Výzva ministerstva: Nechte trávníky žít!

autor: Petr Kadlík
Nejrůznější zelené plochy jsou důležitou součástí našich měst. A protože řada lidí má ráda věci „hezky uklizené“ - což podle jejich mínění rozkvetlý trávník není, tak města na přání svých obyvatel trávníky velmi často sekají. Ministerstvo životního prostředí ale teď vydalo doporučení, jak se o obecní zelené plochy lépe starat.


Suchá období a péče o městské trávníky

Ač se to možná nezdá, tak zelená plocha tvoří často až čtvrtinu celkové rozlohy měst. Zeleň ve městě dokáže zvýšit vlkost, snížit množství prachu a v případě stromů také díky stínu výrazně snížit teplotu v ulicích. Podle mnohých studií pomáhá zeleň také psychickému stavu obyvatel. A v neposlední řadě zeleň také dává místo k bydlení i stravu velkému množství živočichů.

Jenomže to všechno dokáže zeleň jen tehdy, pokud se jí nechá částečná volnost. Pokud jsou ale všechny trávníky ve městě „ve jménu estetiky“ pravidelně několikrát za sezónu sečeny a udržovány jako nízké, nekvetoucí a čistě travinné porosty - tak takovou funkci plnit nemohou.

Krátké zbytky rostlin ani nechrání půdu před vysušením a výsledkem je naopak další zvýšení prašnosti.

Pravidelná sekání trávníků na nízkou výšku také buď zabíjí, ale alespoň vyhání z měst nejrůznější živé tvory. Pro dnešní městské děti je pak díky tomu setkání s motýlem téměř vzácností, případně mají problém rozlišovat od sebe včelu, čmeláka a vosu. Prostě se takovými zvířátky, kdysi samozřejmou součástí dětství, téměř nesetkají.


Ministerstvo životního prostředí ČR k sekání trávníků ve městech uvádí:

Je ověřeným faktem, že omezení seče trávníků a ponechání vyššího porostu nejen posílí ekosystémové funkce, ale i trávníkům samotným umožní snáze se vyrovnat s nepříznivými vlivy.

V kontextu změny klimatu se jako zásadní jeví schopnost vyšších porostů lépe uchovat vlhkost a překonat období sucha bez nepřiměřených nároků na závlahu.

Z výše uvedených důvodů by samosprávy při údržbě veřejné zeleně (a podobně samozřejmě i odpovědní vlastníci na svých pozemcích) měly jednoznačně vyhodnocovat aktuální stav a funkce jednotlivých ploch a péči o zeleň tomu vhodně přizpůsobit. Např. v méně zatížených částech parků, v oddělovacích pásech zeleně atp. zavádět extenzivní, druhově bohatší trávníky.

Samotné omezení intenzity sečení trávníků přitom nemusí být dostatečným nebo vždy vhodným krokem. Aby extenzívní péče o travnaté plochy měla skutečně pozitivní dopad, je nezbytné splnit určité podmínky:

- volba vhodného místa a správné technologie i termínů údržby
- nakládání s posečenou hmotou - např. běžně prováděné mulčování nelze u extenzívně udržovaných porostů doporučit, neboť tím dochází k hromadění obtížně rozložitelné hmoty a degradaci porostů.

Určitý návod na vhodnou péči může poskytnout Standard péče o přírodu a krajinu „Krajinné trávníky“, dostupný na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Přirozené obohacení travního porostu v závislosti na způsobu údržby může být dosti zdlouhavé. Některé porosty mohou na snížení frekvence seče reagovat naopak negativně co do druhového složení, a to šířením několika agresivních druhů (často třtiny křovištní, různých druhů šťovíku nebo jitrocelu) na úkor ostatních bylin a plocha pak může v rozporu s původním záměrem působit zanedbaně a navíc být zdrojem nežádoucích plevelů, vč. invazních rostlin.

Je proto třeba zvážit, zda porost od základu neobnovit speciální druhově obohacenou směsí s vyváženým poměrem trav a bylin, kdy je možné se cíleně vyhnout druhům problematickým např. z hlediska produkce alergenů.

Veškeré okolnosti založení a péče o druhově bohaté „květnaté“ porosty proto doporučujeme konzultovat v konkrétních případech s odborníkem.

Domníváme se, že i v sídlech je dostatečný prostor pro rozmanitou péče o zeleň a podporu širokého spektra jejích funkcí. V tomto ohledu vítáme aktivity obcí, měst i soukromých vlastníků, kdy jsou unifikované travní porosty v intravilánu nahrazovány druhově bohatými porosty, o které je pak náležitě pečováno. V konečném důsledku takové plochy bohatě naplňují i požadavky estetické, jak dokládá řada příkladů z tuzemska i zahraničí.

Celý text MŽP je k nalezení zde.


Zkuste prosím zapřemýšlet, jak by vaše město vypadalo, kdyby se místo celoplošného sekání používala například mozaiková seč - při které se seče vždy jen část trávníku a část se nechá „divoká“. Kromě zachování života může mozaiková seč díky menší posekané ploše a kratšímu času potřebnému k posečení přinášet městu i výrazné finanční úspory, což má v dnešní době jistě také význam.

Přemíra sekání ale není problém jen veřejných zelených prostranství. Opravdu musíte každý víkend sekat trávník na své zahradě? Jistě vás ta zeleň stála hromadu práce i peněz, tak proč jí nenecháte žít a snažíte se z ní místo toho udělat „mrtvý“ golfový trávník?

Nenechte se poplést falešným světem televizních reklam, že nejlepší způsob jak trávit víkend je jezdit na nejnovějším zahradním traktůrku, případně si rovnou pořídit robotickou sekačku.

Sednout si do stínu a pozorovat dovádějící motýly nebo zpívající ptáky je o hodně lepší!



autor:
datum vydání:
12. května 2022


Diskuze k článku „Výzva ministerstva: Nechte trávníky žít!“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!