Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   —   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Jak se zachovat při setkání se zmijí obecnou?

autor: Lenka Kadlíková
Setkání se zmijí není v těchto dnech ničím neobvyklým ani v takových nadmořských výškách jaké mají Krkonoše. Hady vylákalo na slunné paseky a kameny teplé počasí a doba páření. . Zmije obecná je nebezpečná především tím, že je to jediný u nás žijící jedovatý had. Pokud se však v přírodě i doma na zahradě budeme chovat obezřetně, nebezpečí nehrozí.

Zmiji asi není nutné dlouze představovat. Toho hada s výraznou tmavou klikatou čárou a úzkýma očima zná asi každý. Už jen proto, že je to náš jediný jedovatý had. Setkat se sním můžeme na vlhkých, slunečných a kamenitých stráních ve středních a vyšších polohách po celé republice. Právě pro svoji jedovatost tento had v nás vzbuzuje obavy a respekt.

Zmiji si můžeme splést s užovkou hladkou či podplamatou

V české přírodě i zahradách se často objevuje zmiji podobný had - užovka hladká. Nejspolehlivějším rozpoznávacím znakem jsou štěrbinové hadí zorničky u zmije. Užovka je má kulaté. Dalším znakem může být pověstná klikatá čára na zádech zmije. Užovka může mít ale podobnou krezbu. Hlava zmije je spíše trojúhelníkovitá, užovka ji má spíše kulatou.

Početnost populace zmije se v ČR zvyšuje

Jak už to tak bývá, populace reaguje na množství potravy. V minulých letech se celkem přemnožili hlodavci, oblíbená potrava zmijí. Právě to je důvodem, proč se zvyšuje i početnost populace zmijí. Neznamená to však, že bychom měli zmije likvidovat. Jedná se o ohrožený druh chráněný zákonem.

Zmije obecná přirozeně neútočí

Zmije obecná uštkne pouze v případě, že je překvapena. Prevencí je při chůzi v terénu dupat , vyhýbat se místům, kde víte, že se zmije vyskytují a nechodit zbytečně mimo cesty. Zmije totiž vnímá otřesy půdy. Dobré je brát si s sebou turistické hole nebo obyčejný klacek, který Vám pomůže vytvořit více vibrací. Zmije neslyší, proto je zbytečné křičet. Pokud zmiji překvapíte ve volné přírodě, je nutné nezpanikařit a nechat jí únikový prostor. Pak se odplazí do bezpečí, aniž by na člověka zaútočila. Určitě není nutné se ji snažit zabít. Ikdyž se početní stavy Zmije obecné zvyšují stále je to ohrožený druh, který není při dodržení výše uvedených pravidel nebezpečný.

Jed zmije je stejně silný jako u kobry, kobra ho však vpraví do těla mnohem více

Pokud už se stane nehoda a zmije uštkne, vypustí jed jen v necelé polovině případů a to né celou zásobu, kterou má v jedových váčcích. Příznaky otravy jedem má pak poměrně malé procento uštknutých. Ve většině případů je průvodním jevem otok v místě kousnutí. Obvykle nebývá nutná ani hospitalizace, ale vždy je třeba preventivně vyhledat lékařskou pomoc. Větší komplikace, stejně jako při bodnutí včelou, mohou nastat u alergických lidí, kdy je nutné vyhledat pomoc v co nejkratší době. Podcenit hadí kousnutí není radno ani u dětí, lidí se slabším srdcem nebo srdeční chorobou či menších domácích zvířat.

Po uštknutí nedělat prudké pohyby, nezaškrcovat a nevysávat ani neřezat ránu

„Jestliže se Vám nebo někomu z Vašeho okolí při výletě či na zahradě podaří šlápnout na zmiji, která v tomto případě uštkne je potřeba zachovat chladnou hlavu. Nedělat prudké pohyby, které rozproudí krev. Postiženou končetinu znehybnět nad místem uštknutí elastickou bandáží a zvednout ji nad úroveň srdce. V žádném případě nezaškrcovat. Ránu, pokud možno, sterilně překryjte, nevysávejte ústy. Pacient by měl zůstat v klidu až do příjezdu záchranky.“radí lékaři. V akutních případech se podává pacientovi speciální sérum, jinak antihistaminika. Důvodem je možnost alergické reakce na sérum, která může být horší než jed samotný. Alergická reakce vznikne především při předávkování tímto sérem. Přesně nadávkovat sérum tak aby bylo účinné, ale aby ho nebylo moc je poměrně obtížné.

Zmijí uštknutí není většinou nebezpečné, kontrola u lékaře by ale měla být samozřejmostí

Pro zdravého mladého člověka není zmijí uštknutí většinou nebezpečné, ale komplikace mohou nastat i zde. Především u lidí se slabým srdcem či onemocněním plic a to zejména ve vyšším věku. Pozor také na malé děti a menší domácí zvířata. Příznakem otravy je hlavně otok v místě uštknutí. Může se také objevit nadměrné pocení, břišní kolika, průjem, zvracení, otok obličeje, rtů i jazyka. V nejtěžších případech může během krátké doby nastat šokový stav se selháním srdce, plic, ledvin a celkovým krvácením.

Máte na zahradě zmije? Více sekejte, zrušte kamenité skalky a pískoviště zajistěte tak aby se tam zmije nedostala

Pómóc zmije! Musíme ji zabít! Tak reaguje nejedna maminka či majitelka milovaného psa. Není to však nutné. Většinou postačí častěji vyslat manžela posekat trávu, zlikvidovat kameny ze skalky na kterých se může zmije vyhřívat a zabezpečit pískoviště tak aby se tam zmije nedostala. Pejsky raději uvažte a nenechte je běhat po neposečených částech pozemku. Dokud si nebudete jisti, že se zmije odstěhovaly, noste raději holínky.

Zmije sami raději nechytejte

Pokud se zmije nehodlají odstěhovat z Vašeho pozemku, nezbývá než je odnést. Nedělejte to ale sami. Raději to přenechte odborníkům z některé z organizací ČSOP nebo Agentury ochrany přírody. Pro nezkušeného laika to může být zdraví nebezpečné a navíc jedná nezákonně. Manipulace s ohroženým druhem je zákonem zakázána. Výjimku mají právě výše zmíněné organizace. Aby nám zmije do příjezdu odborníka neunikla, můžeme jí zchladit proudem studené vody ze zahradí hadice. Had se tak zpomalí a je možné na něj například hodit nějaký poklop.

Encyklopedický článek o zmiji

Máte nějaký zajímavý zážitek se zmijí? Napište nám.

Foto:Jan Ševčík a Jiří Bohdal - www.naturfoto.cz





autor:
Lenka Kadlíková
email: lenka@priroda.cz
www stránky: http://www.priroda.cz

datum vydání:
25. května 2011


 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.






Debata k článku Jak se zachovat při setkání se zmijí obecnou?


Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.
Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

© 2004 - 2020 PŘÍRODA.cz
ISSN 1801-2787

Magazín PŘÍRODA.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2004 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.

 



Naše další projekty: