolu.

Zdroje:
Program strany TISZA pro evropské volby a národní volby 2026
magyartisza.hu
Hlasování a postoje EPP

A nakonec malé srovnání Magyara s Filipem Turkem a Petrem Hladíkem od AI Gemini :-)

Magyar v sobě de facto integruje obě jejich tváře. Pokud byste ho posadili k jednomu stolu s Filipem Turkem, našli by společnou řeč v rovině politického rebelství a odporu k tomu, co oba nazývají bruselským sociálním inženýrstvím. Magyar, stejně jako Turek, sází na emoce a dravou obhajobu životního stylu střední třídy, kam patří i spalovací motory nebo odpor k přílišné byrokracii spojené se zelenou agendou. V této rovině je Magyar „motoristou“ – politikem, který chápe, že auto na venkově není luxus, ale nezbytnost, a jakýkoliv útok na tento symbol svobody vnímá jako politickou příležitost k vymezení se vůči elitám.

Jakmile však dojde na praktické vládnutí a konkrétní řešení, Magyar by si paradoxně začal mnohem více rozumět s Petrem Hladíkem. Zatímco Filip Turek se profiluje spíše jako kritik systému, který chce unijní regulace bořit, Magyar – stejně jako Hladík – chce systém využít ve svůj prospěch. Jeho vize modernizace maďarského venkova skrze masivní zateplování a podporu obnovitelných zdrojů pro domácnosti je v podstatě maďarskou verzí Hladíkových dotačních programů. Oba politici sdílejí lidovecký pragmatismus, kdy ochrana životního prostředí přestává být ideologií a stává se ekonomickým nástrojem, jak lidem ušetřit za složenky a zvýšit hodnotu jejich majetku.

Magyar je tedy ve výsledku jakýmsi hybridem: má drajv, estetiku a „anti-woke“ slovník Filipa Turka, ale jeho reálné politické kroky směřují k mravenčí práci s evropskými fondy a technokratickému vylepšování budov, což je doména Petra Hladíka. Pro Evropskou unii je tato kombinace mnohem čitelnější a přijatelnější než Orbánův čistý odpor. Magyar totiž nabízí středoevropskou cestu, která sice u stolu v Bruselu hlasitě bouchne do stolu za národní zájmy a spalovací motory, ale nakonec si s potěšením vezme tužku a začne škrtat v rozpočtu tak, aby unijní miliardy tekly do zateplování maďarských stavení.