Svatý Hubert a jeho jízda

autor: Mgr. Jana Hájková
Na mnoha místech v České republice se již touto dobou běžně konala, někde přijde její čas o nadcházejícím víkendu. Řeč je o tzv. Hubertově jízdě. Letos nám to bohužel trochu zhatil virus a vládní omezení. Jedná se o napodobení honu na lišku. Tato tradice byla udržována jak v Evropě, tak i v Severní Americe. V dnešní době však již nejde tolik o přemožení zvířete, nýbrž o zábavu a sportovní vyžití. Svátek svatého Huberta se slaví vždy 3. listopadu a každoročně se díky tomuto patronovi a ochránci myslivců, lovců a jezdců koná hon.

V minulých staletích se na evropském kontinentu konaly hony na divoká zvířata, ať už v lese či na polích nebo loukách. Jistě znáte mnohá vyobrazení z královských či panských dvorů právě z nějakého honu. Dnes je zákonem lov z koně zakázán.Tehdá se lovila nejrůznější zvěř od zajíců, lišek, divokých prasat, bažantů nebo srnců a jelenů. Postupem času ale přestávalo jít o samotný lov a z takovéto akce se stávala hlavně společenská událost. Tradiční hony se změnily na tzv. parfosní. „Už nešlo o krev, ale spíše o sportovní stránku věci, zvíře dostihnout a přemoci, ale nezabít. Jako nejlepší na hon se ukázaly lišky - byly nejrychlejší a nejchytřejší a hon tak byl nejnapínavější.“ (zdroj: 1) Parfosní hony započaly svou tradici po druhé světové válce. Klasickým honům je doposud dávána přednost v Anglii. Hubertova jízda je jakýmsi zakončením jezdecké sezony. Počasí v tuto dobu bývá většinou podzimní a ke skvělé atmosféře přispívá i pestrobarevné listí.

Hubertova jízda na etapy

Před samotným zahájením Hubertovy jízdy bývají jezdci rozděleni do několika skupin dle svých jezdeckých dovedností a zkušeností. Nejprve přichází na řadu slavnostní zahájení, kde se vzdává hold právě svatému Hubertovi, jemuž se připíjí na zdraví, a to vždy zásadně jen levačkou. „Po slavnostním zahájení a pronesení úvodní řeči, kde jsou jezdcům připomenuta i pravidla Hubertovy jízdy přijde na řadu stužkování jezdců a v některých případech i odměna pro koně v podobě nabodnuté hrsti ovsa.“ (zdroj: 2)

Liška a master

Nejprve do lesa vyráží „liška“, tedy jezdec, který má připnutý liščí ohon na rukávu svého saka. Dostává oproti ostatním jezdcům značný náskok, přičemž vytyčuje trasu Hubertovy jízdy, která se každoročně mění. Přitom značí stezku uměle vyrobenou liščí močí. Teprve po nějaké době za liškou vyrážejí jezdci se psy, tzv. lot. Většinou se jedná o lovecká plemena jako například jezevčík, ohař a jiní.

V čele lovu jede nejzkušenější, kterého označují master. Právě na jeho pokynu záleží, kdy skutečný lov započne. Často mívá master na sobě červený kabát, aby jej všichni jezdci dobře viděli. !Právě červené sako pomáhalo mnohočetnému peletonu koní a jezdců bezpečně určit, kde se právě nalézá master, neb úkolem mastra bylo stopovat zvěř, tudíž udávat směr honu.“ (zdroj: )

V lotu jedou nejčastěji temperamentní koně se zkušenými jezdci hned za vedoucím mastrem, méně zkušení jezdci pak spíše na konci skupiny. Po celé délce trasy štvanice za liškou musejí jezdci překonávat nejrůznější překážky, například přeskakovat kmeny stromů, brodit se vodou apod. Po celou dobu Hubertovy jízdy je master hlídá a zapisuje každý jejich prohřešek. Trestné body získávají třeba za špatné či špinavé oblečení jezdce, špinavého koně či jeho znečištěné případně nevhodné ustrojení, dále jsou minusové body za spadnutí jezdce z koně, ale i za jeho neposlušnost nebo například za odchýlení se z trasy ostatních jezdců, též za rozbití výstroje či ztrátu části oděvu. Jezdci začátečníci mají například možnost překážku místo skoku obejít. Ale i za to dostávají trestné body a tento prohřešek jim bude u večerního soudu (i když mírněji) přičten. V žádném případě nesmějí jezdci předjet mastra a už vůbec ne lišku. Pokud se tak stane, budou u večerního stolce přísně sankcionováni.

Výjimkou nebývá ani rozdělení trasy na dvě části, přičemž v její polovině se mohou jezdci i koně občerstvit a trochu si odpočinout před dalším výkonem.

„Poslední fází Hubertovy jízdy bývá obvykle hon na lišku, tzv. halali. Ten spočívá v ukořistění liščího ocasu, který se buď připevňuje na lano nad trať závěrečného halali nebo jej liška odhodí na zem či jej jezdci mohou strhnout z jejího kabátu. Vítězem lovu se pak stává ten jezdec, kterému se podaří tuto vzácnou trofej ukořistit.“ (zdroj: 2) Lapení lišky probíhá zpravidla v místech, kde je bezpečný střet tolika koní pohromadě a králem honu se stává právě ten, kdo jako první uzme liščí ocas“.

Večer, již bez koní, v nějakém restauračním zařízení probíhá soud. Soud s těmi, kteří se během Hubertovy jízdy dopustili nějakého prohřešku, jež master po celou dobu pečlivě zapisoval. Tito hříšníci se mohou vyplatit rundou pro ostatní. „Je zakázáno jezdcům všem podpláceti tuto stolici dary toliko nepatrnými a patoky nedobrými.“ (zdroj: 1)

Zdroje informací:
1) www.guffoo.cz
2)www.distanc.cz



autor:
datum vydání:
5. listopadu 2020


Diskuze k článku „Svatý Hubert a jeho jízda“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!