Sjezdovka jako Místo pro přírodu

„O louku se až donedávna perfektně starali její vlastníci, ale to už dnes bohužel není v jejich silách,“ říká David Číp. „Před čtyřmi roky proto po dohodě s nimi převzal péči Velkojaroměřský pozemkový spolek. Kosí tu, hrabou a hromady trávy stahují každoročně v rámci letního ochranářského tábora Olešenka desítky dobrovolníků.“  Až sem letos na přelomu července a srpna dobrovolníci opět přijedou, už budou dělat takříkajíc „na svém“. Vlastníci se rozhodli louku prodat a přednostně ji nabídli právě Českému svazu ochránců přírody.

Od lyžařských vleků k orchidejím a masožravkám

Ještě v 90. letech zde fungoval vlek typu EPV 300 s nekonečným lanem. Právě sportovní využití paradoxně lokalitu připravilo pro dnešní botanické bohatství. Aby se dalo lyžovat, musel se svah pravidelně čistit od náletových dřevin. Prudký sklon navíc znemožnil vjezd těžké zemědělské techniky, takže louka nebyla nikdy intenzivně hnojena. Vzniklo tak tzv. oligotrofní (živinami chudé) stanoviště, které je pro vzácné druhy rostlin klíčové.

Mozaika biotopů: Od sucha po mokřad

Sjezdovka není jen obyčejný kopec. Díky severozápadní orientaci a specifickému geologickému podloží na rozhraní krystalinika a křídových usazenin se zde potkávají dva světy. Středem svahu protékají drobné prosaky a prameniště. Zde najdete masožravou rosnatku okrouhlolistou, toliji bahenní nebo prstnatec májový.Vyšší suché partie hostí pětiprstku žežulník, vemeníky a vzácné druhy motýlů, jako je modrásek bahenní či okáč rosičkový.

Pátrání po „ztracené“ hlavince

Největším lákadlem pro odborníky zůstává hlavinka horská. Tato kriticky ohrožená orchidej zde byla naposledy potvrzena před více než deseti lety. Ochránci z pozemkového spolku JARO Jaroměř však věří, že její semínka v půdě stále spí. Současný management louky je proto nastaven jako „záchranná mise“ – používá se mozaikové kosení a záměrné narušování drnu, aby se vytvořil prostor pro její opětovný růst.

Jak se o místo pečuje?

Bez lidské pomoci by Sjezdovka rychle zarostla lesem a orchideje by zmizely. O lokalitu se starají dobrovolníci, zejména v rámci letního tábora Olešenka. Ti každý rok ručně kosí nejprudší pasáže, kde by technika neuspěla. Výkupem do vlastnictví ČSOP (v rámci kampaně Místo pro přírodu) je nyní zajištěno, že tento unikátní kus země neustoupí rekreační výstavbě a zůstane zachován i pro další generace.

V rámci kampaně Místo pro přírodu již Český svaz ochránců přírody vykoupil 218 hektarů přírodně cenných pozemků na 61 místech v různých koutech České republiky. Další se připravují, například v Českém středohoří. Přispět na záchranu těchto unikátních míst může každý – buď na konto veřejné sbírky Místo pro přírodu 9999922/0800, nebo jednoduše online přes portál Místo pro přírodu.

Zdroje:
• Místo pro přírodu
• ČSOP JARO Jaroměř