„Neškodný“ CO₂

CO2​ je jen 0,04 %

Ano, tohle je pravda, ale jde o funkci, kterou v té atmosféře má, ne o jeho celkový objemový podíl. Atmosféra se skládá hlavně z dusíku a kyslíku (99 %), které nejsou skleníkové plyny. Skleníkové plyny tvoří jen malou část, ale mají zásadní funkci: pohlcují a zpětně vyzařují tepelné záření Země.

Přirovnejme si to k jedu. I stopové množství vysoce účinné látky může mít dramatické důsledky. CO2​ má schopnost zadržovat teplo. Zvýšení z 0,028 % (před průmyslovou revolucí) na 0,042 % (dnes) znamená velký nárůst skleníkového efektu.

CO2​ je „hlavní ovládací prvek“, který spouští zpětné vazby. I z pradávné historie planety je prokázána přímá souvislost mezi rostoucím podílem CO2​ a globální teplotou. Když CO2​ zvýší teplotu, zvýší se odpar a množství vodní páry v atmosféře (další skleníkový plyn). CO2​ sice není nejsilnější skleníkový plyn, ale působí jako termostat, který ovládá celý cyklus.

Tento efekt jsme celá desetiletí neviděli, protože jej zakrývaly jiné emise způsobené lidmi. Byly to sloučeniny síry, které tvořily v atmosféře aerosoly, které mají výrazný ochlazující efekt. Jejich omezení díky odsíření průmyslových provozů tedy způsobilo, že se naplno ukázal efekt jaký mají skleníkové plyny. V poslední době se to projevilo zejména v lodní dopravě, kde se masivně odsiřovalo až v posledních letech.

CO2​ je zásadní pro rostliny

Ano, to je, protože rostliny jej potřebují pro fotosyntézu. Zemi však nemůžeme přirovnat ke komerčnímu skleníku, kde pěstitelé uměle zvyšují CO2​ pro maximalizaci výnosů. Skleníky jsou dokonale řízené systémy, kde pěstitel kromě CO2​ kontroluje také vodu, živiny a teplotu. To se Zemí nedokážeme.

Hlavním problémem globálního oteplování pro rostliny jsou vlny veder a sucha. Rostlina v horku a suchu přeřadí na režim přežití: uzavře průduchy, aby neztratila vodu. Tím ale přestane přijímat CO2​, a jeho efekt tak končí. Případný přínos CO2​ je proto snadno převážen doprovodnými klimatickými extrémy.

Pokud rostliny rostou příliš rychle díky CO2​, často nestihnou z půdy nabrat dostatek živin. To vede k poklesu nutriční hodnoty klíčových plodin, což je hrozba pro globální bezpečnost potravin.

„Vliv člověka na globální oteplování se nemůže rovnat přírodním vlivům“

Důkazy z posledních 40 let tomuto tvrzení odporují. Sluneční aktivita během nejprudšího oteplování v historii Země klesala nebo stagnovala. Nejpřesvědčivější je však pohled do atmosféry. Kdyby oteplování způsobovalo Slunce, oteplovala by se celá atmosféra. Měření ale ukazují, že se otepluje povrch Země a spodní vrstvy atmosféry (kde CO2​ zadržuje teplo), zatímco horní stratosféra se ochlazuje, protože teplo od Země k ní nemůže projít skrze CO2​ zachycené dole. Takto funguje skleníkový efekt.

Přírodní vlivy jako změny oběžné dráhy Země (Milankovičovy cykly) jsou klíčové pro vývoj klimatu, pro střídání dob ledových. Fungují však na tisíciletých časových měřítcích. Nemohou vysvětlit prudký nárůst teplot během pouhých 150 let. Navíc v aktuální situaci tyto cykly působí spíše ochlazení. V diskusích jsou zmiňovány i další faktory, jako je pohyb kontinentů nebo změny proudění, ty však nemohou mít vliv na takto rychlé oteplování. V minulosti byly pro rychlou změnu klimatu a následné vymírání druhů zásadní i velké sopečné erupce nebo střety s mimozemským tělesem. K ničemu takovému, co by výrazně ovlivnilo globální teplotu na Zemi, ovšem v posledních staletích nedošlo. Podrobné vysvětlení toho, proč přírodní cykly a Slunce nevysvětlují současné rychlé oteplování, naleznete tady.

Z hlediska vývoje klimatu na Zemi a života na ní jak jej známe není důležitý konkrétní stav atmosféry, ale rychlost a intenzita, s jakou se tepelná bilance planety mění. Tento jev lze vysvětlit jen masivním přírůstkem CO2​ z fosilních paliv. Proč je zásadní rychlost? Už jsem to trošičku nastínila. Při takto extrémně rychlé změně klimatu se aktuální život na Zemi nedokáže včas adaptovat. To platí pro člověka.

Článek z cyklu Ekologické bludy pod rentgenem

Kam dál:
Fakta o klimatu - emise