Technický sníh, příroda a lidé

Technický sníh není sníh ale spíše led

Aby se vůbec mohlo zasněžovat musí v noci mrznout a přes den by teplota měla být nejvýše kolem nuly. Další podmínkou je nižší vlhkost vzduchu. Nemělo by tedy být mlhavo. Ovšem existuje technologie, která obstojí i když je +15 stupňů. Využívají ji například ve skiareálu Monínec. Sněžná děla čerpají vodu nejčastěji z nejbližších potoků, řek či jiných vodních ploch. Vzhledem k tomu, že taková kapka vody, která vychází z vodního děla má mnohem kratší čas na zmrznutí než ta, která se snáší a zamrzá ve vyšších vrstvách atmosféry, mají krystalky umělého sněhu spíše charakter ledu.

Takový „sníh“ má výrazně vyšší hustotu než sníh přírodní. U přírodního sněhu se této hustotě blíží podstatě jen firn, tedy starý sníh v konzistenci která připomíná něco mezi sněhem a ledem. Čerstvě napadlý sníh má hustotu i pětinovou. Proč to píšu? Protože právě vysoká hustota technického sněhu a to, že se jedná spíše o led má vliv na půdu a půdní organismy pod ním. Pod přírodním sněhem půda nevymrzne. Pod tím umělým ano, což může být problém pro organismy v ní žijící.

Jiné chemické složení

Přírodní sníh je podstatě jen atmosférická voda. Ten technický, který je vyráběn z povrchové vody, která obsahuje výrazně více dalších látek, může ovlivnit složení půdy, která pak je „přehnojená.“ což je problém zejména v oblastech národních parků a CHKO, kde se ovšem u nás nacházejí ty největší skiareály. Ovšem výrazně větší problém v tomto směru bylo přidávání různých látek aditiv, které zlepšovaly kvalitu sněhu a dostávaly se nejen do půdy, ale i do vodních toků. Většina těchto úprav byla v minulosti zakázána. Nicméně nikdo v tuto chvíli nesleduje jejich obsah ve vodě, protože nejsou zapsány mezi sledované látky. Je to tedy pouze na vědcích, kteří si tyto rozbory zadají.

Technický sníh vydrží déle

To že půda pod technickým sněhem vymrzne je dáno i tím, že technický sníh má nižší teplotu než ten přírodní u toho přírodního se pohybuje teplota jádra krystalu zhruba půl stupně pod nulou u toho technického jsou to -2 až -3 stupně. U výše zmíněné nové technologie je to -5 stupňů celsia. Právě to je důvodem proč technický sníh vydrží déle, což je super pro milovníky zimních sportů, pro přírodu ale nikoli. Jistě znáte pohled na zasněžené sjezdovky a v okolí to už vesele kvete.

Problémem není množství vody

“Zasněžování je celkem dobře kvantifikovatelná složka dopadů na přírodu. Provozovatelé skiareálů říkají, že základem je 30 centimetrů již urolbovaného sněhu na sjezdovce. Na litr technického sněhu spotřebujete 50 procent vody, takže na výšku 300 milimetrů potřebujete dostat 150 milimetrů srážek, tedy 150 litrů na metr čtvereční. To je 1 500 kubíků vody na hektar. Je to základní dávka vody, kterou musíte někde vzít, pokud v prosinci mrzne, ale nesněží, a vy chcete zahájit sezónu. Je to celkem běžná situace.

Pokud to rozpočtete na tři měsíce, nestane se nic, ale vy to potřebujete udělat najednou za tři dny. V tom spočívá problém zasněžování i následná argumentace, která se kolem toho teď vede. Jestli potřebujete právě 1 500, nebo 1 200 či 1 600 kubíků, není takový problém. Problém je v tom, že to musíte udělat v daném momentě velmi rychle. Čili ty vodní toky zatěžuje okamžitá spotřeba vody.“ Říká pro Idnes hydrobiolog Josef Fuksa

Voda zdarma

Dle současných zákonů mají skiareály možnost vodu odčerpávat zdarma. Musí však splňovat základní podmínky „vodního zákona”. Každý areál musí mít od vodoprávního úřadu povolení o odběru povrchových či podzemních vod. Právě toto povolení stanoví maximální odběry a ukládá skiareálům povinnost zajistit především minimální zůstatkový průtok aby nedošlo k výraznému narušení ekosystému vodního toku. V roce 2018 ČIŽP zjistila pochybení u 11% areálů. V předchozích letech to bylo u 1/3 areálů.

V minulých letech se uvažovalo o tom, že se tahle výjimka pro vlekaře zruší. Je to logické, protože všichni kdo vodu odebírají pro svůj bussines za ni platí. Vlekaři se samozřejmě bouří a tvrdí že by to výrazně zdražilo lidem jízdenky. Podle hydrologa Josefa Fuksy by pří současných cenách došlo ke zdražení v řádu korun.

Tím se dostáváme k rentabilnosti skiareálů

Zásadní nákladovou položkou u zasněžování je, krom nákupu technologie, energie a také mzdy zaměstnanců, kteří zařízení obsluhují. Některé z těch nízko položených areálů už skončily, ty výše položené jsou velmi důležitým dílkem ve skládačce zvané cestovní ruch. Právě z něj především žijí obce v místech, kde se v zimě dá ještě lyžovat. Není tedy divu, že obce skiareály podporují bez ohledu na vliv na okolní přírodu.

Nicméně je třeba si uvědomit jednu zásadní věc a to je rozpočtové určení daní v naší zemi. I když peníze utratíte v daném místě, neznamená to, že část daní z vaší útraty, určená pro obce, půjde právě těmto obcím. Záleží totiž na tom, zda má majitel skiareálu či restaurace, kterou navštívíte sídlo v dané obci. Velmi často tomu tak není.

Obce tak vynakládají za turisty nemalé peníze například za odvoz odpadu či čištění odpadní vody. Aktuální turistický poplatek, který platí každý ubytovaný v jakékoli obci, to nespasí, protože velká část turistů je jednodenních. Například Špindlerův mlýn má zhruba 1000 obyvatel s trvalým pobytem. V zimě je tu i 20 000 lidí.

Zdroje:
chmi.cz
cizp.cz
chmi.cz
Idnes.cz