Tajemství vajec ptáků, obojživelníků a plazů

Obojživelníci a jejich "želatinová pouzdra"

Představte si malou, průhlednou kuličku obalenou v rosolovitém materiálu. Tak nějak vypadá typické vajíčko žáby nebo mloka. Obojživelníci svá vajíčka kladou do vody nebo velmi vlhkého prostředí.

Jejich vajíčka nemají pevnou skořápku jako ptačí vejce. Místo toho jsou chráněna želatinovým obalem. Tento obal má několik důležitých funkcí: drží vajíčka pohromadě ve shlucích nebo šňůrách ( i podle toho poznáme o jaký druh se jedná), slouží jako bariéra proti některým predátorům. Uvnitř této želatinové vrstvy se vyvíjí embryo, které se nakonec promění v larvu. U žab jsou to známí pulci. Ti se pak díky metamorfóze promění v dospělého jedince. Zajímavě to má zřízené mlok skvrnitý. U něj se vajíčka vyvíjejí v těle matky. Ta klade do vody rovnou larvy.

Plazí "kožovité" nebo "tvrdé" schránky

Plazi, jako jsou hadi, ještěrky a želvy, už se na vodu tolik spoléhat nemusí. Jejich vajíčka jsou mnohem odolnější a umožňují vývoj na souši. Jejich schránka je uzpůsobena tak, že vajíčko nevyschne.

Může být buď kožovitá a ohebná, jako u hadů a některých ještěrek , nebo tvrdá a vápenitá u želv a ostatních ještěrek.

Tvrdá vápenitá skořápka, podobná té ptačí, poskytuje vajíčku pevnou ochranu před vnějším prostředím a predátory. Je nejlepší ochranou proti vysychání. Kožovitá skořápka je měkčí a vyskytuje se u druhů, které si vybírají vlhčí místa pro jejich úkryt.

Uvnitř obou těchto typů schránek se nachází embryo, které je obklopeno takzvanými plodovými obaly. Tyto obaly zajišťují embryu výživu, dýchání a odstraňování odpadních látek. Právě to je zásadní rozdíl od vajíček obojživelníků. Ty tyto obaly nemají. Stejně jako u ptáků, prochází potomstvo plazů přímým vývojem bez larválního stádia.

Podobně jako mlok to mají u plazů zařízené ještěrka živorodá, slepýš nebo užovka hladká. U těchto druhů se vejce též vyvíjejí v těle matky. Mláďata se líhnou těsně před porodem nebo těsně po něm. Jedná se o tzv. vejcoživorodost.

Ptačí "vápenité pevnosti"

Ptačí vejce mají pevnou, vápenitou skořápku, která je velmi odolná a chrání vyvíjející se ptačí embryo . Tato skořápka je sice tvrdá, ale zároveň porézní, což umožňuje výměnu plynů – kyslík dovnitř a oxid uhličitý ven. Je dostatečně pevná na to, aby nepraskla když se na něm uvelebí rodič aby ho zahřál, ale ani příliš tvrdá aby ji dokázalo rozbít líhnoucí se mládě.

Stejně jako u plazů, i v ptačím vejci najdeme plodové obaly, které se starají o vývoj embrya . Uvnitř je také bohatá zásoba živin v podobě žloutku a bílku . Žloutek poskytuje tuky, bílkoviny, vitamíny a minerály, zatímco bílek obsahuje vodu a další bílkoviny.

Z ptačího vejce se líhne plně vyvinuté ptáče, které je buď hned schopné se o sebe postarat (nidifugní), nebo potřebuje péči rodičů v hnízdě (nidikolní).

Přeměna vajíček obojživelníků v sofistikovanější plazí a ptačí vejce byla zásadním prvkem evoluce, který umožnil přechod života na souš.