Stamiliony pro Pavla Tykače, místo pro obce?

Zákon požaduje rekultivaci

Zákon těžařům ukládá, že po ukončení těžby musí území projít rekultivací. Zde by taková rekultivace vyšla podle Deníku N, který na tuto roky probíhající kauzu opět upozornil, na miliardy korun. Ty má Tykač na zvláštním, zákonem požadovaném, účtu.

Už dřívější ministr životního prostředí Richard Brabec navrhl jiné řešení

Místo umělé rekultivace zde má na části území vzniknout Národní přírodní památka - území ponechané vlastnímu vývoji. Myšlenku podporuje i současná vláda. Výhodné to je samozřejmě i podle Pavla Tykače. Kolik by ho stála takováto samovolná obnova? Ani korunu. Bylo tedy předjednáno, že ušetřené peníze půjdou prostřednictvím Státního fondu životního prostředí (SFŽP) okolním obcím - Most, Horní Jiřetín, Vysokou Pec a Vrskmaň .

Konečná částka

Stát počítá zhruba s částkou 1 miliardy korun. Báňský úřad částku vysvětluje takto. Tykač má na účtu na revitalizace zákonem danou částku 2,8 miliardy. Aktuální plán s rezervací má vyjít na 1,8 miliardy. Jde tedy o rozdíl mezi částkou na rekultivačním účtu a částkou, která bude ještě investována dle nového plánu s přírodní rezervací. Původní plán bez přírodní rezervace měl dle Sev.en. vyjít na 2,3 miliardy korun.

Tykačovi lidé však v srpnu přišli s poloviční částkou počítanou jako rozdíl mezi cenou revitalizace dle starého a nového plánu a to ještě před odečtením daně a ceny pozemků, které by Tykač převedl na stát. Obcím by tedy zůstalo zhruba 200 milionů korun.

V minulých dnech přišlo MŽP s tím, že báňský úřad, který dohlíží na čerpání peněz na rekultivace nepravomocně rozhodl, že by se mělo jednat o původní, státem předpokládané částce cca 1 miliarda. Obce by tedy měly po odečtení daně a pozemků dostat 667 milionů korun. Bez pozemků, které stát od Tykače přijmout nemusí, by částka převyšovala 800 milionů.

Do celé kauzy se vložilo i Hnutí duha, které dříve pomáhalo Jiřetínu v boji proti Tykačovi, který měl v plánu rozšíření těžby právě pod tímto městem. Tomu se naštěstí podařilo zabránit i kvůli celosvětově sílícímu tlaku na ukončení těžby fosilních paliv obecně.

„“Pavel Tykač zjevně zamýšlí utéct se stovkami milionů korun, které byly určeny na obnovu Podkrušnohoří.  Snaží se k tomu bohužel zneužít koncept sukcesních rekultivací, které jsou samy o sobě pro přírodu a krajinu skvělé. Oceňujeme, že pan ministr Hladík je podle vyjádření z posledních dnů rozhodnutý hrozícímu vyvedení peněz zabránit,“ říká Rovenský z Hnutí Duha.

Schůzky Tykačova týmu se starosty

Deník N také přišel se zprávou o schůzce starostů s Tykačovými lidmi a nabídce memoranda o spolupráci mezi obcemi a Tykačem. To díky bohu obce nepřijali. Tímto způsobem si chce Tykač nejspíše vylepšit vyjednávací pozici se státem, zejména ohledně výsledné částky.

Část lomu bude sloužit k výrobě zeleného vodíku

Přirozené obnově bude ponechána jen část lomu ČSA o kterém je tu řeč. Jde o hnědouhelný povrchový lom, kde se dlouhé roky těžilo (podle Sev.en) nejkvalitnější hnědé uhlí v Evropě. Lom je témež vytěžený a zbytky zásob se nachází za hranicí schválených ekologických limitů. Na části, kde se už netěží, již probíhají sanační práce a vznikne tu vodní plocha. Bude tak obnoveno Komořanské jezero, které právě díky těžbě zaniklo. Jezero bude částečně sloužit rekreaci, ale hlavně energetice. Měly by zde být intalovány solární panely a výroba zeleného vodíku.

Podíl na nápravě škod jako samozřejmost

Ikdyž lobby byla velmi silná, Tykačovi se nepodařilo prolomit limity těžby. Odklon od fosilních paliv je realitou. To, že se tyto firmy velkou měrou podílejí na obnově těchto území, je velmi dobře.

Celý projekt revitalizace tohoto území spolufinancuje MŽP i EU z programů určených právě pro tyto regiony, které se potýkají, a budu potýkat, se socioekonomickými a ekologickými problémy souvisejícími i s ukončením těžby. Otázkou je, zda je to správně.

Zdroje:
Předmětná smlouva mezi Státním fondem ŽP a Tykačovou Sev.en
Sev.en přerušuje těžbu v lomu ČSA na Mostecku, propustí 500 lidí.
Informace k připravované Národní přírodní památce Lom ČSA
Nepravomocné rozhodnutí Báňského úřadu
Celé vyjádření Hnutí Duha k případu

Greenmine – vize budoucnosti této lokality
Text pro media na webu Sev.en