Dráchovské tůně-nechráněná oblast

autor: ing. Jan Šinko
Možná znáte přírodní rezervaci Dráchovské tůně. S tůněmi v nivě Lužnice se však můžeme setkat i jižně od Dráchova směrem k Veselí nad Lužnicí. I tato oblast je velmi cenná, bohužel však nepoužívá statut maloplošného chráněného území. V důsledku toho je území ohroženo výstavbou dálnice D3.


Stejně krásná, ale necháněná, proto ohrožená výstavbou dálnice D3

Celková charakteristika je velmi podobná přírodní rezervaci. I zde jsou nejcenějším ekosystémem tůně a slepá ramena. Nápadné jsou především čtyři větší tůně. Dvě z nich se vyskytují v těsné blízkosti budoucí dálnice. Na tyto tůně je brán ohled při stavbě dálnice D3. V oblasti se nachází i několik menších tůněk včetně tzv. periodických(zaplavených jen při vyšším stavu vody a zpravidla zcela porostlých vegetací). Pro dlouhodobé udržení biologické rozmanitosti je nutná přítomnost tůní různých velikostí a vlastností. Přesto je do několika tůněk při stavbě dálnice nahrnována zemina a minimálně jedna menší tůň bude při stavbě zničena. Tůně jsou obklopeny zpravidla vlhkými loukami. Podstatná část luk je však již zničena výstavbou dálnice. Velmi významná je pro celou oblast i řeka Lužnice. V době záplav umožňuje migraci vodních organismů mezi tůněmi. Oblast je na severním okraji ukončena velkými sádkami u Dráchova.

Nezvzácnější rostliny najdeme v tůních

Také zde, stejně jako v přírodní rezervaci, jsou nejvzácnější rostliny v tůních. Oproti PR Dráchovské tůně se zde však nevyskytuje žebratka bahení. Z vodních rostlin je nejnápadnější stulík žlutý, méně nápadná a trochu podobná malému leknínu je voďanka žabí, pod vodou roste rdest ostrolistý. V minulém roce byl na jedné tůni zaznamenán i výskyt leknínu bílého. Není však jisté, že se jedná o přirozený výskyt nebo o rozšíření ze zahrady. K nápadným pobřežním rostlinám patří kosatec žlutý, orobinec širolistý(lidově zvaný doutník, podle hnědého květenství připomínající doutník), blatouch bahenní. Vyskytuje se zde několik druhů ostřic, včetně jednoho endemického druhu. To znamená, že se tento druh vyskytuje pouze jen na této lokalitě a nikde jidne. V pobřeží tůní i na vlhkých místech se vyskytují mnohé další druhy rostlin, některé z nich patří k ohroženým druhům. I když je oblast cenná především kvůli tůním a mokřadním stanovištím, na části plochy se vytvořil i suchý trávník (především na jižním okraji sádek). Zde je nejnápadnější trávnička obecná, středně vysoká rostlina s růžovými květy. Také tato rostlina patří k velmi vzácným a ohroženým druhům. K nápadným rostlinám patří také rozrazil dlouholistý, vyskytující se spíše v blízkosti Lužnice. Jedná se o vysokou rostlinu, s dlouhým světle modrým hroznovitým květenstvím. I tato rostlina je zařazena k ohroženým druhům. Z dřevin se na vhlkých místech a zazemněných tůních vyskytují různé druhy vrb, střemchy, tavolník vrbolistý, olše lepkavá a dub letní. Tavolník vrbolistý, který zde vytváří souvislé porosty patří též k ohroženým druhům. Dřeviny kolem Lužnice pocházejí nejčastěji z výsadeb. Jedná se břízu bělokorou, jilm vaz, jasan ztepilý, topol osiku a topol kanadský. Poslední dva druhy se zde vyskytují nejčastěji. Topol kanadský je křízencem mezi topolem černým a topolem bavlníkovitým. V přírodě topol kanadský vytlačuje topol černý, proto bylo tuto zimo mnoho topolů kanadských v této oblasti vykáceno.

Úspěchem je nalezení vzácného Listonoha jarního v sádkách

Také nejvýznamnější živočišné druhy jsou vázány převážně na tůně. Tůně umužnují život obrovskému počtu bezobratlých. Jejich pozorování je problematické, proto se zmiňme jen nápadné druhy např. potápníky, jehlanku válcovitou, splešťuli blátivou. Nad hladinou tůní můžeme pozorovat různé druhy vážek. Velmi vzácný živočich byl nalezen také v sádkách u Dráchova a to listonoh jarní. Tento vodní bezobratlý je tak trochu podobný trilobitu. Listnonozi obývají drobné tůně s čistou vodou. Výskyt na sádkách je velmi neobvyklý. Listonoh byl nalezen při vypuštění sádky. Sádky byly dlouho nevyužívány. Terpve od minulého roku jsou opět využívány k chovu. Vzhledem k tomu lze očekávat vymizení listonoha, který je citlivý na čistotu vody.

I ve zdejších tůních se vyskytuje piskoř pruhovaný. Kromě piskoře patří k ohroženým rybím druhům také karas obecný. Jedná se o rybu velmi podobnou kaprovi. Od něj se liší menší velikostí (dosahuje průměrně délky jen 15-30 cm) a především nepřítomností vousků. Také tento druh je velmi odolný vůči nízkému stavu vody, nedostatku kyslíku a přehřátí vody. Důvodem ohrožení tohoto druhu je právě mizení mělkých zarůstajících tůní, které jsou jeho typickým stanovištěm a vytlačování karasem stříbřitým. Karas stříbřitý se v tůních nevyskytuje. Hojně se v tůních vyskytuje jiný nežádoucí nepůvodní, invazní druh – střevlička východní. K dalším rybám vyskytujících se v tůních patří např. lín obecný(také poměrně nenáročný na obah kyslíku a schopný odolovát extrémním podmínkám), štika obecná, plotice obecná a další druhy ryb. Ryby se do tůní dostávají z řeky Lužnice při záplavách. Výskyt ryb závisí v tůních závisí výšsce vodního sloupce. Pokud tůně zcela vyschnou všechny druhy uhynou. Při záplavách z Lužnice se ryby opět do tůní dostanou.

Hojně se zde vyskyjují i čolci

Také v těchto tůních se velmi hojně vyskytují čolci. Kromě čolka obecného, zde byl nalezen i čolek horský. Pozorování čolků je v kalné vodě tůní téměř nemožné. Naopak se při procházce kolem tůní určitě setkáme s křížencem skokana skřehotavého a skokana krátkonohého, někdy mylně označovaného jako samostný druh skokan zelený. Rozlišení křížence od rodičovských druhů je záležitostí specialistů. Uveďme jen, že na lokalitě, kde se vyskytuje tento kříženec se nemusí nutně vyskytovat rodičovské druhy. Také v této oblasti se můžeme setkat s rosničkou obecnou nebo ropuchou obecnou. Další druhy žab patří k vzácnějším.

Hojný výskyt obojožilvelníků indikuje i přítomnost užovky obojkové. Pro ní jsou obojživelníci hlavní potravou. Tohoto hada snadno poznáme podle žlutých půlměsíčků za hlavou. Sušší místa obývá ještěrka obecná a slepýš křehký. Ještěrka živorodá je schopna obývat i velmi vlhká stanoviště.

Potkáte zde i elegantní volavku popelavou

Podobný jako v přírodní rezervaci je i výskyt ptačích druhů. Vedle volavky popelavé se zde můžete setkat i s volavkou bílou. Tato volavka zde bývá již po několik let i v zimě. Zima a časné jaro jsou vůbec nejvíce vhodné pro pozorování vodních ptáků v této oblasti. Právě v tomto období se můžeme nejčastěji setkat s leďnáčkem říčním, kvakošem nočním, kormoránem velkým nebo i orlem mořským. Lužnici mezi Veselím a Dráchovem využívá k zimování vzácná černobílá kachna hohol severní. Je možné, že hohol v oblasti Dráchovských tůních také hnízdí. V průběhu celého roku se zde určitě setkáte s kachnou divokou. Nicméně i ona se v největším počtu na Lužnici vyskytuje právě v zimě. Z dalších druhů ptáků zmiňme alespoň cvrčilku zelenou, kterou poznáme podle monotóního zpěvu připomínající zvuk sarančete, čápa bílého a podstatně vzácnějšího čápa černého. Terpve v posledních dvou letech se začala na lokalitě objevovat také čejka chocholatá (černobílý pták velikosti holuba s typickou chocholkou na hlavě).

Také zastoupení savčích druhů je podobné jako v chráněném území. Pokud budete mít štestí možná, že se vám podaří spatřit i vydru říční. Nejlepší dobou k takovému setkání je opět zima. V průběhu celého roku určitě spatříte srnce obecného. Ale vysoké stavy srnčí zvěře nejsou pro přírodu a zejména mokřadní biotopy příliš příznivé. Tato problematika by však vydala na další článek.

Ohrožení v podobě vstavby D3

Největší ohrožení této unikátní lokality představuje již zmíněná výstavba dálnice D3. Při stavbě dálnice byla narušena velká ploch luk. Hrozí tak zaplevelení rudeálními druhy a rozšíření invazních druhů na narušených mstech. Rudeální druhy se zatím na lokalitě příliš nerozmáhají. Je to způsobeno jednak znovuzarůstáním lučních druhů na susších místech, jednak trvalejším zaplavením mnohých prohlubní vzniklých při stavbě. V těchto prohlubních se vytvořilo zajímavé mokřadní společenstvo. Nopak je znát zvýšený výskyt nepůvodní netýkavky žláznaté. Jedná se o vysokou rostlinu s pěkným růžovým květem. Při sebemenším dotyku plod praská a jsou vymršťována semena. Tato rostlina vytlačuje původní druhy rostlin. Kromě luk byly při stavbě silnice již zničeny některé okrajové dřeviny, části lesů apod. Tyto stanoviště přispývaly k vyšší druhové rozmanitosti. Při stavbě působí negativně hlukové a imisní zatížení, které se bude samozdřejmně projevovat i po dostavbě dálnice. Další negativní dopady na tuto oblast přinese údržba dálnice, především její solení. Původně se dokonce uvažovalo o tom, že bude voda ze silnice sváděna do tůní, což by znamenalo jejich faktickou likvidaci. Dále bude v této oblasti vybudován násep, čímž nevyhnutelně dojde k poškození cenných mokřadnívch biotopů. Dálnice také podstatně sníží estetickou stránku této oblasti.

Kromě dálnice tuto lokalitu také ohrožuje zazemňování tůní, degradace lučních porostů, rozšiřování rudeálních ploch a některé činnosti prováděné v rámci mysliveckého hospodaření. Zazemňování tůní, degradaci lučních porostů a rozšiřování rudeálních ploch nejvíce zabraňuje pravidelné kosení luk. Zvýšený obsah živin v této oblasti však tyto negativní procesy naopak podporuje. Na zvyšování obsahu živin se také podílí mimo jiné i již zmíněné myslivecké hospodaření. Jedná se především o přikrmování zvěře. Tím dochází i k rozšiřování plevelů. Přikrmování vede také ke udržování srnčí zvěře na příliš velkých početních stavech. Významným zdrojem živin jsou také okolní pole.

To že území není chráněno formou přírodní rezervace neznamená, že by nebylo nijak chráněno. Vodní toky a jejich nivy patří podle zákona o ochraně přírody a krajiny k tzv. významným krajinným prvkům. Významný krajinný prvek je chráněn před poškozením. Tím se rozumí i umístění stavby. Proto před započetím dálnice musela být udělena výjimka. K souhlasnému stanovisku udělení vyjímky pro stavbu dálnice v této oblasti se neúspěšně odvolalo hnutí Jihočeské matky. Dále je toto území chráněno evropskou legislativou jako součást evropsky významné lokality Lužnice a Nežárka. Na jižním okraji popisovaného území se nachází přírodní památka Doubí u Žíšova. Přes tu dálnice procházet nebude. Nicméně práce na stavbě probíhají i v těsné blízkosti PP Doubí u Žíšova. Určité ochranné podmínky jsou alespoň stanoveny při stavbě dálnice. Především se jedná o vybudování mostu přes celé území. Tím se umožní migrační prostupnost. Dále se musí při stavbě v co největší míře chránit alespoň největší tůně.

Jistě bude vhodné se na tuto lokalitu vypravit a spatřit jí ještě než zde vnikne dálnice. Nejlépe se dostaneme na místo tak, že půjdeme od náměstí po červené turistické značčce směrem na Dráchov. Značku opustíme u lesa Větrák nedaleko zahrádkářské kolonie a již se můžeme vydat nivou Lužnice až k Dráchovu. Ovšem onu harmonickou krajinu, syté louky s rozetými temnými tůněmi, tu již nikdy nespatříme. Fotografie:Jan Šinko, Jiří Bohdal




autor:
ing. Jan Šinko
email: Jan.Sinko@seznam.cz

datum vydání:
11. srpna 2010


Diskuze k článku „Dráchovské tůně-nechráněná oblast“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.