Hladík k Nové zelené úsporám: „Snížili bychom to, ale dotace by zůstaly pro všechny“

Důvodem tak brzkého vyčerpání peněz byl strach lidí, co bude s dotacemi po volbách. Stop stav vyvolal značnou nervozitu především u těch, kteří již měli rozpracované projekty a zaplacenou dokumentaci, ale nestihli své žádosti do systému včas odeslat.

Ministerstvo životního prostředí pod novým vedením představilo zcela odlišnou koncepci programu pod názvem NZÚ 2026+. Hlavní změnou je odklon od plošných přímých dotací pro všechny. Nově se program dělí na dvě hlavní větve: pro nízkopříjmové domácnosti, které pobírají superdávku, zůstávají zachovány přímé dotace v rámci NZÚ Light (např. až 250 000 Kč na zateplení nebo 150 000 Kč na výměnu kotle). Pro běžné domácnosti se hlavní formou podpory stávají bezúročné úvěry se státní garancí. „Cílem je zajistit dlouhodobou stabilitu programu, aby se už neopakoval scénář s vyčerpáním peněz a následným zavřením kohoutků,“ tvrdí Červený.

Aktuálně se nacházíme ve fázi postupného náběhu nového systému.

Od 25. března 2026 stát otevírá příjem žádostí o kompenzace za zmařené projekty z podzimu 2025 – lidé, kteří tehdy nestihli o dotaci požádat, mohou dostat zpět až 50 000 Kč (rodinné domy) nebo 100 000 Kč (bytové domy) za náklady na projektovou dokumentaci. Skutečné náklady jsou zhruba jednou takové. Samotný příjem žádostí o bezúročné úvěry a nové dotace NZÚ Light bude spuštěn v červnu 2026, přičemž banky a stavební spořitelny začnou úvěry fyzicky vyplácet od září.

Peníze nedostanou lidé, ale banky

Na celý program byly letos vyčleněny pouhé 4 miliardy z modernizačního fondu a státního rozpočtu. Dotace NZÚ light je určena pro nízkopříjmové rodiny pobírající superdávku. Částka 250 tisíc na zateplení bude stačit na výměnu oken, ovšem nic moc dalšího, efektivního za ní neuděláte, aniž byste si k tomu přidali další prostředky. A bezúročný úvěr?…

Problémy rodin s rozběhlými projekty

Pro rodiny, které měly na podzim 2025 rozpracované projekty, se náhlý stop stav stal noční můrou, neboť počítaly s dotací v rozpočtech na rekonstrukci. Za projekty zaplatily vyšší desítky tisíc až více než 100 tisíc korun. Mnohdy už rozjely rekonstrukci zatím hrazenou z jiných zdrojů. Tito lidé kvůli bleskovému vyčerpání rozpočtu k 10. listopadu 2025 podle nových pravidel zůstali bez podstatné části rozpočtu. Nová pravidla NZÚ 2026+ se od těch původních liší tak zásadně, že na dotaci nemají nárok a úvěr jim banka těžko díky hypotéce dá. Nyní se tito lidé spojují a bojují za „otevření okna“ pro ty, kdo mají už rozpracované projekty těsně před podáním. Konkrétní příběhy si můžete přečíst v našem starším článku.

Jak by to řešil Petr Hladík?

„Snížili bychom to, ale dotace by zůstaly. Se Stanjurou bylo dohodnuto 10 mld,“ odpovídá na moji otázku Petr Hladík. Byl tedy nachystán více než dvojnásobek peněz, které do projektu plánuje letos nasypat současná vláda. Podle Hladíka by se tedy s úpravami v lednu NZÚ rozběhla a lidé by měli možnost čerpat.

Z čeho přesně byla NZÚ v posledních letech financována?

„Byl to modernizační fond a národní plán obnovy. Přímo z povolenek nešlo nic. Nicméně výnosy z povolenek se nám podařilo přesunout ze státního rozpočtu, kde by se snadno ztratily (přestože dle zákona musí být použity na zelené projekty), na Státní fond životního prostředí."

Jaký je rozdíl mezi Modernizačním fondem a povolenkami, které se podařilo přesunout ze státního rozpočtu pod státní fond životního prostředí? Současná vláda ve svých vyjádřeních pracuje s povolenkami jako jedním balíkem peněz a tvrdí, že NZÚ zachraňují. Hladík je rozděluje a vysvětluje tím přesněji toky peněz a „chybějící“ peníze na NZÚ.

Modernizační fond je „evropská obálka“ plněná penězi z povolenek. Tyto peníze stojí mimo státní rozpočet. Spravuje je SFŽP a jsou určené především na velké firemní zelené investice. Z menší části ale financuje i Novou zelenou úsporám. Peníze v tomto fondu má ČR připravené k čerpání po dobu několika let.

Většinu peněz z povolenek ale dostanou přímo státy, které je pak draží v aukcích. To jsou právě ty povolenky, které dříve končily přímo v „bezedném“ státním rozpočtu a které byly nadhodnocené. NZÚ z nich ale financována nebyla a ani to nebylo plánované. Tyto peníze mohly vlády z velké části využít dle vlastního uvážení.

Loni tyto peníze byly využity na odpuštění poplatku POZE při platbách za energie firmám, které využívají velmi vysoké napětí, domácnosti s příspěvkem na bydlení, teplárnám, investice do zelené dopravy (železnice a bezemisní veřejná doprava). Dále také na zaplacení historické chyby, špatně nastavených dotací pro solární elektrárny z let 2009 a 2010. Část šla i na „všeobecné klimatické cíle“, které byly onálepkovány jako ekologické a vláda si tím opticky snižovala schodek rozpočtu.

Nyní se to mění a tyto peníze musí být využity pouze na zelené projekty. „Všeobecné klimatické cíle“ už tedy v rozpočtu z těchto peněz být hrazeny nemouhou. Loňským přesunem těchto peněz pod křídla fondu se zajistilo, že tomu tak opravdu bude. Více o tom jak se s povolenkami v rámci EU i státu pracuje, se dozvíte v našem starším článku.

Národní plán obnovy je pak další balík peněz plněný z EU a napojený na státní rozpočet.

„Problém nejsou chybějící peníze ale kam je vláda poslala.

Vláda raději například neefektivně odpustila poplatky POZE všem, včetně vysokopříjmových velkých podniků, třeba již zmíněným bankám.“

„Okolní země budou čerpat klimatický sociální fond, my nic“

V našem telefonickém rozhovoru také Petr Hladík zmínil problematiku klimatického sociálního fondu, který se letos rozeběhl. Z něj může Česko letos získat až 50 miliard korun. Jeho cílem je ochránit zranitelné domácnosti a jednotlivce před zdražováním, které může přinést nový systém emisních povolenek pro budovy a dopravu (ETS2). EU si ale klade podmínku: „Nemusíte mít zatím ETS2 implementované, ale musíte mít Sociální klimatický plán“. Ten vytvořila ještě Fialova vláda.

To ovšem nebude trvat věčně. Jakmile fond budou plnit povolenky ETS2, čerpat samozřejmě budou jen země, které mají již ETS2 implementovány. Což ČR zatím nemá a vypadá to, že jen tak mít nebude. Babiš spoléhá na to, že se mu do roku 2028 podaří ETS2 úplně zrušit.

Paradoxem je, že pokud by evropští hráči typu Orlen museli nakupovat povolenky na burze pro celou EU, promítli by to do ceny paliv samozřejmě i u nás. To by znamenalo zdražení, ale lidé by nedostali kompenzaci.

Podtrženo sečteno. Pro zelenou politiku, která velmi často přesahuje jedno volební období, je opravdu obrovský průšvih, když se takto radikálně mění politická reprezentace, která o tom rozhoduje.