Vlha pestrá - Merops apiaster

třída	ptáci (Aves)
řád	srostloprstí (Coraciiiformes)
čeleď	vlhovití (Meropidae)
rod	vlha (Merops)

Vzhled

Vlha pestrá je celkem malý pták z čeledi vlhovitých, který dorůstá přibližně 25-29 centimetrů.2) Rozpětí jeho křídel dosahuje 36-40 cm a váží přibližně 50-62 gramů.2) Tento pták má nádherné zbarvení po celém těle. Vlhu jednoznačně rozeznáte od ostatních ptáků, je takřka nezaměnitelná. Doufám, že se neztratíte v popisu její barevnosti. Vezmeme to společně od hlavy, přes trup až po ocasní pera.

Přes obě oči má vlha pestrá jakoby černý pásek. Pod tímto pruhem je další, užší, který je zbarven světle zeleně. Čelo má bílé. Postupně ale dozadu přechází v zelenomodrou. Na temeni, týle a šíji má kaštanově hnědé až červenohnědé zbarvení. Brada a hrdlo jsou žluté. Černý zobák má vlha delší a zašpičatělý. Oči má černé s výrazně červeným pozadím. Černý proužek má vlha také pod žlutým hrdlem. Modrá hruď přechází na břiše do modrozelené barvy. Hřbet je ve svrchní polovině kaštanově hnědý jako týl a šíje. Zdola je pak hřbet žlutý až zlatožlutý.

Svrchní část krovek křídelních je tmavě zelená a přechází do kaštanově hnědé. Letky má tento pták tmavozelené, kaštanově hnědé a ve spodní části modré s černými špicemi. Rýhovací pera jsou zelená s modrým okrajem. Dvě z ocasních per jsou delší svými špičkami a přerůstají ostatní pera. Jsou zřetelná především za letu. Končetiny má vlha tmavé. Abychom si to shrnuli a dokázali tím, že vlha pestrá je opravdu pestrá, pojďme si nyní vyjmenovat barvy, které jsou pro ni typické. Může se pochlubit barvou bílou, žlutou, modrozelenou, hnědou a černou.

Výhodou je, že obě pohlaví jsou stejně zbarvená. Drobné rozdíly můžeme najít pouze v tom, že samičky a mladší ptáci jsou zbaveni matněji.

Rozšíření

U nás hnízdí vlha pestrá čím dál častěji. Počty posledních let hlásají něco kolem dvou set párů.2)

Vlha pestrá je stěhovavým ptákem, který hnízdí v teplých krajích především střední a jižní Evropy, také v jihozápadní Asii a jihozápadní, jižní a východní Africe. Jako stěhovavý pták zimuje v Africe, jižně od rovníku.

Vlha má ráda oblasti jezer a břehy řek, případně mořské břehy. Vyhledává krajinu porostlou křovím a řídkými stromy hlavně v teplých a slunečných krajích.

Způsob života a potrava

Většinou vlhy hnízdí v koloniích o 10 až 20 párech.2) V tropických oblastech to může být i skupina čítající několik set párů.

Po přezimování v Africe se vlha jako tažný pták vrací především na evropský kontinent. K nám přilétá kolem druhé poloviny května. Společnými silami vyhrabe pár v písku nebo v hlíně příkrých břehů hnízdní noru, která má hloubku až 2 metry. Na jejím konci je prostornější. Nora je bez vystýlky, pouze se v ní během hnízdění hromadí zbytky vývržků a trus. Zpátky do svých zimovišť se vydává od konce srpna až do konce září.

Živí se velkým hmyzem. Nepohrdne mravenci, vážkami, motýli, brouky, včelami, čmeláky nebo obyčejnou mouchou. Svou kořist loví v letu. Svůj úlovek poté otlouká např. o větev. U některých druhů hmyzu tím rozbíjí kutikulu, jiným takto odstraňuje žihadlo.

Rozmnožování

Takřka ihned po návratu z teplých krajin vytvoří vlhy páry. Společně dvojice vyhrabe hnízdní noru. Během měsíce června do ní naklade 4-6 vajíček, která jsou čistě bílá.4) Samička na nich sedí po dobu 20-22 dní.2) Po vylíhnutí se o mláďata starají oba rodiče přibližně po dobu 20 dní, kdy jim do hnízda nosí ulovenou kořist. Potom, co mladí ptáci vylétnou poprvé z rodičovského hnízda, jsou ještě přibližně 12 dní krmena v okolí rodiči. Mnoha rodičům (především mladým vlhám) se stane, že hadi nebo lasičky sežerou jejich vajíčka nebo už vylíhlá mláďata. Proto mladí ptáci pomáhají s péčí o potomky úspěšnějším párům. Tímto způsobem se učí novým poznatkům a dovednostem, které mohou uplatnit následující rok ve vlastní rodině.

Ochrana

V posledních letech se stavy těchto ptáků opět zvyšují.2) Přesto patří vlha pestrá mezi silně ohrožený druh. (viz článek Ochrana přírody) Jedním z ohrožujících faktorů jsou pro hnízdící páry hadi a lasičky, které sežerou jejich vajíčka nebo již vylíhlá mláďata.

Příbuzné druhy3)

Vlha ozdobná žijící v Austrálii se živí především včelami, které stejně jako vlha pestrá pronásleduje a chytá za letu. Svou kořist zbaví žihadla a jedu mlácením o nějaký tvrdý předmět, např. o nějakou větev.

Dalším pestře zbarveným příbuzným naší vlhy pestré je vlha nachová, která žije v tropické Africe. Tento pták má rudé peří, zelené nebo růžové hrdlo a dlouhý ocas. Žije převážně v koloniích. Tento druh si vyhrabává nory v příkrých svazích. Protože pohromadě žije hodně jedinců, pak je takový svah celý posypaný dírami. Při odstraňování materiálu nohama se vlhy opírají o svá křídla. Nora je rovná, dlouhá asi 1 metr, mírně stoupající vzhůru. Na jejím konci je výduť, kterou postupně zaplňují vývržky, zbytky potravy a trusem, takže se v ní během času hromadí bakterie a drobní broučci. Aby se vejce nemohla vykutálet z nory ven, postaví rodiče u vchodu překážku v podobě valu. Teprve až když je nora hotová, tak se ptáci spáří a samička následně klade jedno vejce zhruba každé dva dny, přičemž jich naklade celkem kolem pěti. Mladí ptáci si většinou staví svá hnízda v blízkosti rodičů na stejné stěně.

český název	vlha pestrá
latinský název	Merops apiaster
hlavní znaky	pestré zbarvení, delší, mírně zahnutý zobák, dvě delší ocasní pera
způsob života	(v tlupě, samostatne v paru...) v koloniích, v době hnízdění v páru
rozšíření Čr	především na Moravě
rozšíření svět	střední a jižní Evropa, jižní a východní Afrika
potrava	hmyz (mravenci, čmeláci, včely, mouchy, vážky, motýli a brouci)
doba sezení na vejcích:	20-22 dní
počet mláďat	4-6
ochrana	silně ohrožený druh

zdroje (informací):
1) cs.wikipedia.org
2) www.biolib.cz
3) John Palmer, Soukromí živočichů
4) Království zvířat

Foto: Jiří Bohdal – www.naturfoto.cz