Vlakem pod zemí ze Špindlu přes Pec do Karpacze: Historie, vize a současné plány

Od těžby k turismu

Historie osídlení a hospodářské činnosti v Krkonoších je úzce spjata s těžbou a lesnictvím. Například v Obřím dole u Pece pod Sněžkou se těžila měděná ruda a arzenopyrit už od roku 1511 a trvala 450 let. Těžilo se i v oblasti Špindlerova mlýna. Ve velké míře zde probíhala i těžba dřeva, které bylo využíváno zejména v místním průmyslu, který zde čile kvetl.

S nástupem cestovního ruchu, kdy se Špindlerův Mlýn z letního „Luftkurortu“ proměnil v celoroční destinaci, podobně jako Pec pod Sněžkou a další místa, se změnily dopravní priority. Vzrostla poptávka po efektivnějším propojení, což vedlo k řadě vizionářských, často megalomanských projektů.

Projekt „Elektrické horské dráhy přes Krkonoše“ z roku 1944

Jedním z nejpozoruhodnějších, nerealizovaných plánů, je projekt „Elektrické horské dráhy přes Krkonoše“ z roku 1944, vypracovaný Dipl. Ing. Hansem Pfannerem z Trutnova.

Jedna, ta ambicióznější, varianta ze dvou zahrnovala tunelové propojení Pec pod Sněžkou – Špindlerův mlýn - Mików. Špindlerův Mlýn se měl stát uzlem, kde by se na hlavní trasu napojovala další trať vedoucí od Vrchlabí. V další variantě se pak měla Pec tunelem pod Sněžkou propojit s městy Karpacz a Kowary v Polsku. Na druhé straně pak se Svobodou nad Úpou.

Motivace pro takto rozsáhlý projekt v roce 1944 jsou předmětem spekulací.

Jednou z nich je poválečný turistický rozvoj v duchu nacistické organizace „Kraft durch Freude“, která se zaměřovala na volnočasové aktivity a nebála se „megalomanských projektů“. Další hypotézy směřují k budování dopravní infrastruktury pro „Festung Riesengebirge“ (Krkonošskou pevnost), podobnou nedokončenému komplexu „Riese“ v Sovích horách. Další hypotéza zmiňuje těžbu uranu v nedalekých Kowarech (Schmiedeberg), kde se uran těžil pro německý atomový výzkum.  

Projekt je technicky vyspělé dílo, ale zároveň také projev nesmírného velikášství a odtržení zadavatelů od reality. Jeho nerealizace byla přímým důsledkem válečných podmínek, nedostatku zdrojů a následného kolapsu nacistického Německa.  

Současné úvahy o regionálním železničním propojení

Moderní plány, jako je studie „Úpa Expres 2020“ na prodloužení železnice ze Svobody nad Úpou do Pece pod Sněžkou s potenciálním dalším prodloužením do polského Karpacze, která vychází z výše zmíněných projektů, byly v roce 2009 odhadovány na 12 miliard Kč. Přestože je projekt dokonce zahrnut v územním plánu Pece pod Sněžkou, se díky odhadované investici se zatím nepohnul kupředu.  Ovšem v návaznosti na nedávné znovu železnice do Karpacze se tomto propojení opět začíná se vší vážností mluvit. Především tedy v Polsku.

Jedním z dalších plánů je propojení Rokytnice nad Jizerou a Harrachova. Ten měl ve své hlavě už Jan Harrach. Myšlenku oživil v roce 2021 Svazek měst a obcí Krkonoše. Jejím cílem má být vytvoření železničního okruhu kolem celých Krkonoš, včetně polských.

Současné realizované menší projekty, jako je „Projekt propojení“ dvou protilehlých částí skiareálu Špindlerův Mlýn, jasně ilustrují napětí mezi rozvojem a ochranou přírody v této lokalitě. Tento projekt, který zahrnuje nové sjezdovky a vleky, musel projít rozsáhlými jednáními s KRNAP a posouzením vlivů na životní prostředí (EIA), To si vyžádalo rozlohy kácení na polovinu, tedy i tak ohromných 22,16 ha.

To ukazuje jak významnou roli hraje to, když je území pod takto vysokou ochranou.

Zdroje:
K-report.net - Projekt elektrické horské dráhy přes Krkonoše z roku 1944 – ukázky starých map a zakreslení do současné mapy

Skiareal.cz – Projekt Propojení

Wikipedia - Železniční trať Svoboda nad Úpou – Pec pod Sněžkou

Vojenská historie Krkonoš

Zdopravy.cz – Krkonošský svazek křísí plány na železnici z Rokytnice do Harrachova

Historie Špindlerova mlýna