Je tomu právě 450 let, co se na Helwigově mapě Krkonoš poprvé objevilo zpodobení ducha zdejších hor. Vnímání postavy Rübezahla a Krakonoše se měnilo s časem i s pohledem etnika německého, českého nebo polského, démonický Krakonoš však stále žije. V našem časopise si může například přečíst:

Předjarní setkávání se srnčí zvěří

Fotoreportáž Libora Votočka ze života srnčí zvěře, která koncem zimy jen obtížně hledá dostatek potravy a sdružuje se do menších či větších tlup.

Zkamenělé stromy v Podkrkonoší

Nové výzkumy a poznatky z Jestřebích hor ukazují, že zkřemenělá dřeva, dříve hojně nacházená v nejvýchodnějším Podkrkonoší, pocházejí z mohutných stromů kordaitů, jejichž kmeny byly do vnitrosudetské pánve dopraveny říčním tokem, a to ze značné vzdálenosti. Článek napsal Václav Mencl z Městského muzea v Nové Pace

Plšík lískový

V příloze pro mládež naleznete plakát se skrytě žijícím roztomilým chlupáčem – plšíkem lískovým, vyprávění a kvíz, kde je plšík hlavním hrdinou, ale také jednu dubnovou pranostiku.

Broumovské a Polické stěny

Asi 12 km dlouhý nesouměrný hřbet Broumovských stěn je od roku 1956 chráněn jako rezervace (dnes národní přírodní rezervace); před rokem a půl z ní byla vyčleněna národní přírodní památka Polické stěny. Tamní krajinu popisuje Petr Köppl ze Správy CHKO Broumovsko.

Texty z časopisu Krkonoše – Jizerské hory a další podrobnosti naleznete na krkonose.krnap.cz.