Využití pískoven

autor: ing. Jan Šinko
Velmi populární je využívání velkých jezer pro rekreaci. Většina rekreantů přitom ani netuší, že svou činností prospívá vzácným organismům pískoven.


Rekreační využití především prospívá, ale může i škodit

K nim patří především jednoleté rostliny písčin. Častý pobyt rekreantů právě těmto rostlinám prospívá. Sešlap a časté pobývání udržuje pláže ve víceméně stejném stavu a zabraňuje se tak nástupu jiných druhů rostlin. Jednoleté rostliny písčin jsou totiž velmi citlivé vůči konkurečnímu tlaku jiných rostlin. Proto je rekreační využívání pískoven velmi důležité a zcela chybné by bylo snažit se chránit tyto stanoviště tak, že se sem zakáže vstup. Rekreační využívání má však i svoje stinné stránky. Velký počet rekreantů znamená i velký přísun živin. To může vést ve vodě k rozovji sinic, ale především se tak podporují právě konkurečně zdatnější druhy rostlin, které vytlačují vzácné druhy. Rekreační využívání může mít i negativní vliv na pobřežní rostliny nesnášející vlnobití. V tomto roce byl zaznamenán nový negativní jev související s rekrací a to skákání do vody ze stěn, kde hnízdí břehule říční. Tím pochopitelně dochází k ničení nor tohoto dnes již vzácného ptáka. K dalším formám rekreačního využití pískoven patří jízda na lodi, windsurfing a potápění. Tyto činnosti nemají na pískovny příliš velký vliv.

Ryby a rybolov v pískovnách

Naopak velmi častý je rybolov. Většina velkých jezer je součástí rybářských revírů. Lovit ryby na těchto nádržích lze po zakoupení povolenky a rybářského lístku a za respektování podmínek rybářského řádu, popř. specifických omezení příslušného revíru. Nejčastější nasazovanou rybou do pískoven je kapr obecný. Kapr a jiné nedravé ryby však zhoršují kvalitu vody. Ke zhoršování kvality vody dochází i v důsledku tzv. zakrmování. Jde nejčastěji o naházení šrotu do vody. To přiláká ryby na určené místo. Na některých místech je tato činnost zakázána, její respektování je ale věc druhá. Z hlediska udržení kvality vody by byla vhodnější obsádka s větším podílem dravých ryb. Písková jezera mají po vzniku velmi čistou a na živiny chudou vodu. To umožňuje vysazování i některých druhů lososovitých ryb. Samotný rybolov také, stejně jako koupající se rekreanti přispívá k ochraně vzácných rostlin. Také jde o zabránění rozvovoji konkurečně zdatnějším druhům rostlin. Vysazování ryb je přípustné jen do větších jezer. V tůních je přítomnost ryb nežádoucí, protože ničí vývojová stádia obojživelníků. Pokud jsou ve velkém jezeře ryby je vhodné vybudování tůní na jeho břehu, které osídlý oranismy nesnášející konkurenci ryb.

U velkého počtu pískových jezer se předpokládalo, že budou využívány k vodárenským účelům. Dnes jsou k těmto účelům využívány jen některé. Vhodné jsou ty, které mají nízký obsah dusičnanů. Starší pískovny, kde se kvalita vody již velmi zhoršila slouží především k rekreačním účelům.

Většina skládek v pískovnách je nelegálních

Zcela nevhodné je využití pískoven jako skládky odpadů. V málo případech se jedná o legální skládky, které jsou zabezpečeny před úniky škodlivých látek do okolí. Někdy se v pískovnách skladují také štěrky na posyp silnic nebo zeminy. Zvláště skladování zemin je zcela nevhodné, protože vede k podpoře rudálních druhů rostlin. Ve většině případů se však v pískovnách skladují odpady nelegálně.

K dalším negativním využitím pískoven patří motokros. Jedná se samozdřrejmně také o činnost nelegální. Hlavní nebezpečí motokrosu spočívá ve zničení stěn, které jsou hnízdištěm břehule říční. Spíše jako zajímavost je možné uvést, že i motokros přispívá k tomu, aby pískovny nezarostly rudálními druhy rostlin. Stejně jako motokros působí v pískovnách i jízda na kole.

Zajímavým a neškodným využitím pískovny je vybudování střelnice

Méně škodivě působí vybudodování střelnice. Kromě klasických střelnic je také minimálně v jedné pískovně vybudována i střelnice paintballová. Kromě výstavby nutných zařízení není příroda poškozována.

Samostnou kapitolu ve využití pískoven tvoří rekultivace. Podrobně se jí zabýval jeden z předchozích článků.

Zdroje
Anonymus (2000): Naučná stezka Veselské pískovny, správa CHKO Třeboňsko, 2000. 123-128.
Černý R.(2000): Makrofyta tůní Lužnice – jejich vztah k hydrodynamice řeky. In: Pithart D. (Ed): Ekologie aluviálních tůní a říčních ramen. Botanický ústav AV ČR, s
Řehounková K., Řehounek J., Janošťák J.(2007): Pískovny za humny, České Budějovice, Sdružení Calla 2007




autor:
ing. Jan Šinko
email: Jan.Sinko@seznam.cz

datum vydání:
4. října 2010


Diskuze k článku „Využití pískoven“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.