Vlna se vrací
Každá ovce může dát až 18kg vlny
S vlnou si asi každý spojí ovci. Ano, jedná o druh, ze kterého se nejčastěji vlna získává, není však jediný. Každá ovce může dát až 18kg surové vlny ročně (nejméně 3kg), záleží na plemeni. Během zpracování však cca polovina hmotnosti ubude. Jedná se především o nečistoty z pastviny, pot, tuk a vlhkost.
Vlna jako materiál pro sportovní oblečení
Není tomu tak dávno, co jsme zažívali boom umělých textilních vláken, jejichž výrobci nám tvrdili jak jsou úžasná - zejména na výrobu sportovního oblečení. Ano, je tomu tak. Na sportování je opravdu vhodnější kvalitní tričko z umělých vláken než třeba bavlna. Vyzkoušíte-li však tričko ze stoprocentní vlny (používá se zejména Merino) nebudete na sport, zejména v zimě, chtít jiné. Ani tvrzení, že svetr opravdu není to pravé jako druhá vrstva na sport není úplně pravdivé. Pokud je ze stoprocentní vlny, odvede rychlejší práci než umělé vlákno. Vlna totiž dokáže odvést od těla pot už jako páru. Umělé vlákno odvede pot až v kapalném skupenství.
Vlna jako nepromokavá vrstva na látkovou plenku? Ano, funguje to!
Maminky používající látkové plenky ví, že to nejlepší co mohou svému miminku dát jsou vlněné svrchní kalhotky. Zabrání protečení plenky na oblečení a přitom jsou velmi prodyšné. Může za to přirozená složka vlny, vlněný tuk lanolin. Maminky také ví, že tyto kalhotky není nutné tak často prát, protože vlna je přirozeně odolná vůči bakteriím a zápachu.
Lanolin se též hojně používá v kosmetice. Má totiž uklidňující účinky na pokožku, zjemňuje ji a působí protizánětlivě.
Spřádatelná je ani ne polovina váhy surové, ostříhané vlny
Ostříháním ovce práce s vlnou samozřejmě nekončí, ale teprve začíná. Rouno se nejprve nutné zbavit nečistot, přebytečné vlhkosti a části přirozeného tuku a potu. Tuk-lanolin se dá dále využít v kosmetice. Na spředení zbyde necelá polovina hmotnosti.
Není ovšem vlna jako vlna
Merino, kašmír, alpaca... pojmy známé především pro pletařky.
Pokud se začnete blíže zajímat o vlněné výrobky, brzy zjistíte, že je mezi nimi velký rozdíl. Když pomineme ty, které jsou vyráběné ze směsi vlny a umělých vláken, i ty ze stoprocentní vlny nejsou stejné. Znají to především ruční pletařky, které příjdou do styku už se samotnou přízí ještě než se z ní stane finální výrobek. I když ani ty většinou neměly v ruce tu nejjemnější vlnu.
Čím slabší vlákno, tím jemnější
V současné době se jemnost vlny měří jako tlouštka vlákna v průměru. Čím je každé samostané vlákno tenčí, tím bude jemnější - neplést s tlouťkou vlněné příze v obchodech. Ty se, jak známo, skládají z několika vláken. Čím více jich je, tím bude vlna silnější a hřejivější. V následující tabulce vidíte jaká jemnost se používá na jaké druhy výrobků (zdroj: Crawshaw/Simpson str. 259 ).
Skupina výrobků | Jemnost ovčí vlny | ||||
---|---|---|---|---|---|
pod 19 | 20-24 | 25-28 | 29-32 | nad 32 | |
Svrchní ošacení | X | X | -- | -- | -- |
Pletené oděvy | X | X | X | -- | -- |
Spodní prádlo | X | -- | -- | -- | -- |
Ponožky | -- | X | -- | -- | -- |
Ruční pletení | -- | -- | X | X | -- |
Přikrývky | X | -- | X | -- | -- |
Nábytkové potahy | -- | -- | X | -- | -- |
Koberce | -- | -- | -- | -- | X |
Česaná příze na oblečení mykaná na koberce
Většina produkce merinové vlny putuje do přádelen česané příze. Tam z ní vniká převážně směsová příze, obsahující merinovlnu a umělé vlákno. Důvodem je cena. Umělé vlákno je totiž levnější než čistá merinovlna. Proto je oblíbenější u koncových zákazníků.
Vlna, především z nížinných ovcí, která není tak jemná se zpracovává mykáním a vyrábí se z ní především koberce a výpň do prošívaných dek a polštářů, nebo jako izolace domu.
Merino - nejjemnější ovčí vlna
Pokud se bavíme o ovčí vlně, k těm vůbec nejjemnějším patří Merino. Právě proto je tak oblíbené pro výrobu zejména spodního sportovního prádla a výrobků pro děti. Na svrchní oblečení se většinou používá klasická ovčí vlna a směs ovčí vlny a umělého vlákna. Směs však nemá tak dobré vlastnosti jako čistá vlna. Ještě jemnější, níže zmíněné, druhy vlny nejsou tolik používané zejména díky jejich vyšší ceně. Merino pochází z ovce merinové, plemena které se chová zejména v chladnějších a vlhčích oblastech, proto potřebují kvalitnější izolaci proti chladu a vlhku než jiná plemena chovaná v příznivějších klimatických podmínkách.
Alpaka, vlna z lamy
Dalším druhem, ze kterého se získává srst - vlna na výrobu textilních vlákem, je Lama Alpaka chovaná v Peru. Oproti bežné ovčí vlně je silnější a lépe izoluje. Alpaka je většinou vhodná i pro lidi, kteří jsou citliví na ovčí vlnu. Oproti ovčí vlně je pevnější. Na alpace je unikátní to, že se vyskytuje ve 22 přírodních barevných odstínech.
Vlna z koz, jemnost a luxus pro náročné
Pro dámy bude asi známý pojem kašmír. Nejedna z nás si přeje ten úžasně jemný kašmírový šál... Získává se vyčesáváním podsady (vlny, která je nejblíže ke kůži) z kozy kašmírské, která se chová zejména ve vysokých nadmožských výškách v Číně a Mongolsku.
autor:
Diskuze k článku „Vlna se vrací“
Další články na podobné téma | ||
---|---|---|
Skořice – kůra nejen do štrúdlu | Ne každý vánoční balicí papír patří do modrého kontejneru | Neodpírejme si kapra |
zobrazit více článků... |