Přírodní rezervace Dráchovské tůně

autor: ing. Jan Šinko
V minulém článku bylo popsáno území Dráchovských tůních směrem k Veselí nad Lužnicí. Niva Lužnice severně od Dráchova je vyhlášena jako přírodní rezervace Dráchovské tůně. Její rozloha je 38 ha.


Na lokalitě se podepsalo nesprávnné hospodaření

Část území dnešní rezervace bylo v minulosti zřejmě řečištěm Lužnice. Louky v nivě Lužnice byly zemědělsky využívány již velmi dlouho. Podrobněji je historie lokality zaznamená až v průběhu dvacátého století. V této době již tekla řeka dnešním korytem. Extenzivní zemědělské využívání trvalo až do padesátých let dvacátého století. Od této doby bylo upuštěno od obhospodařování většiny ploch. Značná část pozemků byla zatravněna. Na zbylých pozemcích byla hojně používána syntetická hnojiva. Takové hospodaření muselo nutně vést k podstatnému snížení přírodovědné hodnoty lokality. Ani první roky po sametové revoluci nebyly pro lokalitu příliš příznivé. Část pozemků byla osetá obilím. Tato místa se i dnes vyznačují nízkou druhovou rozmanitostí. Dále bylo provedeno odvodnění. V důsledku toho ustoupily mnohé cenné luční druhy. Až rok 1996 zajistil území ochranu ve formě přírodní rezervace.

Významná lokalita s výskytem vzácné žebratky bahenní

Důvodem ochrany jsou především luční tůně a na ně vázané vzácné rostliny a živočichové. Jednou z nejvzácnějších rostlin v této oblasti je žebratka bahenní. Tato rostlina je nejnápadnější v době květu(květen-červenec), kdy z vodní hladiny vystupují bílá hroznovitá květenství. Mimochodem spouta zveřejněných fotografií žebratek pochází právě z Dráchovských tůní. V těchto tůních je hojný i stulík žlutý. K velmi zajímavým, zde žijícím, vodním rostlinám patří také bublinatka jižní. Jedná se o masožravou rostlinu. Drobné vodní živočichy nasává pomocí měchýřků, které má umístěné na ponořených listech. V měchýřcích je kořist následně trávena pomocí enzymů. K dalším typickým vodním rostlinám tůní patří voďanka žabí a rdest ostrolistý. Některé tůně jsou pokryté zeleným povlakem okřehků(lidově žabinec). Na zazemňujících tůních, okrajích větších tůních nebo velmi vlhkých místech najdeme hojně např. mrkvovitou haluchu vodní, žabník jitrocelovitý(list je podobný jitrocelu). K vzácnějším rostlinám těchto stanovišť náleží šípatka střelovitá(druhový název upomíná na střelovitý tvar listů) nebo zevar jednoduchý s nevětvenou lodyhou a kulovitým květenstvím. Tůně jsou obklopeny vysokobylinnými mokřadními porosty. Velmi hojná je chrastice rákosovitá. V nekvetoucím stavu je velmi podobná rákosu. Velmi časté jsou i různé druhy ostřic. V okolí tůní se dále běžné vyskytují. např.: smldník bahenní(mrkvovitá rostlina z čeledi mrkvovitých s mírně mléčící lodyhou a jemně dělenými listy), vrbina obecná(se žlutými pětičetnými květy ve vrcholové latě), kosatec žlutý, pcháč bahenní s červenofialovým květenstvím, kopřiva dvoudomá. Poměrně hojná je i vrbina kytkokvětá(též bazanovec kytkokvětý) se žlutými květy v hustých květenstvích, která vyrůstají v úžlabí listů ve střední části lodyhy nebo jediná červeně kvetoucí mochna zábělník bahenní. Tyto druhy jsou řazeny k ohroženým druhům. Louky jsou stanovištěm nejen hojných druhů trav a bylin, ale i mnohých druhů vzácných rostlin. K nim patří např. orchidej prstnatec májový. Místy se vytvořily rozsáhlé porosty vrb či ohroženého tavolníku vrbolistého. Podél Lužnice se táhne pás vysazených dřevin. V jejich podrostu se vyskytují dva druhy nepůvodních netýkavek. Vedle nápadné netýkavky žláznaté i o drobnější žlutě kvetoucí netýkavka malokvětá.

Najdete zde i rybu se střevním dýcháním - piškoře obecného

K nápadným bezobratlým obyvatelům tůní patří pavouk lovčík vodní. Tento druh pavouka dokáže lovit i drobné obratlovce jako je rybí potěr nebo pulci. Tůně jsou domovem i třiceti druhů vážek. K typickým obratlovcům tůní náleží ryby a obojživelníci. Hojné druhy ryb se dostávají do tůní při záplavách z Lužnice. Nejlépe přizpůsobené extrémním podmínkám tůní jsou vzácní piskoři obecní. Tyto ryby mají vyvinuté přídavné střevní dýchání. Tůně poskytují ideální stanoviště i pro mnoho druhů obojživelníků jako je čolek obecný, ropucha obecná, ropucha zelená, blatnice skvrnitá, rosnička zelená. K nejhojnějším žábám patří kříženec skokana skřehotavého a krátkonohého tzv. skokan zelený. Z plazů se u tůní vyskytuje především had užovka obojková. Další zástupci plazů jako je ještěrka obecná, ještěrka živorodá a slepýš křehký dávají přednost susším místům.

Velmi podobné jako jižně od Dráchova je i zastoupení ptačích a savčích druhů v rezervaci. Také zde můžeme vidět.např. volavku popelavou, volavku bílou, leďnáčka říčního, kachnou divokou, cvrčilku zelenou, hohola severního. Z ptáků, které nebyly jmenovány v minulém článku o Dráchovských tůních jmenujme kriticky ohroženého dravce luňáka červeného nebo krásně žlutě zbarvenou žluvu hajní. Přítomnost moudivláčka lučního prozradí velká důmyslná hnízda, která nejsnáze najdeme po opadu listí. V oblasti se hojně vyskytují i tzv. drobní savci. Rezervaci obývá několik druhů rejsků, včetně rejska malého, který je našim nejmenším savcem. Z hlodavců je i zde velmi hojný hraboš polní. Z dalších druhů hlodavců jmenujme velkého hryzce vodního nebo norníka rudého.

Sušší a přístupnější části luk jsou koseny pro zemědělské účely. Část luk je dále kosena i z důvodu ochrany přírody.

Díky ochraně zde nehrozí výstavba dálnice D3

Tímto územím nebude naštěstí procházet dálnice D3. Další procesy ohrožující tuto lokalitu jsou stejné jako v oblasti jižně od Dráchova. Zde je ještě navíc na okraji rezervace umístěna černá skládka.

Lokalita je těžko přístupná

K lokalitě se dostanete pokud se vydáte od mostu přes Lužnici v Dráchově okolo pily směrem po toku Lužnice. Je třeba počítat s tím, že většina plochy je ve většině vegetačního období silně zarostlá a tudíž těžko přístupná.

Zdroje
Abazid et al.:Přírodní rezervace Dráchovské tůně, OSSIS, Tábor, 2008
Albrecht et.al.: Chráněná území ČR Českobudějovicko, okres Tábor, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, České Budějovice
www.drachovsketune.wz.cz/



autor:
datum vydání:
1. září 2010


Diskuze k článku „Přírodní rezervace Dráchovské tůně“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!