Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   Obchod.Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Využití pískoven

autor: ing. Jan Šinko
Velmi populární je využívání velkých jezer pro rekreaci. Většina rekreantů přitom ani netuší, že svou činností prospívá vzácným organismům pískoven.


Rekreační využití především prospívá, ale může i škodit

K nim patří především jednoleté rostliny písčin. Častý pobyt rekreantů právě těmto rostlinám prospívá. Sešlap a časté pobývání udržuje pláže ve víceméně stejném stavu a zabraňuje se tak nástupu jiných druhů rostlin. Jednoleté rostliny písčin jsou totiž velmi citlivé vůči konkurečnímu tlaku jiných rostlin. Proto je rekreační využívání pískoven velmi důležité a zcela chybné by bylo snažit se chránit tyto stanoviště tak, že se sem zakáže vstup. Rekreační využívání má však i svoje stinné stránky. Velký počet rekreantů znamená i velký přísun živin. To může vést ve vodě k rozovji sinic, ale především se tak podporují právě konkurečně zdatnější druhy rostlin, které vytlačují vzácné druhy. Rekreační využívání může mít i negativní vliv na pobřežní rostliny nesnášející vlnobití. V tomto roce byl zaznamenán nový negativní jev související s rekrací a to skákání do vody ze stěn, kde hnízdí břehule říční. Tím pochopitelně dochází k ničení nor tohoto dnes již vzácného ptáka. K dalším formám rekreačního využití pískoven patří jízda na lodi, windsurfing a potápění. Tyto činnosti nemají na pískovny příliš velký vliv.

Ryby a rybolov v pískovnách

Naopak velmi častý je rybolov. Většina velkých jezer je součástí rybářských revírů. Lovit ryby na těchto nádržích lze po zakoupení povolenky a rybářského lístku a za respektování podmínek rybářského řádu, popř. specifických omezení příslušného revíru. Nejčastější nasazovanou rybou do pískoven je kapr obecný. Kapr a jiné nedravé ryby však zhoršují kvalitu vody. Ke zhoršování kvality vody dochází i v důsledku tzv. zakrmování. Jde nejčastěji o naházení šrotu do vody. To přiláká ryby na určené místo. Na některých místech je tato činnost zakázána, její respektování je ale věc druhá. Z hlediska udržení kvality vody by byla vhodnější obsádka s větším podílem dravých ryb. Písková jezera mají po vzniku velmi čistou a na živiny chudou vodu. To umožňuje vysazování i některých druhů lososovitých ryb. Samotný rybolov také, stejně jako koupající se rekreanti přispívá k ochraně vzácných rostlin. Také jde o zabránění rozvovoji konkurečně zdatnějším druhům rostlin. Vysazování ryb je přípustné jen do větších jezer. V tůních je přítomnost ryb nežádoucí, protože ničí vývojová stádia obojživelníků. Pokud jsou ve velkém jezeře ryby je vhodné vybudování tůní na jeho břehu, které osídlý oranismy nesnášející konkurenci ryb.

U velkého počtu pískových jezer se předpokládalo, že budou využívány k vodárenským účelům. Dnes jsou k těmto účelům využívány jen některé. Vhodné jsou ty, které mají nízký obsah dusičnanů. Starší pískovny, kde se kvalita vody již velmi zhoršila slouží především k rekreačním účelům.

Většina skládek v pískovnách je nelegálních

Zcela nevhodné je využití pískoven jako skládky odpadů. V málo případech se jedná o legální skládky, které jsou zabezpečeny před úniky škodlivých látek do okolí. Někdy se v pískovnách skladují také štěrky na posyp silnic nebo zeminy. Zvláště skladování zemin je zcela nevhodné, protože vede k podpoře rudálních druhů rostlin. Ve většině případů se však v pískovnách skladují odpady nelegálně.

K dalším negativním využitím pískoven patří motokros. Jedná se samozdřrejmně také o činnost nelegální. Hlavní nebezpečí motokrosu spočívá ve zničení stěn, které jsou hnízdištěm břehule říční. Spíše jako zajímavost je možné uvést, že i motokros přispívá k tomu, aby pískovny nezarostly rudálními druhy rostlin. Stejně jako motokros působí v pískovnách i jízda na kole.

Zajímavým a neškodným využitím pískovny je vybudování střelnice

Méně škodivě působí vybudodování střelnice. Kromě klasických střelnic je také minimálně v jedné pískovně vybudována i střelnice paintballová. Kromě výstavby nutných zařízení není příroda poškozována.

Samostnou kapitolu ve využití pískoven tvoří rekultivace. Podrobně se jí zabýval jeden z předchozích článků.

Zdroje
Anonymus (2000): Naučná stezka Veselské pískovny, správa CHKO Třeboňsko, 2000. 123-128.
Černý R.(2000): Makrofyta tůní Lužnice – jejich vztah k hydrodynamice řeky. In: Pithart D. (Ed): Ekologie aluviálních tůní a říčních ramen. Botanický ústav AV ČR, s
Řehounková K., Řehounek J., Janošťák J.(2007): Pískovny za humny, České Budějovice, Sdružení Calla 2007





autor:
ing. Jan Šinko
email: Jan.Sinko@seznam.cz

datum vydání:
4. října 2010


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.