Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Maja Lunde a její, možná až příliš reálné, cli-fi Klimatické kvarteto

autor: Lenka Kadlíková
Maja Lunde je světoznámou norskou autorkou, kterou hodně proslavil právě úvodní román její cli-fi tetralogie Historie včel. Pod označením cli-fi si můžete představit sci-fi, kde hlavní roli hraje klimatická změna. V současné době mi přijde, že spousta zdánlivě nereálných věcí, které Maja ve svých knihách popisuje v příbězích z budoucnosti se stává pomalu realitou. O pár z nich vám chci povědět. Tenhle článek tedy nebude jen obyčejná recenze.


Maja Lunde a její knihy

Maja Lunde v knihách z této tetralogie velmi zajímavě a čtivě propojuje příběhy lidí s otázkami změn klimatu a poukazuje na to jak je příroda křehká. Jakou katastrofu může způsobit ztráta byť jen jednoho článku celého systému.

Dává však naději, že je stále čas na zlepšení. V prvních třech dílech, které zatím vyšly, se zabývá vymíráním živočišných druhů, suchem, horkem či nedostatkem vody. V každé knize jsou dějové linie, které autorka posadila vždy do různého časového období. A to v minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Ze začátku mi dělalo při čtení trošku problémy střídání dějových linek, nicméně zvykla jsem si a knihy přečetla jedním dechem.


Kniha Historie včel

V knize Historie včel se prolíná příběh biologa a obchodníka s osivy z Anglie, kolem roku 1852. Williama upoutají na lůžko těžké deprese, které se snaží překonat znovu objevenou láskou ke včelaření. Pokouší se postavit nový typ úlu.

Druhý příběh ze současnosti z amerického města Ohio vypráví o včelaři jehož dříve úspěšná včelí farma bojuje o přežití. George vkládá naděje do svého syna, ten však má jiné zájmy.

Poslední příběh z knihy Historie včel (2015) se odehrává v budoucnosti v Číně. V době, kdy včely i ostatní hmyz v podstatě vyhynuly a ovocné stromy zde opilují v sadech ručně dělníci pomocí štětečků. Právě o jedné takové rodině je tento velmi silný příběh, jeden z nejemotivnějších, které jsem kdy četla.

Uhynulá včelstva při převozu na Aljašku

Tuhle dějovou linku z budoucnosti o rodině Tao mi velmi připomněla nedávná informace, že jsou lokality, kam se už nyní musí dovážet včely aby tam vůbec bylo nějaké ovoce. Možná i vy jste zaregistrovali v médiích zprávu o úhynu stovek tisíc včel, které byly převáženy letecky na Aljašku.

Právě tam si farmáři vyhubili místní hmyz, který zde opyloval sady ovocných stromů a nyní jsou závislí na včelařích, kteří za nimi přijedou se svými včelstvy. Vzhledem ke klimatu tam ale nemohou být natrvalo. K tragédii došlo kvůli tomu, že včely zůstaly místo v chladu na horké ranveji, na víc na letišti, na kterém vůbec neměli být. Více třeba tady.

Ano, až tak jsme závislí nejen na včelách, ale na hmyzu obecně. Právě to se nám snaží Maja Lunde sdělit ve své knize Historie včel.

Kniha Modrá

V příběhu z přítomnosti, který se odehrává v autorčině domovině, v Norsku, se sedmdesátiletá Signe vydává na lodi, do míst, kde vyrůstala a za mužem, kterého milovala. Aby ho přesvědčila o absurdnosti jeho počínání, které souvisí s nedostatkem sladké pitné vody v této oblasti. V tomto příběhu asi nejvíce ze všech tří knih autorka popisuje prostředí, kde se děj odehrává. Ještě více tak zesílil můj sen se do těchto míst někdy podívat. Název Modrá nesouvisí pouze s barvou vody.

Utrhnutý ledovec v Alpách
Nejnovější zpráva, z těch o kterých se zde chci zmínit, přišla z Alp a bohužel se týká i českých občanů. Utrhla se tam část ledovce, a při cestě do údolí zasáhla turisty. Bohužel se nevyhnula ani Čechům. Podle vědců to bylo způsobeno nezvykle vysokou teplotou pár dní před tragédií.

Tato událost je jako taková není v Alpách zas tak výjimečná. Výjimečný je počet zasažených osob. Podle vědců je to důsledek vysoké teploty vzduchu den před sesuvem. Více zde.

Pitná voda jen 6 hodin denně v Mexické průmyslové metropoli
Další z aktuálních faktů, které silně připomínají příběhy z klimatické tetralogie jsou velké problémy se zásobováním pitnou vodou například ve třetím největším mexickém městě Monterrey. Tam aktuálně teče pitná voda pouze 6 hodin denně a bude to tak do srpna. Výrazně zde stouply ceny balené vody a jsou problémy s dodávkami. Způsobilo to dlouhé období sucha, kdy se před letní sezónou nestihly dostatečně naplnit přehrady nad městem. Více zde. Podle ČTK jsou tato opatření běžně zaváděna i v oblasti hlavního města Mexika.

Samozřejmostí zde je zákaz zalévání zahrad a napouštění bazénů. Ostatně toto opatření postihlo v minulosti i spoustu míst v ČR. Zejména v, na střední Evropu velmi suchých a teplých, letech 2018 a 2019. Rok 2018 byl vůbec nejteplejším a nejsušším rokem historie měření.

Letošní extrémní horka v Indii a Pakistánu
Media v posledních měsících referují o velmi vysokých teplotách v Indii a Pakistánu. Tento fakt sám o sobě není v této části světa ničím výjimečný. Meteorologové si však všímají, že vedra letos začala minimálně o měsíc dříve a extrémně horkých dní je více.

V květnu se zde pohybovaly teploty kolem 50 stupňů Celsia. Lidé zde tak čekají na monzunové deště, které snad přinesou ochlazení. Mohou však být i velkým rizikem. Kombinace vysoké teploty a vysoké vlhkosti může být životu nebezpečná. Současné problémy v Indii nezpůsobuje jen klimatická změna obecně, ale i rozsáhlé odlesňování. Více tady.

První zprávy o horku v Indii mi připomněly příběh z budoucnosti, který Maja Lunde popisuje v knize Modrá. Zde hlavní hrdina David společně se svou dcerou putují vyprahlou jižní Evropou na sever, kde ještě není takové horko a je tam voda. Hned na začátku se oddělil od své ženy a několikaměsíčního syna. Nějakou dobu s dcerou přebývají ve stanovém táboře vytvořeném právě pro lidi, kteří přicházejí z jižnějších částí Evropy, a na lodi, kterou najdou daleko od břehů jakékoli vodní plochy. Inspirací k tomuto příběhu byla autorce její osobní návštěva uprchlického tábora v Řecku.

Kniha Kůň Převalského

Výše zmíněná Indie je druhým největším producentem pšenice na světě. V souvislosti se současnou vlnou veder je úroda této strategické suroviny ohrožena a již nyní rostou její ceny a je omezen vývoz. Nedostatek pšenice hrozí i díky válce na Ukrajině.

Problém s jídlem nejen pro lidi, ale i pro zvířata řešila Maja Lunde asi nejvíce v knize Kůň Převalského. Ta se, jak už název napovídá, točí kolem jednoho ze symbolů záchrany divoce žijících druhů zvířat.

První příběh je zasazen do doby, kdy byli v Mongolsku nalezeni koně z francouzských fresek o kterých se myslelo, že jsou dávno vyhynulí. Dva lidé se pro ně vydali, několik jich dovezli do Evropy a pokusili se je rozmnožit. Začali tak se záchranou tohoto druhu.

Druhý příběh, ze současnosti, je o návratu potomků těchto koní zpět na mongolské stepi. Třetí příběh, z budoucnosti, se odehrává v Norsku kde se hlavní hrdinka snaží zachránit stůj co stůj posledních pár zvířat, která zůstala v ZOO po odchodu naprosté většiny lidí z okolí dál na sever, kvůli zhoršujícím se podmínkám k životu. Včetně dvou Koní Převalského. Měla málo jídla nejen pro sebe a dceru, ale právě i pro zvířata.

Škoda, že v této knize není více faktů. Asi všichni víme, že ČR, přesněji ZOO Praha, se významným způsobem podílí na záchraně tohoto druhu. Přímo se nás to tedy dotýká. Příběhy jsou sice inspirované skutečnými postavami, ale jak autorka uvádí, jsou přibarvené její vlastní fantazií. Na druhou stranu, v tomto příběhu z budoucnosti je kniha zajímavě propojena s předchozí knihou Modrá.

Poslední díl bude o stromech

Podle toho co psala Maja Lunde na svůj facebookový profil, by měl poslední díl vyjít v norštině v září a bude o stromech. Moc se na ní těším a doufám, že až tu pak o ní budu psát, nebudu psát o dalších, větších katastrofách připomínajících příběhy z budoucnosti v této tetralogii nejen ve světě, ale i u nás.





autor:
Lenka Kadlíková
email: lenka@priroda.cz
www stránky: http://www.priroda.cz

datum vydání:
6. července 2022


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.