Naděje pro ptáky umírající na lopatkách věrných turbín

Větrná elektrárna.
Autor: PXHere.com

Rozsah problému

Ačkoliv zastánci větrné energie správně argumentují, že daleko více ptáků umírá po nárazu do prosklených budov nebo v drápech domácích koček – a tato čísla jsou nepopiratelně vysoká (např. v USA jsou to řádově miliardy ptáků ročně kvůli kočkám a stovky milionů kvůli budovám), zatímco větrné turbíny jich zabijí řádově méně, nelze problém kolizí bagatelizovat.

Rozdíl spočívá v tom, že u turbín jde o přímou, technicky způsobenou mortalitu, které lze potenciálně předcházet cílenými opatřeními. Navíc je tento problém kritický především pro ohrožené druhy, jako jsou orli, luňáci nebo supi. Několik málo uhynulých jedinců těchto pomalu se množících dravců může mít na populaci v dané oblasti dopad, který je daleko závažnější než úhyn běžných druhů.

Ptáci přitom s turbínami kolidují z několika důvodů. Při letu se často zaměřují na hledání potravy nebo vyhýbání se predátorům, a nejsou tak geneticky vybaveni vnímat nové, nepřirozené překážky, které se navíc pohybují extrémní rychlostí. Lopatky turbíny mohou dosahovat rychlosti až 320 kilometrů za hodinu, a pro ptáky jsou prakticky neviditelné, zejména za snížené viditelnosti, v mlze, nebo v noci, kdy zase nejčastěji dochází ke kolizím s netopýry.

Kromě přímého nárazu může ptáky ohrožovat i větrný vír generovaný rychlým pohybem zařízení, který je doslova smete z oblohy. Rizikové jsou také celé větrné parky, které mohou působit jako migrační bariéry a vytěsňovat ptáky z tradičních hnízdišť a lovišť.

Existují aktuálně vyvíjené a testované metody, které se snaží riziko střetu snížit. Vědecký výzkum, často pod tlakem ornitologů a občanských aktivistů, přináší stále účinnější řešení. Důležité je však rozlišovat, které z nich jsou jen symbolické a které skutečně prokazují vysokou efektivitu, doloženou robustními studiemi.

Klíčová je lokalita

Základem prevence je správná volba lokality. Před jakoukoli stavbou musí proběhnout detailní průzkum, který časově zahrne hnízdní období, jarní i podzimní migraci i zimování. V tomto výrazně pomáhá Česká společnost ornitologická (ČSO), která vytváří mapy citlivosti, vymezující území zcela nevhodná pro výstavbu. Ta zahrnují, blízkost hnízdišť vzácných druhů., okolí významných shromaždišť, nocovišť nebo zimovišť, migrační trasy a kritická místa průletu (např. horská sedla).

Striktní dodržování těchto principů má stoprocentní preventivní účinek v tom smyslu, že se riziko do citlivé oblasti vůbec nezavleče. V lokalitách, kde je výstavba podmíněně přijatelná, je nutné rizika kompenzovat a do povolení zakotvit povinnost sledování a omezení provozu (curtailment) při detekci vysoké koncentrace ptáků.

Zviditelnění lopatek: Kontrastní nátěry

Jedno z nejjednodušších a nejefektivnějších řešení pochází z Norska. Tzv. kontrastní nátěry spočívají v natření jedné z obvykle bílých lopatek turbíny načerno. Cílem je zvýšit vizuální kontrast a rozbít rychlý pohyb turbíny, čímž se stane pro ptáky viditelnější.

Dlouhodobá studie z norské větrné farmy Smøla, kde v letech 2006 až 2016 probíhal experiment s těmito nátěry, ukázala, že natření jedné lopatky načerno vedlo k průměrnému snížení roční míry úmrtnosti o necelých 72 % v porovnání s kontrolními, nenabarvenými turbínami, a zdá se být obzvláště účinné pro dravce (May et al., 2020, Ecology and Evolution). Před experimentem zde bylo nalezeno šest mrtvých orlů mořských, po přemalování žádný.

Studie je sice velmi slibná, ale byla provedena v specifickém prostředí pobřežní farmy a vědci sami vyzývají k dalším, rozsáhlejším testům v jiných lokalitách a na různých druzích. Navíc nátěr neřeší kolize v noci nebo za silné mlhy, kdy vizuální kontrast ztrácí význam.

Systémy detekce a umělá inteligence

Největší naděje se vkládá do moderních technologií využívajících umělou inteligenci (AI) a radarové systémy. Kamery, radary, nebo akustické senzory instalované na větrných parcích nepřetržitě monitorují vzdušný prostor.

Systém dokáže identifikovat blížící se ptáky (často i konkrétní druhy) a jejich směr letu. Pokud hrozí bezprostřední kolize (např. s hejnem nebo ohroženým dravcem), systém vyšle signál a provoz turbíny se na potřebnou dobu omezí či zcela zastaví (tzv. curtailment). Po odeznění nebezpečí se turbína automaticky znovu spustí.

První testy těchto systémů v lokalitách ohrožených dravci ukázaly dramatický pokles úmrtnosti. V některých případech, kde se testoval systém schopný identifikovat různé druhy na základě milionů snímků, klesly počty fatálních střetů o neuvěřitelných 82 %.

Tyto systémy už se úspěšně používají na rizikových místech, což z nich činí jeden z nejslibnějších směrů prevence. Jsou účinné i v noci a za špatné viditelnosti, kde selhávají vizuální metody.

Další opatření

Další možnosti zahrnují jemnější, ale důležitá opatření jako operativní omezení nebo vypnutí turbín v době nejintenzivnější migrace nebo za podmínek snížené viditelnosti (mlha, nízká oblačnost). Toto řešení je finančně náročné, protože omezuje výrobu, ale v citlivých oblastech je nezbytné. •

Design a osvětlení: Moderní turbíny mají obvykle větší lopatky, které se točí pomaleji, a jsou tak o něco lépe viditelné. Dříve používané stožáry a nosníky, které vytvářely lákavé hnízdní nebo posedové příležitosti pro dravce, se postupně eliminují. Důležité je také volit osvětlení turbín (pokud je nutné) tak, aby nebylo pro ptáky dezorientující.

Klíčem tedy je aby úřady a investoři dbaly na výběr správné lokality a vyloučení výstavby v kriticky citlivých oblastech – v blízkosti migračních tras, hnízdišť dravců a cenných přírodních lokalit. V přijatelných oblastech je pak nutné vyžadovat technická řešení, jako jsou kontrastní nátěry nebo drahé, ale vysoce efektivní systémy detekce s umělou inteligencí, které umožňují turbínu v případě hrozící kolize včas zastavit.

Vědecká řešení existují a nabízejí reálné cesty ke snížení úmrtnosti, avšak jejich využití nesmí být dobrovolné – mělo by být tvrdou a vymahatelnou podmínkou pro provoz každé turbíny v jakékoli potenciálně rizikové oblasti. Dokud nebudou tato opatření standardem, budeme na každou novou větrnou elektrárnu pohlížet s obavou, přestože s jedná o technologii, která výrazně pomůže omezit závislost na fosilních palivech a přinese peníze do obecních rozpočtů.

Zdroje:
• May, R., Reiten, I. K., Røskaft, E., Vang, R. R., Bevanger, K. (2020). Black blade reduces bird fatalities at wind farm. Ecology and Evolution, 10(23), 13614–13621.- Klíčová studie o snížení úmrtnosti ptáků natřením jedné lopatky načerno na farmě Smøla.

• Česká společnost ornitologická (ČSO): Mapy citlivosti ptáků vůči výstavbě větrných elektráren a Stanoviska k větrným elektrárnám

• Modeling bird mortality from domestic cats, windows, communication towers, and wind turbines: A spatial extrapolation. Biological Conservation, 171, 281-290. - meta studie porovnávající mortalitu ptáků zpúůsobenou antropogenní činnsotí v USA

• Identiflight
• Aves wind