Hrajeme si v pískovnách - aneb naučné hry o tomto prostředí

autor: ing. Jan Šinko
Asi ne náhodou vedla nejedna dětská výprava i do opuštěných pískoven. Pískovny totiž nabízejí ideální prostředí i z hlediska didaktického. Nejlépe pro tyto účely poslouží pískovny suché nebo s mělkými tůněmi s dosud málo zapojenou vegetací. Naopak nepříliš vhodné jsou hluboké tůně obklopené rašeliništěm. Takové prostředí je však v pískovnách spíše ojedinělé. Z hlediska bezpečnosti jsou také nevhodné málo zpevněné okraje hlubokých pískoven.

Nejprve se podívejme jaké možnosti nabízejí pískovny pro děti. Samozřejmě nikde není dáno, že následujícími hrami a postupy se musí bavit jen děti. Také není nutné dodržovat přesně popsaný postup, ale popisované činnosti lze upravovat podle libosti. Do prostředí pískoven se velmi dobře hodí hry, které upozorňují na život jejich obyvatel. K nim patří hra na břehule, na rosnatky a hra na přežití.

Hra na břehule

Cílem hry na břehule je pochopit způsob života břehule říční. Vhodné je hru doplnit i informacemi o biologii tohoto druhu. Ke hře je třeba 100 kartiček a provázky nebo jiné pomůcky na znázornění hnízdní dutiny. Nejprve se vymezí hrací prostor. Děti se rozdělí po dvojicích na hnízdní páry břehulí. Na jedné straně se vyznačí např. z provázku kruh asi 1 m v průměru, který představuje hnízdní dutinu břehulí. Dále podle počtu břehulí označíme 1-3 ostříže - dravce. Do prostoru před kolonii hnízdních dutin rozházíme kartičky představující létající hmyz. Břehule vylétavají z hnízd (mohou i obě na jednou) a nosí kartičky po jedné do hnízda. Úkolem dětí představující ostříže je ulovení břehulí. Břehule, která je ulovena vypadává ze hry. Hra končí po vysbírání kartiček nebo po uplynutí časového limitu. Vítězí pár, který bude mít více kartiček. Hraje se na více kol. Mění se ostříži a děti v párech. Na závěr zhodnotíme úspěšnost párů břehulí a ostřížů. Tato hra se samozřejmě dá obmněńovat – hrát například na jiné ptáky a dravce.

Hra na rosnatky

Cílem hry na rosnatky je pochopit způsob života masožravých rostlin. K nim patří i rosnatka okrouhlolistá, kterou lze nalézt i na pískovnách. Na úvod děti seznámíme z biologií masožravých rostlin. Postup hry je následující: Děti rozdělíme na zástupce hmyzu, běžné rostliny a rosnatky v poměru 3:2:1. Ti, kteří představují hmyz, mají oči zavázané šátkem a tři kartičky (životy). Běžné rostliny mají po čtyřech kartičkách. Tyto kartičky představují pyl nebo nektar, tedy potravu pro hmyz. Kartičky jsou pro obě skupiny stejné, mění se ale jejich význam podle toho, kdo je zrovna bez kartiček. Děti představující rosnatky do hry vstupují bez kartiček. Hmyz hledá v prostoru všechny rostliny, které stojí na místě a lákají je smluvenými zvuky. Pokud se hmyz dotkne rostliny dostane jednu kartičku jako odměnu za opylení. Běžné rostliny soutěží o to, která se zbaví všech kartiček nejdříve. Pokud se jim to podaří, stále zůstavají ve hře. Rosnatky hmyzu kartičky po jedné odebírají dětem představujícím hmyz a soutěží mezi sebou, která uloví hmyzu nejvíce. Pokud hmyz při chycení nemá žádnou kartičku vypadává ze hry. Hra končí uplynutím časového limitu nebo po ulovení všech jedinců hmyzu. Na závěr vyhodnotíme jak úspěšný byl hmyz a rosnatky. Po této hře by děti měly být schopny porovnat proč a jak lákají hmyz masožravé i běžné rostliny.

Hra o přežití

Tato hra simuluje reálné pochody v přírodě při osidlování volného prostoru, kterým může být právě pískovna. Ke hře potřebujeme lano a cca 100 kartiček. Kartičky představují zásobu živin v semenech rostlin i živiny obsažené v prostředí (dále jen živiny). Na začátku hry děti rozdělíme na tři velké skupiny. První skupina A představuje semínka jednoleté rostliny, druhá semínko B vytrvalé byliny a třetí C semínko stromu. Vymezíme lanem hrací prostor např. pro 25 dětí cca 4 x 4 metry. Do hracího prostoru dáme 5 živin. Hráči mají za úkol sebrat živinu. Skupina A 1 živinu, B 2 živiny, C 3 živiny. Ti, kterým se nepodaří sebrat potřebný počet živin zanechají případné nasbírené kartičky v hracím prostoru a hry se dále neúčastní. Ti, kterým se podaří získat potřebné množství si sednou na bobek v místě, kde sesbírali potřebné množství živin (zakoření). Úspěšní hráči ze skupiny A se postaví a dají ruce volně podél těla, ze skupiny B se postaví a dají ruce v bok, ze skupiny C se postaví a rozpaží ruce. Pokud děti zakoření v těsné blízkosti jiné rostliny vyplývá z toho následující: Skupina C vytěsní všechny zástupce skupinA a B, skupina B vytlačí jen zástupce skupiny A. Rostliny, které nepřežily se vrací na start. Dále všichni ze skupiny A zanechají kartičky v hracím prostoru a odchází (jednoleté rostliny na konci vegetačního období zahynou). Tento postup simuluje první rok v pískovnách. Hra může pokračovat napodobením druhého a třetího roku při stejném postupu. Hra by měla končit tehdy, když prostor obsadí rostliny ze skupiny B a C a vytěsní všechny rostliny ze skupiny C. Na závěr je vhodné vysvětlit, jakým způsobem hra představuje reálné procesy v přírodě. Hru může doplnit i diskuse o významu sukcese.

Hra využití pískoven

Zatímco předchozí hry napodobují biologii a ekologii organismů obývající pískovny, hra Využití pískoven se velmi přibližuje skutečné situaci. Při této hře opustíme terén pískoven a zasedneme k jednacímu stolu. Cílem této hry je rozvoj schopnosti argumentace a obhajoby názoru, zkoumání problému z různých úhlů pohledu, rozvoj myšlení v souvislostech, vnímání krajiny a jejich funkcí. Před hrou seznámí děti s různým využitím štěrkopískoven. Nutné je také seznámení s problematikou rekultivace a vysvětlení pojmu sukcese. V rámci této hry se může např. řeřit problém dalšího využití pískovny nedaleko nějakého sídla. Před začátkem hry si děti vylosují role. Diskuzi moderuje tzv. fascilátor. K dalším účastníkům diskuze patří: zástupce státní správy (odbor životního prostředí), starosta obce, v jejímž katastru se pískovna nachází, zastupitelé obecního úřadu, vlastnící dotčených pozemků, jednatel těžební společnosti, jednatel společnosti zabývající se svozem a ukládáním komunálního odpadu, zástupce lesohospodářského podniku, občanské sdružení (ochránci přírody), obyvatelé obce a zástupci motokrosového oddílu. Skupiny mohou mít více hráčů. Před začátkem diskuze se aktéři seznámí s informacemi pro svou skupinu. Hru zahájí moderátor. Nejprve uvítá a představí účastníky diskuse. Poté vysvětlí důvod projednávání. Je jím další využití pískovny, kde se bude rozšiřovat těžba. Je třeba stanovit podmínky, za kterých bude pokračování těžby možné, a vytvořit plán rekultivace po ukončení těžby. Poté si vezme slovo jednatel těžební společnosti. Jednatel těžební společnosti zastupuje firmu, která má zájem o rozšíření těžebního prostoru. Firma se snaží vycházet vstříc požadavkům obecního úřadu, majitelů pozemků i ostatních občanů příslušné obce. Tato firma je dohodnuta se soukromými vlastníky pozemků v místě rozšíření firmy. Ale nemá souhlas obce s pronájmem obecních pozemků. Bez nich by těžba nebyla ekonomicky výhodná. Náhle do diskuze vstoupí bez vyzvání rozhořčení občané, kolem jejichž domů jezdí kvůli provozu pískovny nákladní auta. Ty mohou např. vyčíst starostovi popř. majitelům pozemků, že jim jde jen o peníze a nic jiného je nezajímá. Moderátor by se je měl pokusit usměrnit. Následně dostane slovo starosta. Ten přednese stanovisko obecního úřadu k rozšíření těžby písku. V rámci svého projevu by měl vysvětlit jak bude obecní úřad řešit stížnosti na hluk a prašnost. Na závěr uvede, zda by obec souhlasila s pronájmem pozemků těžařské firmě a za jakých podmínek. Dalším bodem jednání bude rekultivační plán území. Nejprve se k němu vyjádří zástupce lesohospodářského podniku, který prosazuje zalesnění borovicí. Součástí rekultivačních prací bude překrytí celé plochy organickou hmotou. Náklady na tento typ rekultivace budou 2,5 milionu korun, ty však ponese podle zákona těžař. Poté do diskuze vstoupí další firma, která má zájem v pískovně vybudovat skládku odpadů. Zato nabídne obci finanční příspěvky. Jednání poté pokračuje vyjádřením představitelů státní správy a obecního úřadu k předneseným návrhům. Před hlasováním proběhne diskuse. Diskuse se zúčastní ochhráci přírody, obyvatelé obce a zástupci motokrosového oddílu. Ochránci přírody navrhují využití přirozené obnovy a vytvoření naučné stezky ve starší i novější části pískovny. Na své návrhy se pokusí získat co nejvíce peněz z grantů. Obyvatelé obce požadují vytvoření jezera pro rekreaci. Argumentují zisky z turistického ruchu. Zástupce motokrosového oddílu navrhují využití pískovny pro motokrosovou dráhu. Úkolem moderátora je mimo řízení diskuse i její odlehčování v případě vypjatých emocí. Na závěr následuje hlasování. Nejprve hlasují obyvatelé obce zda jsou pro nebo proti rozšíření těžby v pískovně. Výsledek hlasování bude sloužit jako podklad pro rozhodnutí obecního zastupitelstva o pronájmu pozemků těžařské firmy. Poté proběhne hlasování o způsobu rekultivace po ukončení těžby. Po proběhnutém hlasování moderátor stručně zhodnotí výsledky. Po ukončení hry žáci vyjádří pocity z průběhu hry, z obhajoby rolí a názorů a s výsledkem konečného řešení. Na hru může navazovat hledání podobných situací v reálném životě.

"vědecké bádání“

Kromě her nabízejí pískovny prostor i pro práci blížicí se skutečnému vědeckému bádání. Následující činnosti se mohou provádět v kolektivu i zcela individuálně. Začít můžeme např. vytvořením mapy pískovny. Tato činnost by měla vést k rozvoji pozornosti, vnímavosti a schopnosti přenesení reálného prostředí do schématu. Budeme potřebovat tužky, pastelky, papíry formátu A3 a podložky. Začneme prohlídkou pískovny. Tu bude nutné doplnit vysvětlením pojmu sukcese. Pak se děti pustí do tvorby mapy. V ní by měli být zachyceny hranice, různá prostředí (např. tůně, křoviny) a stupně sukcesního vývoje. Prostředí se do mapy zanesou jako plošky a budou označeny jednotným způsobem. Pokud mapu vytváří více skupinek, pak po dokončení mapy následuje její prezentace. Úkolem učitele je při zpracování mapy upozorňovat na to, čeho je si třeba všímat a po dokončení její zhodnocení. Hodnotit se bude přehlednost, srozumitelnost, čitelnost a shodnost se skutečnosti. Ideální by bylo srovnání vytvořených map s mapou, který vytvořil skutečný přírodovědec. Pokud taková mapa není k dispozici porovnáme mapy dětí s mapou, kterou vytvořil učitel. Po vytvoření map můžeme dětem položit některé otázky, které souvisí s řešeným problémem. Např. Čím jsou podmíněné odlišnosti vegetace v pískovně? Proč jsou někde vzrostlé stromy a jinde tráva s bylinami prostoupená mladými stromky?

K dalším popisovaným činnostem (ekologie stanoviště, rostliny, živočichové) se přesuneme k tůním. Nejprve budeme zkoumat ekologii stanoviště. Potřebujeme provázek, metr, teploměr vhodný do terénu a psací potřeby. Pokud máme k dispozici GPSku, můžeme použit i tu. Prvním úkolem bude nakreslit tvar tůně a přibližně spočítat velikost její plochy. K výpočtu velikosti plochy musíme tůň změřit. Součástí úkolu může být určení vhodného způsobu měření a jeho následné uskutečnění. Dalším úkolem bude nakreslit tvar dna tůně a popsat jeho charakter. Také se popíše přechod v souš. Poté se přistoupí k měření dna tůně. Na způsob měřen budou děti muset přijít samy. K dispozici budou mít provázek a metr, ostatní pomůcky najdou v terénu. Posledním úkolem bude změření teploty vody. Měříme na různých místech a v různých hloubkách. Z naměřených hodnot vypočítáme aritmetický průměr. Závěr práce bude tvořit porovnání různých tůní v pískovně. Určíme největší, nejhlubší, s nejstrmějším přechodem na souš, nejzarostlejší, s nejteplejší vodou, s nejzajímavějším tvarem apod.

Dále se budeme zabývat rostlinami v tůni. Z pomůcek nám budou stačit psací potřeby, papíry případně sešit, atlas rostlin a metr. Můžeme začít tím, že najdeme nejvyšší rostlinu v tůni. Změříme jí a zjistíme jak velká část se nachází se nachází pod vodou. Nakreslíme její tvar a pokusíme se jí určit. Zjistíme zda v tůni rostou ještě jiné druhy podobného vzhledu. Kolik druhů. Opět se je pokusíme určit. Dále se pokusíme zjistit kolik rostlin v tůni právě kvete. Při tomto úkolu je třeba rostliny v tůni důkladně prohlédnout, protože některé květy mohou být nenápadné. Vyskytují se v tůni trávy? Mají trávy květy? Zkuste určit alespoň rostliny s nápadnými květy. Pokud jste to ještě neučinili, zjistěte podle atlasu, která z rostlin se jmenuje sítina, ostřice, žabník. Nakreslete jejich tvar a hledejte je v tůni. Pokuste se určit i další rostliny v tůni. Na závěr zodpovíme následující otázky: Kde byla největší rozmanitost rostlin? Které se vyskytovaly ve většině tůní a které jen v jedné a proč?

Nakonec obrátíme pozornost k živočichům tůní. Atlas rostlin vyměníme za atlas živočichů a dále budeme potřebovat určovací klíč vodních bezobratlých, síťku, misky, lupy a psací potřeby. Úkolem bude nalovit a určit drobné živočichy. Ty poté vrátíme do tůně. Obojživelníky nenecháme děti chytat. K této činnosti je třeba speciální povolení. Porovnáme zastoupení živočichů v jednotlivých tůních. Tento úkol můžeme doplnit souvisejícími teoretickými úlohami. Může se jednat o přiřazování obrázků raných vývojových stádií a dospělých jedinců živočichů. Součástí úkolu může být určení živočichů na obrázku. Budou stačit rodové názvy. Dalším úkolem může být spojování nakreslých obrázku živočichů ve smyslu potravních vztahů. Součástí úlohy je opět určení rodových názvů živočichů.

Prostředí pískoven nabízí vhodné prostředí i pro pokusy týkající se neživé přírody. Můžeme se např. zabývat tím, kde se v pískovně vzal písek. Než začneme s pokusem je nutné se seznámit s pojmy meandrující koryto toku (koryto s vlnitou trasou, vyznačujícím se prouděním, jehož následkem je eroze břehů střídající se s vytvářením lavic), lavice (zvýšená část reliéfu dna s převládajícím délkovým rozměrem), niva (plochá část dna údolí podél vodního toku). Poté ještě před pokusem položíme následující otázky: Jak vzniká písek? V jaké části vodního toku se usazují písečné náplavy? Z jakého důvodu vodní tok vytváří zákruty? Jaké jsou výhody meandrujícího toku oproti umělým narovnaným korytům?. K pokusu budeme potřebovat PET láhve, kámen a lopatku. Postup pokusu je následující: Na písku s mírným sklonem vytvoříme meandrující říční koryto. Na jeho začátek dáme kámen. Do láhví se nabere voda a postupně je rychle lita přes kámen do říčního koryta. Věnujeme pozornost jak voda protéká korytem a přitom unáší písek. Po skončení pokusu prohlédneme změny v říčním korytu. Závěr pokusu bude spočívat ve vysvětlení odkud se materiál uvolňoval a kam se usazoval. Pokus můžeme provést i v jiné variantě. K ní budeme potřebovat nádoby na vody, kameny a klacky. Pokus se opět bude provádět na písku s mírným sklonem. Nejprve se poskládají kameny a klacky. Pak se přes jeden kámen rychle lije voda. Pozorujeme jak voda protéká. Závěrečným úkolem bude vysvětlení kudy a proč si voda razila cestu, odkud se materiál uvolňoval a kam se usazoval písek a kam štěrkopísek.

Další pokusy se budou týkat propustnosti a absorpční schopnosti materiálů. Tentokrát budeme potřebovat 2 velké sklenice, 2 větší květináče s malými dírkami, lopatka, láhev na vodu a 2 plátěné pytlíky. První květináč z poloviny naplníme pískem, druhý půdou z okolí pískovny. Pak květináče posadíme do sklenic a do květináčů nalijeme shodné množství vody. Změříme dobu po kterou voda protéká květináči. Po protečení vody porovnáme čistotu a množství vody a ve sklenicích. Pokus zopakujeme se vzorky, které odebereme v místech s rozdílným vývojem sukcese. Závěr pokusu budou tvořit odpovědi na následující otázky: Proč voda protékala různou rychlostí? Proč proteklo různé množství vody? Co se zjištěného vyplývá pro rostliny rostoucí na písčinách? Pokuste se vysvětlit proces proměny holého písku ve stanoviště příznivé pro většinu rostlinných druhů. Téma pískoven je možné využít i k úlohám teoritečtějšího rázu. Může to být např. přiřazování organismů typických pro pískovny k příslušným biotopům (místa, kde organismy žijí). Téma pískoven lze využít i pro sestavování křížovek, osmisměrek, rébusů, doplňovaček, testů apod. Poslední činnost, vhodná především pro děti, bude patřit vytvoření myšlenkové mapy na téma Vlivy a důsledky těžby písku. Cílem této činnosti je rozvoj prostorové představivosti a globálního myšlení, vnímání krajiny a jejich funkcí a poznání důsledků lidského konání. Před vlastní činností žáky v kostce seznámíme s problematikou využívání přírodních surovin. Poté položíme následující otázky: Dokážete uvést nějaké příklady obnovitelných a neobnovitelných surovin? Jaké jsou základní způsoby získávání nerostných surovin. Uveďte jaký způsobem se získávají některé suroviny. Čím se lišila těžba surovin např. ve středověku, v devatenáctém století a dnes? Pak přistoupíme k vlastnímu úkolu, ke kterému budeme potřebovat arch balícího papíru nebo tabule, tužky, pastelky, fixy, fotografie související s těžbou různých surovin a jejich důsledků, fotografie těžby v pískovně. Nejprve se žáci rozdělí do skupin. Každá skupina má k dispozici arch papíru nebo tabuli a psací potřeby. Doprostřed pracovní plochy se napíše VLIVY A DŮSLEDKY TĚŽBY PÍSKU. Každý člen skupiny může napsat vše co s tématem souvisí. Každý bod a poznámku lze samostatně rozvíjet a vzájemně propojovat šipkami ve směru ovlivňování se. Ve schématu se barevně odliší pozitiva a negativa. Učitel zasahuje pouze v případě, kdy si skupina s úkolem neví rady nebo je-li skupinu třeba usměrnit. Po skončení práce následuje představení a obhajoba myšlenkové mapy. Přínosem této činnosti by mělo být uvědomění si rozporu mezi narůstajícími potřebami lidí a zachování ekosystémů.

Pro všechny věkové kategorii může být přínosné uspořádání exkurzí věnovaných pískovnám. Pískovny představují ideální prostředí pro demonstraci sukcese. Existuje mnoha pískoven v různých stádií sukcesních vývoje. Zároveň však najdeme téměř v každé pískovně různá stádia sukcese. Ty se liší odlišným zastoupením rostlin. Biotop pískoven tak nabízí možnost seznámení se z mnoha druhy rostlin. Ze živočichů téměř v každé pískovně, kde je alespoň malá tůň, můžeme po celou vegetační dobu pozorovat zelené skokany. Pro pozorování dalších druhů obojživelníků je nejlepší dobou jaro. Tůně jsou vhodné i pro pozorování dalších vodních organismů. Pokud v pískovně hnízdní ptáci (týká se to zejména břehulí říčních), tak exkurzi plánujeme mimo tuto dobu. Exkurzi můžeme využít i pro ukázku nevhodné lidské činnosti (stopy po motokrosu, černé skládky odpadků, lesnická rekultivace apod.) pokud v pískovně je. Součástí exkurze by mělo být i zdůráznění pískovny pro ochranu přírody. Pro poučení náhodného přichozího jsou vhodné informační tabule na větších plochách i naučné stezky.

Jak je vidět při návštěvě pískoven se rozhodně nudit nemusíme.

poznámka redakce:
Pokud nemate dostatek podrobných znalostí o pískovnách, které jsou k hrám potřeba, stačí kliknoutna jméno autora a naleznete odkazy na vše potřebné.




autor:
ing. Jan Šinko
email: Jan.Sinko@seznam.cz

datum vydání:
11. října 2010


Diskuze k článku „Hrajeme si v pískovnách - aneb naučné hry o tomto prostředí“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2022 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.