Zelená – červená úsporám poslala mladé rodiny do finanční pasti
Uzavření žádostí a zásadní změny
Loni na podzim proběhly parlamentní volby. Lidé se báli, že pokud vyhraje současná vláda, mohly by dotace skončit a kdo mohl, žádost podal. To znamenalo, že byla vyčerpána částka alokovaná na celý program. Dle dostupných informací bylo loni vyčerpáno 42 mld korun. Příjem žádostí byl tedy předčasně ukončen.
Letos to mají být pouhé 4 mld místo slibovaných 12 mld. Důvodem je prý zejména výrazně nižší výnos povolenek ETS. Motoristé vymysleli dotaci pouze pro nízkopříjmové rodiny, které dosáhly na superdávku. Jenže tyhle rodiny nemají jak finančně pokrýt tu část rekosntrukce, kterou jim nepokryje dotace. Další možností, kterou Motoristé vymysleli je bezúročný úvěr. Tedy úvěr, za který bude platit úroky stát. Peníze tedy defakto místo lidem půjdou bankám.
Změny tedy musely nastat. Otázkou ale je jaké. Není možné aby lidé, kteří dlouhé měsíce řešili a platili nemalé peníze za projekty, tyto projekty a peníze vyhodili oknem.
„Za loňských podmínek jsme si začali vyřizovat dotace na celkovou rekonstrukcí starého neúsporného domu. Dali jsme do toho 100 000Kč, máme hotovou dokumentaci, projekt, vygenerovaný AIS kód, ale nestihli jsme žádost podat. Zastavení proběhlo opravdu rychle a bez varování. A co teď? Bezúročnou půjčku nechceme, ani bychom ji nemohli splácet, máme hypotéku. Nízkopříjmová domácnost nejsme, takže nám nikdo nic nedá. A 50 000Kč na projekt je opravdu k smíchu. Jsme z toho nešťastní,“ píše třeba paní Iva.
„Tři roky jsme stavěli dům, rekuperace, tepelné čerpadlo země voda, zelená střecha, nádrž na dešťovku, počítali jsme s 500 tis. A teď jak jsme konečně mohli požádat o dotaci nebude nic? To jsme mohli ušetřit a vyprdnout se na to,“ píše Bára.
Propad do finanční pasti a život na staveništi
Pro většinu zasažených rodin je největším problémem to, že s tou dotací počítali při rekonstrukci nebo i stavbě nového domu, kterou již mají rozjetou. Pro rodinu s jedním příjmem, která už tak čelí vysokému zatížení hypotékou, je to likvidační. „Bez dotační podpory je rekonstrukce v plánovaném rozsahu neuskutečnitelná. Další úvěr si vzít nemůžeme, bylo by to nezodpovědné,“ vysvětluje otec rodiny z původního příběhu.
„Máme rekonstrukci financovanou z hypo úvěru + 1,2 mil. na dotace, což je cca. třetina rozpočtu. Nevíme, co teď máme dělat.Ufinancovat celou rekonstrukci bez dotace nezvládneme, úvěry za nulu nedostaneme, jelikož jsme sotva dosáhli na hypotéku. A i kdyby ano, měsíčně to prostě vše neutáhneme.
Čili nyní budeme díky této situaci žít v nezatepleném domě, kde nás budou požírat energie. Nic špatně jsme MY neudělali. Kdyby vláda tuto skutečnost oznámila dříve, nikdy bychom tento dům nekoupili.“ Toto je jeden z typických příběhů.
„Loni jsem si koupil starý dům, vyšel jsem tak akorát s tím co jsem měl za prodej bytu a tak aby pro mě nebylo splácení hypotéky likvidační. Za zbytek jsem ještě vyměnil okna. No a samozřejmě jsem se začal uvažovat o využití dotace Oprav dům po babičce, protože to je dotace která mi podle projektu dá peníze předem. Takže jsem poptal firmu, která zpracovává projekty. Zaměřili, poslali projekt, připomínkoval jsem úpravy, tak jsem to poslal zpátky. No a to už byl čas toho, kdy loni stopli příjem žádostí. Tak jsme říkali v pořádku, doladíme projekt a budeme čekat na spuštění dotačního programu v dalším roce. Jenže v tomto týdnu přišla ledová sprcha. Když to shrnu, nedostanu nic, a podle smlouvy musím za projekt zaplatit 120 tisíc. Ale to ještě budem řešit s tou firmou. Momentálně je výstup situace takový, že dotace je pro mě nedosažitelná a dlužím peníze za projekt.“ píše Ondřej.
Další silný příběh, který ukazuje na jednu podstatnou věc. Dotaci musítevyúčtovat, tedy rekonstrukci zrealizovat do dvou let. Což je docela šibeniční termín, pokud stavíte svépomocí.
„Před pár lety jsme jako mladá rodina s jedním dítětem uvažovali, jak vyřešit bydlení. Podali jsme si tedy žádost o obecní stavební pozemek. Pak ale stát přišel s nabídkou dotace Oprav dům po babičce. Rodina přítele vlastnila pozemek na samotě se starou chalupou po dědovi. Vzhledem k tomu, ze dotace umožňovala i demolici, rozhodli jsme se pro tuto variantu, byť bydlení na samotě byla pro nás jako rodinu s dítětem značná nevýhoda. Vyšlo to ale finančně výhodněji.
Začali jsme tedy řešit demoliční výměr a projekt na novostavbu, který byl s souladu s podmínkami NZÚ. Během příprav se nám narodila dvojčata, takže samotnou demolici jsme již absolvovali s dvojčaty v kočárku.
Nebudu si vymýšlet, že jsme nestihli podat žádost o pár hodin. Záměrně jsme žádost odkládali z důvodu dvouleté lhůty na vyúčtování dotace, která je při stavbě svépomocí dost šibeniční. Samozřejmě pokud bychom věděli, že dotace bez varování ze dne na den skončí, žádost bychom podali. Určitě by bylo lepší si máknout a mít milion, než nemít nic.
Kdybychom na začátku věděli, že žádná dotace nebude, pravděpodobně už v počátku bychom se rozhodli jinak, a to pro novostavbu na zasíťovaném stavebním pozemku. Bylo by to méně práce, starostí, zařizování a finančně by to vyšlo podobně a nemuseli bychom s dětmi žít na samotě.“
Ministerstvo sice argumentuje nutností úspor v rozpočtu, ale pro dotčené rodiny jde o porušení základního principu právní jistoty. Lidé, kteří se rozhodli pro energetickou úsporu, jsou nyní trestáni za to, že uvěřili státní kampani.
Rodina, jejíž příběh jsme nastínili na začátku článku, podepsala smlouvu s dotačními specialisty 16. ledna 2026. Za zpracování projektové dokumentace, energetického posudku a administrativu zaplatili 110 000 Kč. Šlo o investici, která měla být „vstupenkou“ k dotaci na zateplení, výměnu oken a instalaci ekologických technologií.
Jen pár týdnů po odevzdání podkladů a AIS kódu přišla „studená sprcha“. Ministerstvo životního prostředí radikálně změnilo podmínky programu. Místo komplexní dotační podpory, na které rodiny postavily své finanční plány, přichází pouze symbolická „náplast“ – kompenzace za projektovou přípravu ve výši 50 000 Kč pro rodinné domy (100 000 Kč pro bytové domy). Tato kompenzace tedy náklady nemá šanci lidem pokrýt.
Mnohým to nevyšlo o hodiny
„Jsem vdova se dvěma nezletilými dětmi. Chtěla jsem požádat o dotace, zaplatila jsem projekt 80 000 Kč, čekala jsem ještě na opatrovnický soud. V den, kdy bylo všechno nachystané a jsem chtěla podat žádost, tak v ten den se příjem žádostí ukončil. Nejsem příjemcem super dávky, takže žádné dotace nepřipadají v úvahu. No a úvěr? Nemyslím si. No a jestli mi přispějí 50 000 na projekt, tak stejně budu v mínusu,“ napsala paní Jana.
Volání po spravedlnosti
Jedním z příběhů, kde to nevyšlo doslova o hodiny je i příběh další paní Jany, která založila na Facebooku skupinu Nová zelená úsporám (pro ty, co nestihli podat žádost), kde se snaží shromáždit lidi s podobnými příběhy a společně pak postupovat v jednání s úřady.
„Koupila jsem dům v říjnu 2025 s tím, že budu rekonstruovat podle podmínek programu Nová zelená úsporám. Připravila jsem kompletní projekt – energetický posudek, dokumentaci, nabídky firem. Investovala jsem do toho čas, peníze a rozhodla se podle pravidel, která v té době platila. Za jediný měsíc s malým miminkem jsme zvládli téměř vše až na jediný dokument, který byl k dispozici o pár hodin později, než se dotace uzavřely úplně,“ píše Jana o své situaci.
Dotčení žadatelé se tedy začínají organizovat a volají po jediném: „Otevřít okno pro rozpracované projekty.“ Chtějí, aby stát umožnil dočerpat dotaci těm, kteří již do přípravy prokazatelně investovali značné prostředky a postupovali podle tehdy platných podmínek.
„Nejde jen o peníze. Jde o pocit nejistoty. Snažíme se starat o rodinu a zodpovědně plánovat budoucnost, ale pravidla se změnila ve chvíli, kdy už nebylo cesty zpět,“ uzavírá otec z původního příběhu na začátku článku.
V 8 ráno dostali informaci, že peníze jsou
V jednom z rozhovorů, který probíhal na výše zmíněné skupině zaznělo, že energetici měli ještě v 8 hodin ráno v den uzavření dotací informaci, že peněz je dost. Informace pocházejí od člověka, kterým se těmto dotacím věnuje profesně. Sám řešil situaci přímo na fondu. I on nestihl podat žádosti klientů, které měl zpracované.
Nejde jen o lidi, ale také o zainteresované firmy
„Poslední měsíce jsme jako firma pracovali převážně na programu Oprav dům po babičce. U klientů jsme nastavili férový model: vzali jsme si jen zálohu 10 000 Kč, a projektovou dokumentaci + energetický posudek jsme z velké části předfinancovali z vlastních prostředků. Doplatek jsme si brali až ve chvíli, kdy klient načerpal dotaci – aby to pro lidi bylo co nejjednodušší a bez stresu.
V tuto chvíli ale došlo k pozastavení / změně podmínek programu a my máme rozpracované nižší stovky klientů (máme i jejich evidenční čísla/ENEX) a zároveň jsme už v nákladech za přípravu dokumentace v řádu milionů korun.
Nechceme nechat klienty ve štychu ani „hodit přes palubu“ tým projektantů a energetiků, který odvedl obrovský kus práce. Hledáme teď správný a férový postup, jak situaci vyřešit – jak směrem ke klientům, tak v rámci pravidel NZÚ.“
Spousta příběhů je i od samotných řemeslníků, kteří přichází velmi rychle o zakázky.
Ministerstvo zatím na volání rodin reaguje pouze nabídkou fixní kompenzace, která však zdaleka nepokrývá reálné náklady na projektovou přípravu, natož pak ztrátu způsobenou nemožností rekonstrukci zahájit. Otázkou zůstává, zda stát najde politickou vůli „přechodné období“ vyřešit férově, nebo zda nechá spoustu rodin v pasti nedokončených projektů. Zatím to vypadá, že raději nasype peníze bankám a zvýší dotace agrobaronům.
témata článku:
autor:
Diskuze k článku „Zelená – červená úsporám poslala mladé rodiny do finanční pasti“






