Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Nad invazemi s poslancem - botanikem

autor: RNDr. Jiří Jakl
Nedávno jsem zde připomínal problematiku invazí v naší přírodě. Bohužel se získáváním stanovisek osobností to není jednoduché, ale pochodil jsem u poslance Robina Böhnische.

Problém se získáním stanovisek tkví v tom, že problém řada lidí nevidí, pro řešení nejsou kompetentní, řada lidí si připomene některé masově rozšířené, ale ne nebezpečné nepůvodní druhy, nebo mají špatné vlastní zkušenosti s křídlatkami, takže ho v představách beznaděje řešit nechtějí. Konkrétněji přírodovědci se vychovávají spíše k popisu jevů, nikoli k řešení problémů, zahradníci zase mají své zahrádky a o problémech v přírodě nevědí (když se o něm dozví, pak litují a informace o likvidaci invazích druhů berou spíše jako poradenství) a ty křídlatky jsou spojeny jen s neznalostí nového Beskydského postupu (komu postup není znám, pro toho odkaz www.jarojaromer.cz ).

Oslovil jsem již i některé představitele vysokých škol, které pro šíření vzdělání a potažmo řešení problému mají zásadní význam. Přes veškeré předsudky mezi ochránci přírody a lesníky se mi podařilo nalézt společný zájem na řešení i např. s děkanem pražské lesnické fakulty (prof. Podrázský). S pohledu politiky je významným úspěchem právě i zainteresovanost poslance Böhnische, místopředsedy výboru pro životní prostředí PS PČR. Níže jsem připravil i krátký rozhovor s ním:

Jsou invaze v naší přírodě vůbec problém, jakých myslíš dosahuje rozměrů?

Jasně že jsou, jinak bychom si o nich nepovídali. Konečně slovo invaze se taky většinou nespojuje s něčím, co by problém neznamenalo. Co se rozměrů týče, jde podle mého názoru o velký, ale zatím dost podceňovaný problém. Nedávno jsem byl na Chebsku a přestože už je tam asi výskyt bolševníku dost zredukovaný, tak i to, co jsem viděl, bylo ohromující. Ale nemusím chodit pro příklad tak daleko. I to, jak vypadají místy břehy Úpy mezi Úpicí a Trutnovem (mám na mysli křídlatku) je děsivé.

Když se Ti vybaví invaze v naší přírodě, na které druhy si nejdříve vzpomeneš?

Křídlatka, bolševník, pajasan ... Ale za pozornost stojí třeba i netýkavka malokvětá nebo štětinec. To, jak se umí zapojit do přirozených společenstev mě do budoucna nijak nenaplňuje optimismem.

Co by měla společnost dělat v případě takto známých druhů?

V první řadě by měl každý začít u sebe a další invaze nepodporovat. Mnozí to totiž dělají z neznalosti nebo v dobré víře. To jsou především ty případy úniků kolotočníku, štětince a dalších taxonů do přírody ze zahrad, kompostů a skládek. Společnost jako celek by měla nějak organizovaně zasáhnout zejména proti bolševníku a křídlatkám, protože v jejich případě už je nutný zásah orgánů samospráv a státní správy. Na místě je i prevence – v té debatě o invazích zapomínáme třeba na viatickou migraci. Podívejte se kolem železničních nádraží a tratí, to je děs.

Jsou zájmy ochrany přírody a ochránců přírody společné či vůbec slučitelné se zájmy hospodářskými?

S výměnou generací lesníků a snad i zahradníků začínám být přesvědčen, že ano. Předpokládám, že pomalu skončí experimenty se zbytečným zaváděním introdukovaných dřevin do lesních porostů na nezbytnou míru. Jsem přesvědčen, že bez douglasky nebo vejmutovky se v lesích docela dobře obejdeme. A jestli potřebujeme dub červený jako zpevňující dřevinu, tak budiž. Jen je potřeba to udržet pod kontrolou. Otázka samozřejmě je, k čemu nás donutí změny klimatu. Může se stát, že jednou budeme vděční za platany, akáty i pajasany.

Co si myslíš o připravované kampani ochránců přírody, kteří chtějí na invaze více upozornit, řešit je a při tom spolupracovat i s lesníky či zahradníky? Je vůbec taková spolupráce možná a neznemožňují ji často opačné zájmy a přístup těchto skupin?

Jen houšť. Upozornit je potřeba především vyšší stupně samospráv jako jsou kraje a pověřené obce. Zapojit lesníky a zahradníky je dobré. I lesníci raději koukají na bohatě strukturovaný přirozený les než do depresivního porostu vejmutovky bez podrostu. A pro zahradníky může být zajímavá výzva nacházet využití pro domácí druhy. Opatrovat naši přírodu a krajinu je podle mě společný zájem, který spolehlivě přebije některé dílčí odlišné zájmy.

Co si myslíš o současné černé listině na www.jarojaromer.cz?

Je tam to podstatné.

Jsi ochoten na problému invazní v naší přírodě sám spolupracovat, jak?

V první řadě představíme iniciativu na půdě Poslanecké sněmovny. Na přelomu podzimu a zimy bude problém invazí zařazen na jednání výboru pro životní prostředí a tam si poslanci a zástupci ČSOP řeknou, co by bylo dobré udělat.





autor:
RNDr. Jiří Jakl
www stránky: http://ebotanika.net

datum vydání:
5. října 2007


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.