Přijdou Krkonoše o arkto-alpínské bezlesí?

Les se posouvá vzhůru – jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v ČR

Arkto – alpínské bezlesí se tu utvořilo díky klimatickým podmínkám, které stromy nenechaly vystoupat až do nevyšších partií hor. Daly tak prostor unikátnímu společenství, kombinaci severské a alpínské přírody, která zde po ústupu doby ledové zůstala izolovaná a vznikly tu druhy, které jinde nenajdete, nebo je najdete až daleko v Alpách, Karpatech či Skandinávii.

Výzkum probíhá v několika veřejnosti nepřístupných lokalitách, například na stráni Vysokého kola. Ve středních Krkonoších se horní hranice lesa pohybuje mezi 1300 až 1400 metry nad mořem a mírně se mění v závislosti na orientaci svahu a klimatických podmínkách v místě. Vědci se sem pravidelně vracejí od roku 2017.

„Na každé této ploše získáváme řadu informací, například kolik je tam stromů, jak jsou staré, jaké mají rozměry a jak rychle rostou. Šetření v místě se periodicky opakuje a vyhodnocují se změny na plochách, které reprezentují, co se v Krkonoších odehrává. Snažíme se zjistit, jakou má postup horní hranice lesa dynamiku a jestli probíhá všude stejně.

Cílem výzkumu je zjistit, jaké jsou vyhlídky na udržení alpínského bezlesí v Krkonoších do budoucna v kontextu pokračujícího růstu teplot a s ním souvisejícím vzestupem horní hranice lesa,“ řekl pro ČTK Václav Treml .

Je to problém, nebo ne?

Jak se to vezme. Pro unikátní arkto – alpínský ekosystém s glaciálními relikty a endemity určitě ano, protože jsou většinou vázány na bezlesí. Nicméně z pohledu přírody to zas takový problém být nemusí. Mohou tu vzniknout nové, lesní ekosystémy.

Podle Tremla nehrozí, že by Krkonoše zarostly do konce století.

Brání tomu faktory jako silný vítr, mráz a sníh, který stromy poškozuje. Také kleč, díky které se semenáčky jiných stromů hůře uchycují. Nízká teplota tedy není jediný faktor, který ovlivňuje, že je ve vrcholvých partiích Krkonoš bezlesí. Mezi ty hlavní patří i výška a délka trvání sněhové pokrývky, vítr a laviny. Z teplotního hlediska jsou některé, v současné době bezlesé, vrcholy Krkonoš pod hranicí lesa.

Smíšený les ve vyšších polohách

V blízkosti hranice lesa se vyskytuje především smrk. Lesníci však pozorují, že se čím dál výše daří i dalším původním krkonošským druhům stromů jako je například buk.

Současnou podobu krkonošských lesů ovlivnilo zejména vytěžení původních smíšených lesů a zalesnění smrkem. Málo odolnou smrkovou monukulturu pak zasáhlo velké znečištění oxidy síry v posledních desetiletích minulého století a kůrovec.

Horní hranice lesa postoupila i díky tomu, že se po vysídlení původních obyvatel přestalo v Krkonoších pást a travařit. Krkonoše tak začaly opět zarůstat. V současné době se však na Krkonoše toto hospodaření, které výrazně pomáhá udržovat především květnaté louky, vrací.

Horní hranice lesa se díky zvyšující se teplotě zvedá všude. Krkonoše mají tu nevýhodu, že horní hranice lesa je blízko jejich vrcholů.

Zdroje:
Opera Concortica CT24