Podle ČEPS lze zavřít Počerady, Kladno a polovinu Chvaletic

Proč uhlí končí dříve, než se čekalo?

Hlavním motorem odchodu od uhlí není jen ekologie, ale především ekonomika. Tržní cena elektřiny v posledních letech klesá, zatímco cena emisních povolenek zůstává vysoká. Provozovatelé uhelných zdrojů se tak dostávají do situace, kdy náklady na výrobu převyšují tržní cenu elektřiny. Například v elektrárně Počerady tvoří náklady na povolenku drtivou většinu výrobní ceny. Soukromí rovozovatelé jako Sev.en proto nechtějí dál dotovat ztrátovou výrobu.

Ještě v roce 2023 /23 se výroba z uhlí i přes vysokou cenu povolenky vyplatila, protože cena surové elektřiny byla vysoká. Loni došlo ke zlomu. Cena elektřiny na trhu už je tak nízká, že se díky povolence výroba z uhlí nevyplatí.

V energetice funguje trh tak, že jako první vyrábějí nejlevnější zdroje (slunce, vítr, jádro), pak plyn a úplně poslední ty nejdražší – což je dnes kvůli povolenkám právě uhlí.

Fakta o klimatu píšou, že "tento zdroj už skoro nic nevyrobí" Myslí tím, že v roce 2026 už bude povolenka tak drahá, že tyto elektrárny budou většinu roku stát, i kdyby byly papírově v provozu. Proto jejich oficiální uzavření způsobí výpadek jen 1–2 % výroby.

Vyšší cena vlastí výroby než dovozu?

Vyvstává tedy otázka, zda se v době, než se postaví další zdroje, vyplatí dotovat uhlí ze státního rozpočtu a platit za vyrobenou elektřinu vyšší cenu díky povolenkám nebo elektřinu dovézt. Už nyní v určitých momentech dovážíme levnější elektřinu z OZE a tyto naše„špinavé zdroje“ stojí nebo nejedou naplno. Za poslední roky klesl jejich podíl na výrobě o třetinu.

Zvládne Česko fungovat bez těchto elektráren?

Studie spolku Fakta o klimatu "2026: Konec uhlí v Česku?" se zaměřila na tři klíčové oblasti: bezpečnost dodávek, dovoz elektřiny a cenu.

Bezpečnost dodávek: Analýza ukazuje, že i po odstavení těchto zdrojů (o celkovém výkonu cca 2,4 GW) zůstává tzv. index LOLE (očekávaná doba nedodávky) pro nejbližší roky na nule. To znamená, že zbývající zdroje a možnosti dovozu jsou dostatečné k pokrytí domácí spotřeby.

ENTSO-E ale mluví pro Česko o LOLE 20 v roce 2028. Rozdíl je v tom, že ENTSO-E počítá s odstavením všech uhelných zdrojů. Což je varování, které nám říká, co se stane, když nepohneme s náhradami za ostatní uhelné zdroje.

Odstavení těchto elektráren by proměnilo Česko z exportéra na mírného importéra. Odhadovaný objem dovozu by činil pouze 1–2 % roční spotřeby. Výhodou je, že máme z čeho brát díky poměrně vysokým číslům současného exportu.

Dopad na cenu: Podle modelování by vliv na tržní cenu elektřiny byl zanedbatelný – v průměru o 0 až 2 €/MWh (tedy jednotky haléřů na kilowatthodinu).

S tím, že z hlediska zdrojové přiměřenosti zvládne Česko fungovat i bez elektráren Chvaletice, Počerady a uhelné části Kladna potvrzuje i dnes zveřejněná analýza ČEPS.

Ačkoliv studie Fakta o klimatu i ČEPS vyznívá optimisticky, existují oblasti, kde panují obavy

1. Spoléhání se na dovoz: Podle studie by měl být dovoz sice jen 1-2% spotřeby ročně, ovšem za předpokladu, že se podaří nahradit 4 – 5% roční spotřeby novými zdroji nebo větším vytížením těch stávajících. Případně, pokud vyjde predikce Fakt o klimatu, že už letos budou tyto zdroje po většinu roku stát, nemuselo by to být ani potřeba. Stoprocentně ale budou nové zdroje potřeba v blízké budoucnosti, pokud skončí i další uhelné zdroje dříve. Právě v budování nových zdrojů a modernizaci sítě ČR výrazně zaspala a teď to bude dohánět. Je ovšem otázkou, zda k tomu bude se současnou vládní garniturou vůle. Mnohými je dovoz vnímán jako rizikový, zejména ve chvíli, kdy končí uhlí i v mnoha sousedních zemích, které se též chtějí spoléhat na dovoz a evropská síť stále není dostatečně propojená a robustní aby vydržela výkyvy. 2. Podpůrné služby (stabilita sítě): Elektrárny neprodukují jen silovou elektřinu, ale poskytují ČEPS tzv. podpůrné služby. Ty studie neposuzovala, protože to musí udělat přímo ČEPS. Pro služby výkonové rovnováhy, tedy pro stabilitu frekvence regulaci výkonu podle analýzy ČEPS platí, že je možné elektrárny odpojit. Jinak je tomu u systémové přiměřenosti. Tedy dostupnosti a použitelnosti těchto zdrojů pro regulaci napětí, obnovu provozu po poruše, a umožnění lokálního redispečingu včetně opatření pro udržení provozuschopnosti a bezpečnosti elektrizační soustavy. Zde ČEPS doporučuje nechat v provozu 2 ze 4 bloků Chvaletic.

ℹ️ Pro bezpečný provoz elektrizační soustavy je nutné dočasně zachovat dva ze čtyř bloků elektrárny Chvaletice na Pardubicku. Elektrárna Počerady a uhelná část teplárny Kladno naopak mohou ukončit výrobu. Vyplývá to z právě zveřejněného vyhodnocení dopadů, které jsme v souladu s… pic.twitter.com/mbQlfMaZRp

— ČEPS (@Skupina_CEPS) January 27, 2026

3. Riziko zpomalení změn v energetickém mixu: Pokud ČEPS dojde k závěru, že jsou tyto elektrárny pro síť nezbytné, může stát nařídit jejich provoz. V takovém případě by daňoví poplatníci museli provozovateli prostřednictvím státního rozpočtu hradit vzniklé ztráty. Vývoj správným směrem nastartovala paradoxně až válka na Ukrajině. V tuhle chvíli ale Tykačovi velmi nahrává současná politická situace, která transformaci bude brzdit.

Aktuální stav

 „Respektujeme stanovisko ČEPS, další postup bude přesně podle energetického zákona. To znamená, že ERÚ nyní dopočítá výše ceny za službu poskytnutí výkonu,“  řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček k dnes vydaným výsledkům analýzy ČEPS s tím, že je podle něj rozhodující bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny a tepla.

Nyní je na řadě ERÚ, který bude posuzovat ekonomické náklady a rozhodne o tom, zda dva bloky v Chvaleticích nařídí provozovat dále a o sanací nákladů majiteli. O tom, zda majitelem bude nadále Tykač není rozhodnuto. ERÚ nyní také musí posoudit odstavení elektrárny Kladno z hlediska dodávek tepla.

Kontext celkové výroby elektřiny v ČR

Pro představu. Uhlí aktuálně tvoří zhruba 33% výroby elektřiny v Česku. V roce 2022 tento podíl tvořil o deset procent více. Z toho téměř polovinu tvoří právě elektrárny Počerady, Chvaletice a Kladno. Celkově tedy jde o výpadek zhruba 16% výroby elektřiny (V letech, kdy se jim ekonomicky vyplatilo jet na vyšší výkon). Loni toto trio vyrobilo necelých 12% celkové výroby. Zbývající procenta převzaly soláry a jádro. Fakta o klimatu předpovídají, že letos podíl Sev.en klesne téměř na nulu.

Aktuální vývoz z ČR se pohybuje kolem 10% z celkové výroby. Z těchto čísel tedy vyplývá, že nějakých 6% respektive 2% bude muset ČR vykrýt jinak. Pokud se nevyplní předpoklad Fakt o klimatu o úplném přirozeném útlumu elektráren Sev.en a čísla budou podobná loňsku. Výše zmíněná studie počítá s tím, že většinu pokryjí nové zdroje a větší vytížení stávajících zdrojů a dovoz max 2% spotřeby za rok.

Zdroje:
Studie Fakta o klimatu „konec uhlí v česku 2026“
ČEPS
ČT24