Prvomájový polibek pod odkvetlou třešní. Zvykejme si

Tradice májového polibku v ohrožení

Tahle tradice vznikla jako víra v to, že polibek přinese páru, někde se píše ženě, štěstí a krásu po celý rok. Jenže třešně už několik let vykvetou o několik týdnů dříve a na 1. Máje jsou mnohde už odkvetlé. Polibku chtivé páry se tak musí vydat do vyšších nadmořských výšek. Letos už jsou třešně odkvetlé i u nás ve Vrchlabí těsně pod Krkonošemi v nadmořské výšce nějakých 350 m.n.m. Pomalu tak mizí zvyk, který byl dlouhou dobu součástí naší kultury.

Výlet do Japonska za Sakurami

Kvetení třešní, přesněji japonských sakur, je pro Japonce ještě důležitější událost než náš prvomájový polibek. Kvetení sakur je pro ně symbolem příchodu jara, obnovy a také pomíjivosti života. V tomto období tam probíhá tradice zvaná „Hanami“, což znamená v překladu „kochání se květy“. Sakury jsou považovány za neoficiální národní květinu. Jejich nádherné růžové květy mají velký ekonomický význam, protože přilákají mnoho turistů.

Časy se mění

Není tak divu, že v Japonsku kvetení Sakur věnují nemalou pozornost i vědci. Japonská meteorologická agentura sleduje kvetení sakur po celé zemi už od roku 1953 a vydává předpovědi, kdy a kde sakury vykvetou. Existují i moderní technologie, jako je například „Sakura AI Camera“, která pomáhá hodnotit zdraví stromů pomocí fotografií. Využívají se i data ze sociálních sítí a internetových vyhledávačů k mapování postupu kvetení. Historie sledování kvetení sakur v Japonsku sahá až do 9. století. První záznamy pochází do roku 812 n. l. V roce 2021 bylo dokonce zaznamenáno nejrannější datum plného rozkvětu v Kjótu za posledních více než 1200 let.

V ČR letos kvetou třešně v průměru o dva až tři týdny dříve než před několika desítkami let.

Můžeme si vzpomenout na letošní teplé březnové dny. Třeba v Praze bylo naměřeno až 15 stupňů Celsia. A právě takové delší teplo na začátku jara probouzí stromy k životu dříve, než jsme byli zvyklí. Loni to však byl ještě větší extrém. Proč je to problém?

Výrazně větší riziko pomrznutí

Jedním z největších rizik jsou pozdní jarní mrazy. Stále platí, že riziko mrazíků končí se „zmrzlými“ na konci května. Nicméně riziko květnových mrazů je výrazně nižší než v březnu a dubnu. Tyto mrazy mohou poškodit křehké květy a mladé plody, a to se pak samozřejmě projeví na úrodě.  Vzpomeňme na loňské meruňky.

Květy bez opylovačů

Tohle si málokdo uvědomuje. Pokud stromy odkvetou dříve než se probudí dostatečné množství opylovačů, počasí bez mrazů nebo sebelepší ochrana pomocí fólií či zatápění v sadech, úrodu nezachrání.

Při pohledu na odkvetlou třešeň tak vidíme nejen to, jak mizí jedna z dlouholetých tradic, ale zejména to, jak se mění příroda i u nás ve střední Evropě v důsledku globální změny klimatu.